Zbabělost – to je to správné slovo!

Jiří Turner pochválil koalici SPOLU, jak se šalamounsky vypořádala s podporou pro kandidáty blížící se volby prezidenta. V nadpisu použil slova, která tuto politiku údajně nevystihují, ale zbabělost je to pravé slovo.

Pod titulkem Ostuda? Zbabělost? Polibek smrti? se Jiří Turner vyjádřil pochvalně o rozhodnutí koalice SPOLU nejmenovat vlastního kandidáta na prezidenta: Opozici a jejím sympatizantům se evidentně nelíbí, že koalice Spolu nenasadila do prezidentské volby vlastního kandidáta, ale podpořila hned tři nezávislé. Mně se to naopak velmi líbí a považuji to za správný krok. Koalice to udělala dobře z mého ryze osobního pohledu, v rámci, kterého jsou oni tři prezidenští kandidáti těmi, mezi kterými se patrně budu rozhodovat, a myslím, že i moje vize je totožná s tou koaliční, tedy že jistá část voličů si v prvním kole vybere jednoho z oněch třech (případně z více) kandidátů a v druhém kole bude volit toho nejúspěšnějšího. Ten by pak měl s přehledem porazit Babiše případně jiného kandidáta opozice.

Tentokrát ovšem musím bezvýhradně souhlasit s jiným hodnocením, a to takovým:

Přiznám se, že mě mrzí, jak obrovský posun koalice SPOLU prodělala za posledního tři čtvrtě roku po vítězných parlamentních volbách. Taky na něj (kandidáta koalice na prezidenta-pozn. autora) všichni čekali, premiér ho sliboval v září. Takto se vyjádřil Miroslav Kalousek, který se dobrovolně vzdal kandidatury, protože nechtěl kazit koalici SPOLU volební výsledek. Kalousek byl totiž nejméně oblíbeným politikem podle řady průzkumů. „Pojmenování těch tří kandidátů, kteří mají největší šance na vítězství, se koalice SPOLU jakoby pojišťuje do budoucna. To není stanovisko sebevědomého politického lídra, který něco chce, to je stanovisko opatrného oportunisty,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

 Kalouskovo stanovisko je zřejmé a nejlépe a nejtrefněji ho vystihuje slovo v názvu mého komentáře – zbabělost. Je to také jeden z charakteristických prvků počínání vlády Petra Fialy. Dělat politiku tak, aby se „myslelo“ na všechny eventuality. Vždyť premiér Fiala má k takové politice velmi blízko. Jako politolog zvažuje téměř na lékárnických vahách, jaký dopad bude mít takové či onaké rozhodnutí na politickou podporu jeho kabinetu. Výsledek je ovšem poněkud tristní.  Vláda Petra Fialy má nejnižší podporu po necelém roce své vlády, protože ti,  co vládní strany nevolili si říkají, že to takhle dopadnout muselo a ti, co tuto vládu volili, jsou překvapení či otráveni z toho, co vláda předvádí.

Samozřejmě, pohybujeme se ve světě, který prochází nejhlubší politickou krizí za mnoho desetiletí, a to nejen kvůli válce Ruska na Ukrajině. Rusko začalo vyhrožovat jadernými zbraněmi a nyní se ozývají už i podobné výhrůžky z USA. Už i naši vojenští experti (a to nemyslím ironicky) jakým je generál Jiří Šedivý, připouštějí, že rétorika některých západních představitelů, zejména USA, by v případě realizace kroků, které navrhují, zavedla svět na práh třetí světové války. Kromě toho čelí vláda energetické krizi, opět částečně vyvolané válkou na Ukrajině ,ale zejména katastrofální politikou EU zaměřenou na tak zvané obnovitelné zdroje a tlaku na opuštění jaderné energetiky (viz Německo). A to vše se promítá do zadlužování českého státu. 

Rozpočet na rok 2022 nová vláda slavnostně změnila a deficit snížila na 290 miliard korun. Současné prognózy do konce roku 2022 ukazují, že rozpočet skončí v deficitu, který původně navrhovala bývalá Babišova vláda, tj. zase kolem 390 miliard korun. Právě Kalousek tuto ekonomickou politiku současné vlády tvrdě kritizuje. Fialova vláda vlastně jen pokračuje v tom, co začala vláda Babišova. Ale ani deficity posledních dvou let Babišovy vlády nepřišly z vůle této vlády, ale byl to důsledek restrikcí spojených s covidem. Kritika rozhazovačnosti Babišovy vlády od bývalé opozice je tak stejně "pravdivá" jako kritika rozhazovačnosti Fialovy vlády Kalouskem. 

Česká vládní politika je jen ve vleku událostí a přesně podle tohoto vzorce nakonec rozhodla i v otázce prezidentské volby. V porovnání s tím, že se světová politika vyvíjí směrem k eskalaci konfliktu na Ukrajině, je to samozřejmě malichernost.  Nicméně, zbabělost to rozhodně je. A když si v českých médiích přečtu, že se povolební Itálie dohodla na dodávkách plynu z Ruska, je dnešní svět a EU zvláště v nezáviděníhodném stavu a obavy lidí z budoucnosti chápu. Posledním lídrem ODS, který měl tak zvané "koule" ,byl bezesporu Mirek Topolánek. Ale jeho vláda byla svržena během minulého předsednictví EU a tak to pravici také nepomohlo. Pak přišel Petr Nečas a jeho pád, který poškodil politiku ODS fatálně. A dnes jen se slušným premiérem Petrem Fialou sklízíme , co se v české politice za posledních téměř 10 let událo.