Ještě před vypuknutím hlavní dovolenkové sezóny jsme se ženou vyrazili na Madeiru. Madeira je krásný ostrov s přívětivými lidmi.
Po řadě doporučení od svých známých i rodinných příslušníků jsme se letos se ženou rozhodli zajet na týden na Madeiru. Slyšeli jsme o tomto ostrově jen samou chválu a tak jsme se sem vydali plni očekávání. Je třeba hned úvodem říci, že Madeira nás nejen nezklamala, ale doslova nadchla. Bylo to samozřejmě proto, že Madeira je nádherný ostrov v Atlantiku s příjemným počasím, ale i proto, že zde panuje všude neuvěřitelná čistota , služby tu fungují perfektně a Madeiřané obecně si turistů váží a jsou pro ně ochotni zařídit vše ke spokojenosti. A když k tomu přičtu správný výběr hotelu a delegáta cestovní kanceláře na místě, který plní svou roli „na jedničku“, celkový dojem prostě musí vyjít „za jedna“.
Před hlavní sezonou byli převážnými hosty v našem hotelu důchodci, a to zejména z Francie. Podle statistik patří Francouzi mezi nejčastější návštěvníky ostrova vedle Němců a Britů. U nás tvořili Francouzi skoro 90% klientely hotelu. Jsou to lidé milí a hluční.
Náš hotel byl pětihvězdičkový a jeho služby byly perfektní. Ulomil jsem u vany madlo a stalo se to v pátek večer. V sobotu ráno jsem problém nahlásil a večer byl problém vyřešen a madlo zpět instalováno. Uklízelo se denně a pořádek v hotelu byl patrný na každém kroku. U bazénu byla možnost samoobsluhy ve výběru nealkonápojů a kávy, alkohol byl podáván obsluhou a sem tam tuto službu klienti hotelu i využili. Hotel ležel v blízkosti oceánu a měli jsme krásný výhled na oceán i bazén.
V hotelu fungovala služba plašící holubi, a to cvičenými jestřábi.
Ve Funchalu, největším městě Madeiry s letištěm, probíhal měsíc květin a ulice byly náležitě vyzdobené.
Byli jsme v centru Funchalu v neděli dopoledne a kostel byl v té době plný obyvatel , kteří si přišli vyslechnout kázání.
S delegátem cestovní kanceláře jsme měli možnost absolvovat dva krásné výlety po ostrově. Ten první a kratší byl věnován výšlapu podél jedné z levád (což jsou uměle vybudované kanály, v nichž proudí dešťová voda z hor). Podle průvodce je takovýchto kanálů na ostrově až 2500 km a každý úsek má svého „opatrovatele“, který se stará o jeho čistotu.
Vody je na ostrově skutečně dost a díky ní je celý ostrov zelený.
V blízkosti Funchalu najdeme i sochu Ježíše Krista ve stylu oné slavné brazilské sochy. Je to údajně třetí největší socha Krista na světě.
Na ostrově je rovněž památník na Simona Bolívara, který se zasloužil o vznik řady latinskoamerických zemí revoltou proti kolonizátorům.
Na severu ostrova jsou vybudována umělá jezírka s mořskou vodou, kde se může zájemce vykoupat v osvěžující mořské vodě a nemusí se bát vln Atlantiku. Jsou to v podstatě malé přehrady, kam se čerpá mořská voda a samospádem pak teče jezírky a přepady zpět do moře. Voda je v jezírkách o něco teplejší než v moři díky tomu, že jsou mělká a Slunce je dokáže prohřát.
Kolem pobřeží ostrova každého upoutají skály čnící z vody. Ty jen dokreslují úžasné zážitky z cesty kolem ostrova.
Madeira se nám prostě předvedla v tom nejlepším světle. Příjemné počasí pro Středoevropany, žádné vedro a větřík stále vanoucí vytvářejí naprostou pohodu. A když k tomu přičteme skvělé jídlo a pití, včetně ochutnávky poncha, není si na co stěžovat. Sem se prostě každý musí alespoň jednou vrátit, protože vzpomínky budou trvalé a krásné.
