Na totální ochromení Prahy a jejího okolí stačí sněhová koule

Kdyby chtěl nějaký zlý nepřítel z bůhvíjaké země vyřadit naši stověžatou matičku s přilehlým okolím z provozu, nepotřeboval by k tomu žádné důmyslné moderní zbraně. K ochromení celé oblasti by mu bohatě stačila trocha sněhu.

Jižní spojka stojí, pokud ji toužíte projet celou, počkáte si v kolonách nejmíň hodinu, spíš víc. Na obou březích Vltavy, stejně tak na Vinohradech a na Smíchově nejezdí tramvaje. Autobusy ve většině kopcovitých oblastí Prahy nabírají mnohaminutová zpoždění, leckde se jich nedočkáte vůbec. A aby toho nebylo málo, příjezdové cesty do Prahy od Brna, Plzně, Strakonic a Hradce Králové jsou beznadějně ucpané, došlo na nich k celé sérii dopravních nehod.

Proč, proboha? Co se stalo, zaútočil někdo na naši metropoli, byl vyhlášen bojový stav a lidé v panice zmatkují? Někteří přemoženi hrůzou zůstávají jako přimražení tam, kde zrovna jsou, jiní zběsile prchají na všechny strany? Ale kdepak, vůbec nic vážného se nestalo, jen se trochu ochladilo a přes noc napadly tři centimetry sněhu.

Ne, nebojte se, nesnažím se zde šířit poplašnou zprávu, dnes ráno se nic tak strašného nestalo. Pouze jsem viděl, jak stará hradecká silnice byla maličko mokrá, prakticky beze sněhu a ranní zdržení kvůli dvěma nehodám nedosahovalo ani celé hodiny.

Katastrofický stav, který zde líčím, však nastává celkem pravidelně několikrát za každou zimu. Pokud se ovšem nejedná o zimu mimořádně mírnou, která je skoupá na sníh a na mráz, a zmíněné oblasti obdaří leda tak sotva znatelným popraškem.

Nechci zde malovat čerta na zeď, ale zdá se, že letošní leden se rozhodl činit čest svému jménu a v nejbližších dnech nám sněhu a mrazu nadělí vrchovatě. Pokud se tak opravdu stane, vezměme si raději dovolenou, abychom své šéfy neprovokovali pozdními příchody. Odložme návštěvy, aby na nás příbuzní a známí nemuseli čekat s obědem až do pozdních večerních hodin. Přeobjednejme se k lékařům na jaro.

A pokud budeme muset opravdu vyjet, obrňme se trpělivostí, vezměme si s sebou na cestu dostatečnou zásobu jídla a pití, nezapomeňme ani na toaletní papír. Případně věřme v zázrak a doufejme, že silničáři těch pár centimetrů stačí odklidit dřív, než se vydáme na cestu a že všichni řidiči budou pozorní, opatrní a ohleduplní k sobě navzájem.

Na začátku jsem napsal, že se tyto apokalyptické vize provozu na zasněžených komunikacích týkají Prahy a jejího okolí. Možná jsem to poněkud popletl, teď najednou nevím, jak je to okolí vlastně rozsáhlé. Snad moc ne, doufám, že nesahá od samotné Šumavy až někam k Beskydám.