Jak dostat „budíka“? Snadno a rychle na kardiologii!

Jsem ve věku, kdy se už hlásí všelijaké zdravotní potíže. Po absolvování holtera- tj. celodenního nošení EKG – bylo jasné, že mne čeká „budík“.

Slýcháváme všelijaké zkazky o nedobrém fungování našeho zdravotnictví. Rozhodně existuje hodně věcí ke zlepšení, zejména v oblasti dostupnosti léků. Jsme teď totiž „závisláci“ – většina běžných léků se vyrábí v Asii a tak tu náhle není to či ono, penicilinem počínaje a srdečními stimulanty konče. Rád se však s vámi podělím o naprosto jinou zkušenost – implantaci srdečního stimulantu, kterému se říká „budík“. V tomto případě to jde skutečně raz dva.

Asi před půl rokem jsem vyrazil se ženou na túru, která nás zavedla na hřeben Hvozdu – hraničního kopce v Lužických horách s Německem. Z české strany je tam docela krpál a já ho najednou nemohl zvládnout. Po dlouhých minutách jsem nakonec na vrchol dorazil, ale s únavou, kterou jsem už dlouho nezažil. Moje paní mě nutila tak dlouho k doktorovi, až jsem nakonec šel. I moje praktická lékařka dnes umí natočit EKG a dokonce ví, jak má správné EKG vypadat (to už samo sebou není!). Po absolvování EKG vyšetření mi navrhla právě holtera a v listopadu loňského roku jsem toto vyšetření absolvoval. V nemocnici jsem dostal krabičku na krk a tato „krabička“ měří EKG po dobu 24 hodin. Výsledky dostane do rukou odborník a ten zhodnotí, jak srdce pracuje.

Mezitím jsem si na doporučení mé praktické lékařky sehnal kardiologa a výsledky holtera jsem s ním konzultoval. Ještě jsem u něho absolvoval zátěžové testy s tím, že zatím to na „budíka“ nevypadá. Vyslovil ale dost důležitou větu – doporučuji do 5 měsíců holterové vyšetření opakovat. Uběhlo to jako voda a opět jsem absolvoval holtera a tentokrát už mi volali z nemocnice – máme výsledky, je tam nález! To druhé měření dopadlo tak, že můj kardiolog otočil o sto osmdesát stupňů. Moje srdce vyžaduje stimulátor a to ihned.

Během třech týdnů mi zajistil operaci v uznávaném kardiologickém středisku blízko mého bydliště. Vlastní zákrok je pozoruhodně rychlý a zajímavý. Pokud si přinesete předoperační výsledky rozborů krve a moči, udělají vám srdeční echo, které popíše, v jakém stavu se vaše srdíčko nachází. U mne to bylo naštěstí docela dobré, pouze – jak říkají doktoři – nefungovala „elektrika“. Druhý den vás připraví na vlastní zákrok a ten se provádí s lokální anestezií v místě, kam operatér uloží „budíka“ – krabičku o velikosti krabičky od sirek. Pak vám za stálého vědomí zavedou do srdce drátky, které umístí tak, že skončí v srdečním svalu a pak nastává zřejmě nejdůležitější fáze operace – jeden odborník na EKG vám stále sleduje srdeční aktivitu a spolu s operatérem „ladí“ polohu drátků v srdečním svalu. Padají slova jako „pět voltů“., impedance 1200, a tato fáze v mém případě trvala asi 30 minul.

Operatér s vámi po celou dobu udržuje mluvený kontakt kromě chvilek, kdy vám mluvit zakáže, aby prošel plícemi. Nakonec je „budík“ zašit pod kůži a musíte téměř 24 hodin zůstat na lůžku a nehýbat zejména tou rukou, která je budíku blíže. Když to vydržíte – co jiného vám zbývá – dostaví se „technik“ – v mém případě technička, která zkontroluje nastavení budíku. A názorně mi ukázala, když budíka vypne, že se mi okamžitě začne motat hlava z důvodu slabé činnosti srdečního svalu bez budíka.

Osoby s implantovaným „budíkem“ se musí vyhýbat kontrolním rámům na letištích nebo na některých úřadech, protože by pole z rámu mohlo vyřadit stimulátor z provozu. A je toho docela dost, na co si musí osoba s budíkem dávat pozor. To je cena za to, že vám srdíčko zase tluče správně.

Během doby do implantace „budíka“ mi několikrát měřili tlak krve a ten byl stále kolem 150/90, ačkoliv jsem dlouhodobě před tím měl klidový tlak jako podle předpisu 120/80. Během operace jsem měl stále 140/90, a po operaci, když začal fungovat budík, jsem měl zase asi 125/85. Konzultoval jsem to v nemocnici s ošetřující lékařkou a ta připustila, že pokud srdce nepracuje úplně optimálně, může na to organismus reagovat zúžením tepen ,tj. vyšším tlakem krve tak, aby byly životně důležité orgány včetně mozku, správně zásobovány krví.

Co říci závěrem? Dnešní kardiologie umí doslova „zázraky“ na počkání. Navíc dnešní stimulanty dokáží srdeční rytmus monitorovat a pokud srdce pracuje samo tak jak má, do jeho aktivity nezasahují. Do práce se pouští jenom tehdy, když „elektrika“ srdce nefunguje optimálně. Baterky by mě měly vydržet snad až 10 let a výměna probíhá relativně rychle – několik hodin.

Prostě zázrak!