o holky se neperu
… chtěl jsem Lenku zachránit před ufonama z vesmíru, alespoň tak jsem jí to vysvětloval, když jsem ji každý den doprovázel ze školy domů. A když jsem nás balil do deky v altánku na zahradě její rodičů, tvrdil jsem, že je těsně před útokem. Měla dlouhý vlasy, krásný oči a dala mi pusu. Bylo mi hezky, jen mě znervózňovalo, že to samý chtěla dělat s Petrem, který tam byl s námi. Můj nejlepší kamarád ze třídy, Petr. „Nemáš limču?" Odešla do domu a během chvíle jsem se s Petrem válel po podlaze. Dostal jsem ho na lopatky právě včas, už přichází Lenka a to by bylo, aby si nevzala vítěze. Malou chvíli si nás prohlížela. Seděl jsem na Petrovi, kterému jsem pro sichr dal válečky. On brečel, já chrčel. Pak mě Lenka odstrčila, vzala Petra za ruku a zmizeli v domě. Ani limonádu mi tam nenechali…
Mydlím mu záda a krk. „A vyhráls?" Dozvídám se, že sice vyhrál na body, ale Natálka už s ním stejně nechodí. Už s ním ani nemluví! „Si z toho nic nedělej," chlácholím ho. „Najdeš si jinou a lepší." Mrkám na něj, moc to nezabírá. Operace mytí vlasů je dnes bez protestů, ani když mu pěna stýká přes oči až do pusy. Tentokrát nekřičí, jen prská a mne si oči. „Taťu, ty ses nikdy o holku nepral?"
… skončila sekvence rockový muziky a začali hrát ploužáky. Odložil jsem pivo a přesouval jsem se k parketu. Očima jsem hledal tu svou, abych si ji taky trochu užil. Spatřil jsem ji na place. Přitisknutá ke klukovi jako ze žurnálu, ale mám pochopení ne? Počkám. Jedna skladba. Druhá skladba. A při třetí, najednou koukám, oni se líbají. Nechápu. Myšlenka nikde, za to moje ruce a nohy na pochodu. Ona mě vidí a s křikem odbíhá, on zkoprní. Sápu se na něj, a i když je to ještěr dva na dva, chytnu ho pod krkem, švihnu s ním o zem a dám mu dělo. On nic. Pravička se mi zvedá k dalšímu útoku. V nápřahu zastavím. Konečně myšlenka. A konečně promluví. „Propromiň, jsem nevěděl, že je tvoje." Pravička mi klesla. Pomohl jsem mu na nohy, omluvil se mu a na baru do něj nalil tři panáky…
„Ale jo, pral. Jenže jsem zjistil, že to stejně nemá cenu. To si zapamatuj, Gustave, holky…. " „Neříkej mi Gustave!" „Dobře Honzí, holky si vybíraj nás. Ty se můžeš stavět třeba na hlavu, ale rozhoduje holka, s kým bude. Věř mi, časem na to stejně přijdeš sám. Kluci už dávno nejsou lovci, kluci jsou loveni." Mlčí, přemýšlí. „Je prostě velký rozdíl poprat se o holku a poprat se pro holku." Lezu z vany v který sedí jeden velký otazník. „Je správný se pro holku poprat, když ji chceš třeba chránit. Když ji někdo ubližuje, nebo ji pomlouvá." Usmál se a vyhrknul. „Nebo když to po mně chce!" A hele rozumbradu, jak mu to pálí. „Správně prcku. A umej si piňďu, slyšíš?" Ticho. Přidám na hlase. „Neslyším!" „No jó porád!"
Za čtrnáct dní se syna ptám na Natálku. „Mě nezajímá. Chodím s Aničkou." To jsou mi novoty. Mám radost. „Fakt?" „Jo, vzala si ode mě lízátko." Jak to mají ty prckové jednoduchý.
A večer ve vaně mi řekl: o holky se neperu… :-)
.
Jan Dlouhý
naučte se utíkat
Metro bylo poloprázdný a naproti seděl hodně divný chlap. Kymácel se a něco si mrmlal pro sebe. „Není to náhodou takovej ten pošuk?“ zeptal se mě syn. „Není,“ uklidňuju jeho i sebe, ale nepříjemný pocit se rozlézal po celém těle.
Jan Dlouhý
jako magor aneb to já v tvým věku
„Čemu se tlemíš!?“ konsternovaně pozoruju svého dvanáctiletého syna. Celý se zalyká, koulej se mu slzy po tváři a sotva popadá dech. Koukne na mě a začne se smát ještě víc. Jako magor. „Vraťte mi syna,“ protáčím panenky k nebi.
Jan Dlouhý
dejme jim to najevo
„Splnila jsem mu všechno. Všechno! A von? Ani neřek, že mě má rád, že prej to je přece jasňačka. Ani kytku mi nekoupil, neobjal mě, nepřekvapil. Dyť von mi ani k vánocům nedal dárek. Jen peníze do obálky ať si koupím něco sama!“
Jan Dlouhý
udělat si radost dámou nebo udělat radost dámě?
Seděla o stoleček dál. Před sebou právě zalitou kávu, nohu přes nohu, a v ruce cigaretu na špičce, se kterou si dlouze hrála než si ji zapálila. Všimla si, že ji delší dobu pozorujuju. Pokývla hlavou na pozdrav a usmála se na mě.
Jan Dlouhý
radši vztyčený prostředníček než němá ignorace pozdravu
„Jak že? Ani slušné pozdravení, jak stav můj, i jméno mé si vyžadují, nedovedeš dát? Ty věru nevíš čeho slušný mrav si žádá? Tedy ztrestám tě!“ Tak tahle replika z Hurvínka mi naskakuje vždy, pokud mi kdokoli neodpoví na pozdrav.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Černochová: Česko vydalo na obranu v loňském roce méně, než se čekalo
Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to v...
Průzkum: Největší potenciál oslovit voliče v eurovolbách mají shodně ANO a STAN
Největší potenciál oslovit voliče při červnových volbách do Evropského parlamentu mají hnutí ANO a...
Za lov velryb se nestydí. Japonsko povolí odlov dalšího druhu plejtváka
Japonsko zařadí plejtváky myšoky na seznam komerčně lovených velryb. Informoval o tom ve čtvrtek...
Putin chce vyměnit ministra obrany. Místo Šojgua navrhl Andreje Bělousova
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje...
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...
- Počet článků 101
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3178x
dlouhy.jan@email.cz