Vánoční demoliční četa

„Rózko, vysvětli mi, proč naše dvounožka dává tu výzdobu tak vysoko. Vůbec na ty různý hvězdičky a jiný serepetičky nedošáhnu, abych je dokázal poshazovat dolů.“  

„Bráško, ty tomu přece ani trochu nerozumíš. Ona tam ty cingrlátka lepí kvůli Vánocům, aby to tady udělala hezký. Ne kvůli tobě, abys je vyválel po zemi a půlku jich natahal do naší bedýnky se stelivem.“

„Tak to je špatný, ségro, dvounožka má u mě mínusovej bod za to, že se neřídí pravidlem ‚všechno pro kočky.‘ Ale hele, pojď sem, vylez támhle na tu poličku, natáhni se a trochu mi přidrž tu šňůrku, co na ní visí ta svítící hvězdička. Já na ní zkusím doskočit ze stolu.“

„Tak honem, Sanťas, ať máme zábavu... No, natáhni se pořádně... Ještě jednou, musíš to dokázat... Vidíš, seš šikula.“ Hvězdička se po zásahu kocouří tlapy zatřepetala ve vzduchu a ladným obloukem přistála na zemi.

„Ta je moje, já pro ni skočil, koukej uhnout!“

„Moje, já ji přidržela... Jauvajs, nech toho... Tumáš.“

„Rózo, ono to přestalo svítit, to je tvoje vina, nemělas do ní tolik strkat!“

„Ne, tvoje, brácho, tys tu hvězdičku zakousnul!“

V příštích okamžicích se na zemi vytvoří dvouhlavé, dvouocasé a osminohé syčící a zmítající se klubko. Jedna z jeho pacek mimoděk odpálí zničenou hvězdičku pod skříň, čímž je problém vyřešen. Po chvíli se klubko rozplete a kocour vyskočí na kuchyňskou linku, neb mu z toho zápasu vyhládlo. Kočka vyleze na křeslo a tváří se uraženě.

Kocour zjistí, že dvounožci před odchodem do práce nechali na kuchyňské lince akorát odporné šlupky od pomeranče. Trhne zadní packou, otráveně seskočí dolů a jde k misce schroustat několik granulí. Kočku to inspiruje a dá si jich taky pár. Spor o hvězdičku je zapomenut, oba zmoženě odkráčí ke škrábadlu a tam se uloží do pater hezky pod sebe. Je poledne, domkem se rozhostí ticho, rušené pouze oddychováním dvou spících koček. Obě se probudí až ve čtyři odpoledne.

„Hrozinko, všimla sis toho zabaleného stromečku na terase?“

„No jasně, dvounožci ho zase jako loni vezmou dovnitř a navěsí na něj všechno možné, abychom se trochu procvičili v lovu. A neříkej mi Hrozinko, víš, že to nesnáším.“

„Tak promiň, Hrozinko, už ti nebudu říkat Hrozinko. Minule jsme byli ještě mrňaví a nepodařilo se nám ten stromeček povalit, ale letos už to zvládneme. Pomůžeš mi?“

„No jasně, Sanťas. Nejlíp v noci, až budou spát, jinak by nás od toho stromku zahnali. Akorát mě štve, že je zase tak malý a hustý, a nebude se po něm dát vylézt nahoru.“

„Jé, ségro, já mám nápad, letos jim ten stromeček pomůžeme ozdobit. Jestli budou ve výběhu nějaký myši, tak je pochytáme a navážeme je na ty větvičky.“

„Brácho, ty seš kruťas...“

„Rózko, no dobře, tak je napřed zakousneme. Ale jen kvůli tobě. Dovedeš si představit tu dvounohou sousedku, kdyby přišla na návštěvu a uviděla na stromku živé myši?“

Zde nutno vyjádřit politování nad tím, že zrovna nebyl nikdo doma. Měl by totiž zcela ojedinělou příležitost vidět kočku, jak leží na zemi a válí se smíchy.

„Santíku, ale teď vážně. I zakousnuté myši na ní budou dost silný kafe. Přitom je to hodná ženská, loni nám nadělila pod stromeček ty skvělý lososový kapsičky.“

Kocour upře zasněný pohled na kosa, sedícího na plotě: „Jé, Hrozinko, dáš mi k Vánocům taky nějakej dárek. Třeba táhle toho ptáka.“

„Jo, dám, ale ptáky nechytám. Za tu Hrozinku dostaneš leda tak kožich plnej blech.“

„Pche, já ti nadělím všechny svoje chlupy, co mi dvounožka vyčeše příště z kožichu.“

Schyluje se k další pranici. Kočka se rozběhne po schodech nahoru, kocoura má v patách. Skočí do omylem nedovřené skříně a přistane na zabalených měkkých dárcích, které si tam schovala dvounožka. Kocour tam vletí za ní, ale k souboji kupodivu tentokrát nedojde, protože všechny ty šustivé a omašličkové balíčky přijdou oběma kočkám zajímavější.

Chvíli se věnují rozbalovaní, přeruší je až zarachocení klíče ve vstupních dveřích domku. Obě okamžitě opustí ten nový pelíšek, vystlaný kousky potrhaného vánočního papíru, okousaných mašliček a zváleného obsahu původních balíčků. Seběhnou příchozímu v ústrety a uvítají ho vyčítavými pohledy vyhladovělých tvorů, kteří nejmíň týden neviděli žádné jídlo.