Odmítám mediální propagandu kolem omezeného jaderného útoku Ruska na Ukrajinu

Média nás pomalu přesvědčují o tom, že omezený ruský jaderný útok není nic, čeho bychom se měli bát. Různí experti se snaží uklidňovat, že vlastně o nic tak moc nejde.

Ruský útok jadernými zbraněmi na ukrajinskou armádu a infrastrukturu Ukrajiny se v médiích objevuje v poslední době stále častěji.  Hrozba užití jaderných zbraní Ruskem se objevila jednak v projevu ruského prezidenta Vladimira Putina, velmi otevřeně o ní dále na sociálních sítích hovoří bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Ten už před časem pohrozil Ukrajině „soudným dnem“, pokud by se pokusila zaútočit na Krym.

Tento vývoj by nás měl velmi znepokojovat, protože od „omezeného“ použití jaderných zbraní k jaderné válce mezi USA a Ruskem pak může být jen krůček. USA údajně „vysílají“ do Ruska signály, které mají Rusko odstrašit od použití jaderných zbraní. Je to stejná a neúspěšná taktika USA, která se neosvědčila před napadením Ukrajiny. I tehdy americké zpravodajské služby informovaly o termínech ruské invaze, a to tak dlouho, až to mnozí považovali za propagandu a naletěl i náš prezident Miloš Zeman, který práci amerických tajných služeb zkritizoval (invaze nezačala v den, který byl oznámen), aby za týden musel svá vyjádření obrátit o sto osmdesát stupňů.

V Událostech, komentářích na ČT jsem 26.9.2022 slyšel jakéhosi experta hovořit o tom, co by se stalo, kdyby Rusko na Ukrajině použilo jaderné zbraně. Odpověď by prý byla taková, že by USA nejadernými zbraněmi zničili ruskou černomořskou flotilu. To z nás pan „expert“ skutečně dělá takové pitomce, že by americký útok na vojenskou flotilu Ruska nechalo Rusko bez odpovědi?

A také se můžeme dočíst v médiích i toto:

Lidovky.cz: Jak ničivá vlastně taková taktická jaderná zbraň je? Máme si představovat novou Hirošimu, nebo spíš o něco ničivější konvenční zbraň?
Strašně záleží na typu. Jaderné zbraně se pohybují v rozsahu ničivosti jedné až sta kilotun TNT. To, co spojenci svrhli na Hirošimu, mělo ničivost zhruba desíti kilotun. Stejně se odhaduje kumulativní efekt větších spojeneckých náletů během roku 1943. Rusové ovšem disponují dělostřeleckými granáty, jejichž ničivost se pohybuje někde okolo jedné kilotuny TNT. Taková munice likviduje osoby zhruba v poloměru půl kilometru až jednoho kilometru. Strašně samozřejmě záleží na tom, kde přesně to vybuchne, jestli je pěchota zakopaná a tak dále. Obrněná technika, která je v této vzdálenosti, ale takový útok přežije celkem v pohodě.

Lidovky.cz: Čistě hypoteticky: co by se muselo stát, aby Rusové k jadernému úderu skutečně sáhli?
Muselo by hrozit kompletní zničení ruské armády. Nebo se tu bavíme o útoku na území Ruské federace, ale zdůrazňuji, že mám na mysli to, co si pod tím představí běžný Rus – a to není Doněck a Luhaňsk. Většinově platí, že Rusové kvůli Ukrajině umírat nechtějí. Naše vnímání situace je samozřejmě zkreslené, protože do našich médií se dostanou pouze zprávy o těch, kteří před mobilizací utíkají, jsou nespokojení, a vůbec už se nebavíme o relativně silné části populace, která mobilizaci chtěla. To ale nic nemění na tom, že Ukrajina za to většině Rusů nestojí, a vyvstává tedy otázka, proč kvůli ní používat jaderné zbraně.

Výše uvedené názory tohoto experta mně ale vůbec neuspokojují. Dlouho se již vyjadřuji tak, že Rusko za žádnou cenu nepustí dobytá ukrajinská území jako celek. Ztráta části charkovské oblasti  ze strategického ruského pohledu není tak důležitá, důležité je pro Rusko pozemní spojení s Krymem. A právě toto území chce Moskva oficiálně anektovat. Ukrajina slibuje „tvrdou odpověď“, což jen opět znamená další eskalaci konfliktu. V současné chvíli je na straně Ukrajiny výhoda v tom, že mobilizovala již před několika měsíci a má v současné chvíli k dispozici asi 700 tisíc vojáků ve zbrani. Rusko podle západních zdrojů disponuje na Ukrajině jednotkami o síle asi 200 tisíc mužů a proto přistoupilo k mobilizaci, která má zajistit přísun asi 300 tisíc vojáků na ukrajinskou frontu. Tím se Rusko snaží zabetonovat dobytá území. Ukrajinci naopak musejí pospíchat, pokud chtějí dobýt další Ruskem okupovaná území. Kdyby v této situaci hrozilo Rusku zhroucení části fronty, nelze vůbec vyloučit nasazení jaderných zbraní.

To je vývoj, který by měl znepokojovat každého Evropana, Zvláště, když se nevedou žádná jednání mezi Ruskem a USA a oba státy si pouze navzájem vyhrožují. Zničení plynovodů je dalším propagandistickým soubojem – udělalo to Rusko, udělaly to Spojené státy. Jsem přesvědčen, že v Moskvě i Washingtonu moc dobře vědí, čí je to dílo. Je to ale jen další doklad zhroucení mezinárodní bezpečnosti založené na vzájemném odstrašování, které známe z období první studené války po roce 1945. Dnes běží na plné obrátky druhá studená válka, která však díky válce na Ukrajině může přerůst ve válku světovou.

Ještě na počátku ruské invaze tvrdil americký prezident Joe Biden, že nechce, aby po sobě stříleli Rusové a Američané. Nyní se zdá, že představa útoku amerických vojáků na Rusko není vůbec vyloučena a je součástí zastrašovací taktiky USA. To vůbec není dobré nejen pro Ukrajinu ale hlavně pro světový mír. Není skutečně nejvyšší čas vrátit se k jednacímu stolu? Obávám se, že v sázce dnes není ani tak celistvost Ukrajiny v hranicích před rokem 2014, ale světový mír. Zvykat si na možnost vypuknutí jaderné války nechci. V sázce je totiž víc, než jsme si ochotni připustit.