Odposlechnuto- Sobotka připouští vládu Zemana a Babiše

V Událostech na ČT se objevil záznam rozhovoru Bohuslava Sobotky, zachycený ruchovými mikrofony.  Sobotka v něm hovoří o „vládě Zemana a Babiše“ po podzimních volbách.

Ruchové mikrofony jsou často svědky nechtěného. V živé paměti mám zachycení diskusí mezi poslanci při druhé volbě Václava Klause, v nichž vystupoval Ivan Langer. I tyto události pak vedly k tomu, že byla poslaneckou sněmovnou schválena přímá volba prezidenta.

Podobně neuctivě se ruchové mikrofony zasloužily o to, že byl prezident Miloš Zeman (t.č. na návštěvě Číny) „lapen“ při diskusi s ruským protějškem Vladimirem Putinem, jak navrhuje „likvidaci novinářů“. Načež mu Putin odpovídá, že by „redukce“ stačila.

Zatímco Zemanovy „bonmoty“ mě už nechávají dávno naprosto chladným (on jich už má na svědomí desítky, možná stovky), odposlechnutý premiér Sobotka své vyjádření jako tak zvaný „bonmot“ zcela jistě nezamýšlel. Odposlech Sobotky ruchovými mikrofony (a propos – není to poněkud nezákonné???), v němž Sobotka ukazuje malou víru v úspěch své „antibabišovské“ mise rozpoutané na vládě a v parlamentu, svědčí skutečně o tom, že si Sobotka uvědomuje „vážnost situace“ a připouští, že akce odposlechů Andreje Babiše nepovede ke kýženému – totiž odstavení Babiše z české politiky.

Z hlediska náhrady Babiše ve vládě Bohuslava Sobotky se jeví diskuse o jeho nástupkyni – náměstkyni ministra financí Aleně Schillerové – jako další pokus poměřování „síly“.  Lubomír Zaorálek je „zásadně proti“, jako „klon Babiše“ ji hodnotí Martin Kupka z ODS (ten na její jmenování ale vliv skutečně mít nebude!).  Miloš Zeman po svém návratu z Číny slíbil řešení situace ve vládě během dní. Zcela jistě bude od Sobotky požadovat jméno nástupce Babiše v pozici místopředsedy vlády i ministra financí. Jako místopředsedu vlády Babiš navrhuje Richarda Brabce (nyní ANO, dříve Unie svobody a ještě dříve ODS).

Sobotka tak má na výběr opět ze dvou špatných možností. Buď se bude dál s Babišem přetahovat o personálie a Babiš bude stále ministrem financí, nebo bude souhlasit se Schillerovou a bude mít v pozici ministryně velmi loajální dosavadní Babišovu podřízenou.  

Sobotkovy odposlechnuté obavy z toho, že akce proti Babišovi nedopadne pro ČSSD dobře, jsou přiznáním nedůvěry ve svou vlastní politiku. Nicméně, Sobotka měl skutečně na výběr pouze z několika špatných možností, počínaje nicneděláním a konče veřejným pranýřováním Babiše na půdě poslanecké sněmovny.  Problém ČSSD je právě v tom, že se rozhodla ve funkci předsedy ČSSD podržet na nedávném sjezdu stávajícího premiéra, jehož popularita nezadržitelně klesala.  Nechtěla jít do rizika „dvojvládí“ – nového předsedy vedle dosluhujícího premiéra.

Z pohledu voličské přízně je navíc velkou otázkou, zda voliči ČSSD „divadlo“ ve sněmovně ocení, nebo zda to pro řadu z nich nebude impuls ke změně preferencí – například Strana přímé demokracie Tomio Okamury se jako určitá alternativa pro zklamané voliče ČSSD nabízí. Sobotkovy obavy z volební porážky jsou tak zcela na místě.