Pražské mosty I

O matičce Praze se říká, že je stověžatá. Zdalipak bychom též mohli tvrdit, že je stomostá? Pokud bychom započítali pouze mosty, klenoucí se přes Vltavu od jednoho břehu až ke druhému, určitě by to nebyla pravda.

Kdybychom však vzali v úvahu i různé mosty, můstky a lávky, spojující vltavský břeh s nějakým ostrovem a k tomu přidali ty přes Čertovku, Botič, Rokytku a další menší pražské toky, určitě bychom se k té stovce dobrali.

Zvu vás nyní k prvnímu článku z volné minisérie o pražských mostech, ve kterém začneme u vyšehradského Železničního a skončíme u nejvzácnějšího Karlova. Jenom vás maličko varuji, články nebudou turisticky či technicky popisné, už vůbec ne fotograficky umělecké, nabídnou vám spíš obrázky nenáročně náladové, posbírané z různých ročních období.

Železniční most

Tomuto mostu, spojujícímu pražský Vyšehrad se Smíchovem, se občas říká Vyšehradský, i když žádné oficiální pojmenování nemá. Dvoukolejný most tvořený třemi příhradovými nosníky s rozpětím 69,9 metrů, s lávkami pro pěší byl vybudován v létech 1900 až 1901 jako součást takzvané Pražské spojovací dráhy. Nahradil svého jednokolejného předchůdce, který už nevyhovoval zvýšeným provozním potřebám.

Palackého most

Kamenný most se sedmi oblouky (střední o průměru 32 metrů) z let 1876 až 1878 je třetím nejstarším dochovaným mostem přes Vltavu v Praze. Stojí v místě mezi Palackého náměstím a Lidickou ulicí. K jeho stavbě bylo poprvé použito kesonové založení pilířů, které provedla Ringhofferova továrna na Smíchově. S trochou představivosti lze říct, že most byl původně vyvedený v národních barvách, které však časem zanikly působením exhalací. Zhlaví pilířů a klenbové kvádry byly z modré žuly, zábradlí z bílého kararského mramoru a poprsní zdi z červeného pískovce.

Jiráskův most

Železobetonový most, jehož stavba započala v roce 1929 podle projektu architekta Vlastislava Hofmana a Ing. Františka Mencla, spojuje Jiráskovo náměstí na Novém městě pražském a Dienzenhoferovy sady na Smíchově. Je dlouhý 310,6 metrů, rozdělený na 6 obloukových polí o rozpětí 45 až 51 metrů. Do provozu byl uveden ve dvou etapách v létech 1931 a 1933.

Most legií

Kamenný most, spojující novoměstskou Národní třídu s Újezdem na Malé stranou s odbočkou uprostřed na Střelecký ostrov, byl postaven v letech 1898 až 1901 podle projektu architekta Antonína Balšánka a inženýra Jiřího Soukupa. Most se skládá z devíti oblouků ploché klenby, která je nad Střeleckým ostrovem provedená z kruhových segmentů. Na obou stranách jsou umístěny vždy původně mýtné věže.

Karlův most

Karlův, původním názvem Kamenný most je nejstarší stojící most přes Vltavu v Praze. Byl postaven na místě předchozího Juditina mostu, strženého roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Karlův most spojuje Křížovnické náměstí na Starém Městě s Malostranskou ulicí na Malé Straně. Je dlouhý 515 metrů, tvořený šestnácti oblouky o délce 16 až 23 metrů a doplněný dvěma Malostranskými a jednou Staroměstskou mosteckou věží.

Závěrem mi dovolte ještě malý „dezert“ v podobě mostku přes Čertovku u starého mlýna na Kampě.

Zdroje věcných a technických informací: Wikipedia, stránky hlavního města