Válka Ruska s Ukrajinou podle vojenského analytika "do pěti let"!

Lukáš Visinger , bezpečnostní a vojenský analytik, se vyjádřil k současnému napětí mezi Ruskem a Ukrajinou tak, že Rusko  testuje amerického prezidenta.

Napadne Rusko Ukrajinu? Putin testuje Bidena, Kyjev zbrojí, říká analytik je titulek poměrně obsáhlého rozhovoru s bezpečnostním a vojenským analytikem Lukášem Visingerem. Ten se v něm vyjadřuje k současnému napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Neočekává, že by nyní hrozila válka mezi Ruskem a Ukrajinou o Donbas. V budoucnosti však takový scénář předpokládá.

„Ale současně jsem přesvědčen, že Ukrajina, respektive kyjevská administrativa, se pokusí získat kontrolu nad východní Ukrajinou, respektive nad těmi dvěma tzv. lidovými republikami. Tedy že se v horizontu čtyř až pěti let pokusí o nějaké znovudobytí Donbasu,“ předpokládá Visingr. To by podle něj mohlo nastat ve chvíli, kdy ukrajinská armáda získá výrazně větší bojovou sílu. Ukrajina totiž začíná masivně zbrojit a nakupuje vojenskou techniku z řady zdrojů. „Mimo jiné třeba od Turecka kupuje bezpilotní bojové letouny Bayraktar, které se nesmírně osvědčily nad Náhorním Karabachem.“… Turecko by podle analytika mohlo v Donbasu za několik let použít stejný postup, který aplikoval na východní Ukrajině Vladimir Putin. „Turci by mohli poslat svoje neoznačené vojáky s technikou a tvrdili by, že tam nikoho nemají, že to jsou dobrovolníci.“

Nevím kde Visinger bere své vize o tom, že Turecko pomůže Ukrajině dobýt Donbas. To je představa, která zdaleka neodpovídá současnému stavu rusko-tureckých vztahů a pokud by měl takový scénář skutečně nastat, byl by to konflikt, z něhož by mohla být velká válka.  Argumentace vývojem v Arménií a Náhorním Karabachu, kde Turecko pomohlo Ázerbájdžánu, je nepřiměřená. Válka o Donbas, která by podle Visingera měla propuknout do pěti let, by samozřejmě měla zcela jiné parametry. Odehrávala by se na hranicích Ruska a Rusko by nasadilo svou armádu tak, že by ani pomoc údajných „tureckých dobrovolníků“ nestačila. Z pohledu dnešních vztahů Moskvy a Ankary, jejich zájmů v Sýrii, dodávek ruských zbraní Turecku, je angažovanost Turecka na straně Ukrajiny opravdu odvážné tvrzení.

Domnívám se, na základě současné situace na Ukrajině i v Rusku, že pokus Ukrajiny vojensky dobýt Donbas je pomocí lokálního konfliktu omezeného pouze na Donbas, nerealizovatelný. I kdyby Ukrajina zbrojila následujících pět let na plné obrátky, poměr sil mezi Ruskem a Ukrajinou to ve prospěch Ukrajiny nevychýlí. Současně se domnívám, že pokud vojenský analytik vážně uvažuje o rusko-ukrajinské válce o Donbas vyvolané velkým ukrajinským útokem, jako by maloval počátek nové velké války minimálně v Evropě.  Pokud by Ukrajina vážně usilovala o vstup do NATO, takový útok by musel být schválen NATO a samozřejmě USA. Jen z tohoto prostého faktu jasně plyne, že by se nejednalo o žádný „lokální konflikt“. A uvažovat o vojenském dobytí Krymu je ze stejného soudku – žádný „lokální konflikt“, ale velká válka.

Jedinou cestou, jak by Ukrajina mohla získat odtržené území Donbasu pod svou svrchovanost, je mírový proces dohody s Ruskem ve stylu „něco za něco“, minimálně s přiznáním rozsáhlé autonomie Donbasu a jeho „nadstandardních vztahů“ s Ruskem.  Krym je z mého pohledu už nevratná záležitost, o které Rusko s Ukrajinou nikdy jednat nebude.

Považuji Visingerovy projekce budoucího vývoje možného válečného konfliktu na Ukrajině, a to ukrajinským útokem na Donbas „do pěti let“ za minimálně hloupé. Chtěl bych věřit, že v sídle NATO v Bruselu jsou analytici chytřejší a nic takového neplánují. Rusko současnosti totiž není Sovětský svaz před rozpadem roku 1989.

Dovolím si ještě jednu poznámku. Současná pandemie ukázala, že medicína dokáže mnohé a přesto jenom u nás zemřelo mnoho pacientů, kterým ani možnosti současné medicíny nepomohly. Vykládat do médií své názory na počátek možné velké války v Evropě mi v této chvíli přijde jako minimálně "zvláštní". Ano, i válka by mohla být tím, že se vrátíme do "normálu", protože budou lidé umírat na bojištích a ne v nemocnicích. Takový návrat k normálu si však já a doufám že i většina z nás nepřeje.