Foltýn nebude cenzurovat

Nová postava boje proti tak zvaným dezinformacím Otakar Foltýn se ujala na půl roku své zkušební doby. Poté se prý ukáže, zda bude jeho služeb zapotřebí či nikoliv. Tak, jak to Foltýn rozjel, nebude.

Stupidita prohlášení Otakara Foltýna bolí přímo fyzicky a je učebnicovou ukázkou, jak se nemá dělat strategická komunikace. Na sociálních sítích to uvedl exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), čímž reagoval na Foltýnův kontroverzní výrok o cenzuře a proruských narativech. Nový vládní koordinátor a bývalý náčelník Vojenské policie se proti Kalouskově kritice ohradil.

Autorem tohoto sdělení není nikdo jiný než podporovatel vlády a současně její břitký kritik Miroslav Kalousek.

„Plukovník Foltýn: Tvrdí-li někdo, že je to jinak, než tvrdím já, je to Putinův kolaborant a jedná proti vlastnímu státu. Stupidita tohoto prohlášení bolí přímo fyzicky. A je učebnicovou ukázkou, jak se nemá dělat strategická komunikace,“ napsal Kalousek na sociální síti X.

Na tomto výroku Otakara Foltýna se Kalousek a další kritici tohoto „informačního stratéga“ vezou. Nicméně, není to zdaleka jediný problém tak zvaného boje s dezinformacemi. Je zajímavé, že česká Wikipedie se v případě definice dezinformace odvolává na české Ministerstvo vnitra a Vojenské zpravodajství. Ještě, což je velmi kouzelné, připomíná, že EU „nepovažuje za dezinformace neúmyslné chyby, satiru a parodii ani předpojaté zprávy a komentáře, které se jako vyhraněné jasně identifikují.“

Pokud zůstaneme v rovině „selského rozumu“, je dezinformace záměrně šířená nepravdivá informace. Nicméně, pozor, v tomto je ukryto jádro problému. Všechno je totiž ještě řádově složitější. Pravdivé informace lze totiž použít a doslova zneužít v rámci propagandy. A opět je potřeba zpozornět. Komentáře se stávají propagandou tehdy a jenom tehdy, když se záměrně zatajují jiné pravdivé informace.

Explicitním příkladem současného stavu západní propagandy je náhled na tak zvanou „krajní pravici“. Ta je ještě stále vedena v kolonce neofašistických a neonacistických sil. Co jsme se to jen dovídali o současné italské premiérce Giorgii Meloniové. Pozorovatelé označili politické postoje Meloniové za krajně pravicové; v srpnu 2018 napsal Friedel Taube v Deutsche Welle, že „Giorgia Meloniová má dlouhou historii v krajně pravicové politice“. Pravda je ovšem taková, že se poté, co se stala italskou premiérkou, z veřejného prostoru kritika její „krajně pravicové politiky“ jaksi vytratila a mainstream EU vzal Meloniovou „zatím“ na milost. Bude velmi zajímavé, pokud „krajní pravice“ vyhraje i ve Francii. V případě Francie je ostatně nutný ještě jeden komentář. Stávající „macronisté“ se raději spojí s krajní levicí (komunisty) než aby vyhrála „krajní pravice“? I tak lze dnešní situaci ve Francii číst.

Vraťme se však k práci Foltýna. Jsem osobně velmi zvědav, jak bude Foltýn a jeho údajně „málo početný tým“ komunikovat a čím se vlastně bude zabývat. Tak zvaná „strategická komunikace“ se totiž velmi snadno může stát jen dalším druhem propagandy. Foltýn říká, že chce být nadstranický. Celá jeho aktivita ale může skončit tak rychle jak začala, pokud by svůj záměr nadstranickosti chtěl skutečně dodržet.