Válek hrál karty a ….prohrál pandemický zákon

Při projednávání pandemického zákona v Senátu PČR se i senátoři zvolení za vládní strany vyjadřovali o ministru Vlastimilu Válkovi s despektem.  Válek si totiž během jednání hrál karty.

Počítačové karetní hry (solitaire a jeho různé varianty) jsou velmi častou metodou, jak si krátit „dlouhou chvíli“. U některých jedinců se dokonce z hraní karet na počítači může vyvinout docela silná závislost (trochu to znám z vlastní situace, kdy jsem se po měsících hraní karet rozhodl k razantnímu kroku a přestal karty úplně hrát, což bylo doprovázeno docela silnými abstinenčními příznaky). Dnes už jsem „čistý“ a karty už dlouho nehraji, mimochodem, je to docela velký žrout času a čas, to jsou peníze.

Vlastimil Válek šel do Senátu PČR obhajovat upravený pandemický zákon a při diskusi senátorů některým senátorům neuniklo, že si Válek na mobilu hraje právě karty. S neobvyklou kritickou připomínkou k ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi vystoupil při projednávání novely pandemického zákona místopředseda Senátu za klub Starostové a nezávislí Jan Horník. „Pan ministr hraje celou dobu karty. To je vidět, jak si nás váží,“ postěžoval si Horník. „Padlo červené eso?“ ptal se Válka ironicky…Na Válkovo karetní zaujetí si ale na Twitteru stěžoval i senátor Václav Láska a přidal i fotografii jako důkaz, že ministr nemluvil pravdu, když popíral, že v horní komoře při vystoupení senátorů hraje na mobilu karty.

Senát PČR vůbec není orgánem, jehož jednání nějak zvláště sleduji. Za Babišovy vlády to byla komora, která nikdy neopomněla připomenout Babišovy „slabiny“, trestním stíháním počínaje a koupí zámku ve Francii konče. Pandemický zákon ale postavil senát do zajímavé role. Ústavněprávní výbor ho dokonce jednomyslně doporučil odmítnout i z toho důvodu, že byl projednáván v podmínkách „legislativní nouze“ tak zvaně „zrychleně“. Argumenty ministra Válka, že pandemický zákon vyžaduje prodloužení alespoň do listopadu, neshledal tento výbor jako dostatečně silný argument.

Karty tedy Válek bezesporu hrál, ale za mnohem horší považuji Válkovo vystoupení na obranu pandemického zákona, když tvrdil, že bez tohoto zákona se bude muset využít nouzový stav. A to prosím v situaci, kdy rozumné státy (mezi které počítám Dánsko, Norsko, Švédsko, trochu i Anglii s „bláznivým“ Borisem Johnsonem) všechny restrikce zrušily a covid už považují za endemickou nemoc podobnou klasické chřipce. U nás se zatím stále média vyžívají v hlásání „obezřetnosti“ a dokolečka a znovu opakují strašení našich „expertů“ Kubka, Maďara, Tachezy, Hořejšího apod. Občas už dostanou příležitost i lidé jako profesor Beran, který od počátku restrikcí plošné restrikce odmítal a který, tuším na jaře letošního roku vyslovil onen památný výrok : „Někteří kolegové by si zřejmě přáli, aby covidové restrikce nikdy neskončily“.

Jeden z mála kritických postojů k současné vládní politice si dovolil na stránkách iDnes.cz pronést politolog Jan Bureš. Jan Bureš tvrdí, že selhala i média, která pomáhala mezi lidmi vytvářet strach a z lidí s opačným názorem udělala hlupáky. „Pácháme tu dobrovolně sebevraždu. “Zejména ta nejvlivnější média, tedy veřejnoprávní, zvala do diskusí mnohem častěji pouze jednu názorovou skupinu,“ říká Bureš. „Tato skupina podporovala tvrdá opatření, a to často i nevybíravými argumenty, výhrůžkami a výzvami: zůstaňte doma, bojte se, je to nebezpečné, když se nenaočkujete, tak umřete,“ uvedl.

Právě Bureš trefil lidově řečeno „hřebíček na hlavičku“. Veřejnoprávní televize (o rozhlasu se vyjádřit nemohu, protože ho prakticky nesleduji) odvedla co se strašení týče tu největší „práci“. A někteří hlasatelé či moderátoři ČT se v posledních týdnech přestali zcela ovládat (Jakub Železný je zvláště dobrým příkladem) a o lidech s pozitivním testem hovořil jako o „nemocných“ a v diskusích ve studiu ČT si nasazoval respirátor, aby tak vyjádřil „solidaritu s odpůrci rozvolňování“?  Jeden z mála kritiků vládních opatření, který dostal na iDnes.cz prostor, je Zdeněk Hostomský, český biochemik, bývalý ředitel výzkumu rakoviny farmaceutické firmy Pfizer a posléze ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V jednom z rozhovorů dokonce prohlásil, že roušky a respirátory už nejsou symbolem ohleduplnosti ale symbolem podřízenosti a navrhoval okamžité zrušení povinnosti je nosit s tím, že kdo je nosit chce dobrovolně, tak ať je nosí. Taková osobní zkušenost právě z dneška – šel jsem po ulici a kolem mne projelo auto se samotným šoférem uvnitř a onen šofér měl nasazený respirátor. O dětech, které vidím dnes a denně chodit do školy s nasazeným respirátorem na ulici, snad ani nemá cenu hovořit. Ostatně, odborníci na dětskou psychiku tvrdí, že děti patří vůbec k nejvíce psychicky postiženým obětem covidové hysterie.

Válek jen dokazuje, že není muž na svém místě. Místo uvolnění opatření – k nim došlo díky rozhodnutí soudu, nikoliv vlády! – dál straší vyhlašováním nouzového stavu. Vzpomínáte, jak se dnešní vláda, bývalá opozice, stavěla k požadavkům na vyhlášení nouzového stavu v Babišově éře?  To bylo křiku o zneužívání moci, že ano. Ty karty bych dokázal Válkovi odpustit, za vyhrožování nouzovým stavem v současné situaci by měl být z ministerské funkce okamžitě odvolán. Máme na ty neschopné ministry zdravotnictví skutečně smůlu nebo je to systémová chyba, že jsou do pozice ministrů vybíráni lidé jako Válek, Prymula, Vojtěch atd. s vědomím toho, že jsou politicky „ohební“ a "tvární"?