Jak jsem polil pivem vlastní manželku
Naposledy, tedy konkrétně minulý víkend, jsme navštívili Moravskou Třebovou, jak jste se nakonec mohli přesvědčit z článku tamní rodačky Zuzky, plného krásných obrázků a zajímavého povídání (zde). Nicméně nejen kulturou je člověk živ, a aby si mohl vše v klidu a pohodě vychutnat, nutně musí dbát na správný pitný a jídelní režim.
„Ty, Honzo, koukej se přestat stranit společnosti a honem si pojď sednout sem k nám!“ Vybídla mě má milovaná choť ve chvíli, kdy už se všichni přesunuli od stolu se sobotní večeří k vedlejšímu, kde vytvořili debatní kroužek. Měla pravdu, což ostatně není nic překvapivého, neb manželky mají pravdu vždycky. Poněkud jsem se pozapomněl a pomaličku si s rozkoší vychutnával poslední sousto bezkonkurenčního smaženého řízku.
Manželky nejenže mají vždy pravdu, ale mají se i poslouchat, zvlášť když vás zvou do své blízkosti. A že to Soňa s tou blízkostí myslela opravdu vážně, potvrdila i pohybem ruky. Odehrálo se to zhruba takto: Já se zvedl, udělal prvních pár kroků k debatnímu stolu, načež Soňa máchla rukou a odsunula mi židli, abych se posadil právě k ní a ne k žádné jiné lepé blogerce. Zřejmě mě chtěla mít pod kontrolou, leč to se pouze domnívám. Co se rozhodně nedomnívám, byl fakt, že její máchnutí ruky způsobilo krom odsunutí židle i převržení půllitru piva do vlastního klína.
„Ouf!“ Okomentovala má zákonná nevyžádanou přítomnost zlatavého moku na své osobě. Vyskočila ze židle, omluvila se právě procházející servírce za způsobenou práci navíc, vyžádala si ode mě klíčky od pokoje a chystala se odebrat nahoru.
„Jdu s tebou, pomůžu ti,“ zareagoval jsem. Nikoli pouze instinktivně, neb nejenže manželky mají vždy pravdu a je dobré je poslouchat, ale navíc je zapotřebí je více či méně pravidelně zachraňovat z větších nebo menších průšvihů. Leč taky proto, že mokré džíny půjdou samozřejmě okamžitě dolů a člověk tak nějak navzdory velice dlouholetému manželství stále touží... No, však víte, nebudu to rozvádět, prostě starej kocour ucítil příležitost.
„Ale ne, zvládnu to sama, zůstaň tady a zastupuj rodinu,“ zchladila Soňa coby sebejistá žena mou nejen pomáhací touhu. A já měl rázem po žížalkách.
„Honzó…“ protáhl zvolna spřátelený bloger, takto nositel stejného křestního jména jako moje maličkost, který zrovinka seděl nejblíž a celou záležitost bedlivě sledoval. „Víš, žes jí tím pivem polil vlastně ty sám?“ Vychutnal si mě spíš konstatováním faktu než otázkou.
„C... cože? Jak to?“ Pokusil jsem se o chabou obranu.
„No, protože tu židli odsouvala kvůli tobě!“ Triumfoval vítězně. Tedy nejen vítězně, ale i po pravdě, neb každý zkušený manžel dobře ví, že viníkem karambolů své drahé je za každých okolností právě on.
Než jsem se zmohl na odpověď, pokud by ovšem v takové situaci nějaká smysluplná vůbec existovala, zazvonil mi telefon. Byla to Soňa, s radostí mě napadlo, že přece jen potřebuje moji asistenci, tak jsem jen krátce vyřkl: „Už běžím,“ přerušil hovor a vydal se nahoru do schodů do druhého patra.
Vzal jsem to opravdu rychle, a tak mě její druhé zavolání zastihlo pár kroků před cílem: „Honzo!“ Zavelela nekompromisně, „nepřerušuj zas ten hovor, chci ti něco říct!“ Zhrozil jsem se. Napadlo mě, že chce jen potvrdit slova blogera nositele stejného jména jako já a rovnou z první mi vynadat za to polití pivem. Leč mýlil jsem se, skutečnost byla prostší: „Prosím tě, sežeň fén a přines mi ho sem.“
Vrátil jsem se tedy zpět dolů, poděkoval servírce za úklid toho bordelu, který jsem způsobil a poprosil ji o ono přenosné vysoušecí zařízení. Fén byl po menších peripetiích, spočívajících v prolezení prakticky celého penzionu třemi osobami včetně paní vedoucí, konečně nalezen a já se s ním jako s vzácným pokladem vydal za svou zákonnou. Krom fénu jsem byl vybaven i náhradními gatěmi, které mi pohotově vrazil do ruky skvělý organizátor bloger Jaromír. „Pomůžu jí,“ maloval jsem si to cestou, „Co pomůžu, přímo ji zachráním! A bude tam jenom v kalhotkách...“
Mé představy využití náhodné příležitosti k neplánovanému naplnění manželského života byly sice možná růžové, ale ve skutečnosti marné. Nu, jakpak by taky ne, ukažte mi ženskou, která by měla chuť na dovádění, když ji před pár minutami někdo polil pivem. A když jí to ausgerechnet provedlo ono nemehlo, co s ní chce zrovna teď hned něco mít.
