Kolumbie - 8. díl: Do Bogoty za jídlem

Kulinářská Bogota má vše. Komorní podniky, i obrovskou čtyřpatrovou restauraci, zapadlé bistro s exotickým masem i místo, kam zajít na fermentovanou kukuřici.

První den v Bogotě a my po probdělé noci jsme tak trochu v zombee módu. Je sotva 10 ráno a jde na nás hlad. Prolistuju průvodce a po letmém pohledu do mapy se rozhodujeme: Jdeme do restaurace Mini Mal, malého podniku v širším centru, který má fusion kreativní kuchyni. Že nevíte, co to znamená? To je skoro jedno. I kdybyste se to snažili pochopit, beztak vás to asi nepřipraví.

“Biodiversidad. Diversidad Cutural. Creatividad.” To je heslo drobné restaurace v bytové zástavbě napsané na jednostránkovém jídelníčku. Anglicky tu nikdo neumí a ani při pohledu do menu nemáte moc jasno, co čekat. Nezlepší se to ani poté, co použijete Google translate.

Menu v Mini Mal

A tak to tam sypeme více či méně intuitivně. Každý dáme jednu polívku a jeden předkrm.  Ne že bychom šetřili, spíš se necítíme na žranici. Oběd je to naprosto grandiózní. Jídelní lístek fotím právě v přesvědčení, že později zpětně poskládám, co jsme měli. Neposkládám. Pardon. Přesto dojem setrval.

Menu v Mini Mal

Menu v Mini Mal

Menu v Mini Mal

Menu v Mini Mal

Z jiné kategorie je Andres Carne de Res D.C. Jde o největší a nejslavnější podnik v Bogotě. Má 4 patra, přes 500 zaměstnanců (to mi řekl na můj dotaz recepční), obrovské menu a kapelu co chodí napříč podnikem. Nemáme rezervaci tak to vypadá, že to je skoro bez šance, ale ve dvou se přec jen po pár minutách dostáváme ke stolu. Není to levný podnik, ale to hovězí je impozantní.

Hovězí v Andrés Carne de Res

Hovězí v Andrés Carne de Res

A pak jsou tu prostory podniku. Takovou show jen tak někde nezažijete. Každé patro má svůj styl a kapela dodává feeling, jaký nikde jinde není.

Kapela v Andrés Carne de Res

Andrés Carne de Res má dohromady 4 patra..

..v nejnižší patře je bar

Ale pojďme k něčemu více přízemnímu. Diana je naší průvodkyní na food tour. Postupně nás vezme na empanadas casera (malý zapečený koláč plněný masem), tradiční bogotskou kuřecí polévku (ajiaco), canelazo (drink kterým je anýzovka a limonádou z guave jedna ku jedné), svérázná Chi Cha nebo lokální pivo.

Momentky z food tour

Divočejší specialitou je pak kapibara. Jde o největšího žijícího hlodavce. Tohle přerostlé morče je specialitou po celé Jižní Americe, především v Brazílii. Podávají ji například v Capibara 4 Carnes v centru staré čtvrti.

Kapibara v Capibara 4 Carnes

nemají ale jen kapibary

Pokud jde o pivo, to není úplně kolumbijská disciplína. Minipivovary budete hledat těžko a dle mého průzkumu patrně jediný pivovar, který do této kategorie zhruba zapadá, je Bogota Beer Company, neboli BBC. To moc nepodsouvá kolumbijskou autenticitu, přesto pivo mají pitelné.

Bogota Beer Company

Vrátím se ještě k nápoji Chi Cha. Jde o fermentovaný nápoj z kukuřice, tedy něco jako burčák. Sama o sobě je Chi Cha šíleně kyselá, proto se doslazuje. A to je ta bolest. Spousta cukru a téměř nerozpoznatelný alkohol může udělat v horku svoje. Chi Cha ale nemusí být nutně jen z kukuřice. Je to obecný pojem pro fermentované nápoje z jihoamerických plodin, které se pijí od Kostariky po Chile. Fermentovat se může krom kukuřice i quinoa, kasava nebo rýže. Byron zmiňoval, že ve Venezuele v době nejhlubší krize fermentovali i těstoviny.

Chi cha, takový burčák z kukuříce, je na každém kroku

Posledním podnikem na naší pouti Bogotou je Salvo Patria. Klidný podnik v širším centru má dobré jídlo, zaujme ale hlavně pivo Moonshine s nádhernou sklenicí s kosmonautem. Ptám se servírky, za kolik ji můžu koupit a ona, že nemůžu, že to je limitovka a že není na prodej. Naléhám, a tak se v návaznosti na to postupně na mě vystřídají hned čtyři, konče u provozního. Ptá se kolik navrhuju. Dám před něj 5 dolarů. On že chce deset. Položím na stůl navíc 5 mil COP. Bere to a já si odvážím z Kolumbie trofej.

Ještě, než zmizíme z Kolumbie, čeká nás jedno velké a neplánované dobrodružství. Vydáme se na skok do Amazonie. O tom příště.