Realita tedy byla daleko prostší, jeden z nás vždy vsunul ruku dovnitř do nohavice, aby ji napnul a druhý ji zvenku fénoval. Nicméně i tato činnost měla svou romantiku, teď vám položím otázku, vážené dámy a vážení pánové dlouholeté partnerky a partneři svých protějšků. Na kolik byť sebekrásnějších intimních zážitků, které jste spolu prožili kdesi na cestách, byste si dokázali vzpomenout? A pamatovali byste si do smrti smrťoucí, historku z Moravské Třebové o politých kalhotách pivem a o jejich následném společném vysoušení? Tak vidíte, všechno, co se stane poprvé, jest zážitkem vpravdě panenským, na který se prostě nezapomíná. Zvlášť, když je u toho legrace.
A legrace to tedy byla, nepřejte si vědět, s jakým vtipkováním nás ta banda blogerů přivítala po návratu z vysoušecí operace. Nicméně blogeři jsou lidé pospolití a o sebe navzájem pečující, neb vedoucí zájezdu Jitka se nás jala okamžitě opečovávat skvělou hruškovicí a vynikajícími vlastnoručně upečenými koláči. Ostatně nad jejím článkem jste se jistě rozslzeli smíchem (zde).
Není důležité, zda jste blogerem, cyklistou, pravidelným účastníkem hospodských kvízů nebo jestli holdujete nějakému jinému pospolitému koníčku. Hlavní je, když si svou vášeň dokážete pravidelně v pohodě vychutnávat v kruhu spřátelených podobně postižených jedinců.
Jan Pražák
Jak ubohá migrantka bojovala s naší mateřštinou
Při cestování příměstskými autobusy z okraje Prahy je třeba dodržovat pár jednoduchých pravidel. Nic složitého, nastupuje se pouze předními dveřmi u řidiče, kterému ukážete jízdenku nebo si ji u něj prostě koupíte.
Jan Pražák
Úchyl v tramvaji
Tramvaj s číslem dvaadvacet byla toho horkého jarního odpoledne tak ze tří čtvrtin zaplněná. Několik lidí stálo, ale pokud by si člověk dal práci, našel by místo k sezení. Spočíval jsem úplně vzadu na pětisedačce v koutě u okénka.
Jan Pražák
I muži mají své biologické hodiny
„Jirko, víš, že máš ve firmě přezdívku sukničkář? Nechci ti do toho mluvit, dělej si, co chceš, ale já s tvým jednáním nesouhlasím.“ Rýpnul si do mě Michal. Kámoš a kolega, se kterým dělám v expedici už spoustu let.
Jan Pražák
Zrádný tajuplný úplněk
Máte rádi Měsíc? Já tedy rozhodně ano. On totiž není jen strohým kamenným nebeským tělesem, je přímo romantickou osobností, která po staletí inspiruje generace umělců k jejich tvorbě, i obyčejné lidi k potěše a zamyšlení.
Jan Pražák
Záhadná podoba lidí a jejich zvířat
„Teda, tobě to sluší, ty seš ale kočka!“ Kteroupak ženu by nepotěšila taková upřímně myšlená věta. Nejen přitažlivého vzhledu, ale i pozitivních povahových vlastností lze snadno dosáhnout netoliko u žen, ale i u mužů.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí
Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...
Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo
Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...
Rusko je agresor, připustil lídr SPD Mach. Chce zrušit Green Deal
Stanovuje si troufalý cíl zrušit Green Deal, zpochybňuje závazek přijmout euro a připouští, že...
Fackují ho, kopou, ničí mu foťáky. Ale stařičký král paparazzi stále fotí
Seriál Jedenáctkrát mu zlomili žebra, jednou ho pobodali, sto osmdesátkrát byl v nemocnici. Naposledy...
Stavební pozemek Žerůtky
Žerůtky, okres Znojmo
2 220 000 Kč
- Počet článků 2139
- Celková karma 29,28
- Průměrná čtenost 1308x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.