Milion chvilek zaúkoloval „demokratické opoziční strany“

Spolek Milion chvilek se sešel se zástupci opozičních stran a sdělil jim, co od nich bude požadovat na připravované demonstraci 16. listopadu v Praze na Letné.

Zástupci spolku Milion chvilek se ve čtvrtek dopoledne sešli s představiteli opozičních demokratických stran. Řešili současnou situaci a sdělili jim, k čemu je při sobotní demonstraci na Letné vyzvou. Na čtvrtečním brífinku na Letenské pláni to řekli předseda spolku Mikuláš Minář a místopředseda Benjamin Roll. Vyzvat opozici chtějí ke třem věcem.

Požadují „stejnou váhu volebních hlasů“, dále chtějí dát „ultimátum“ Andreji Babišovi aby se vzdal Agrofertu a odvolal ministryni spravedlnosti Marii Benešovou. Ke všem těmto požadavkům se „demokratická opozice“ vyjádřila souhlasně.

Nejprve se vyjádřím ke „stejné váze volebních hlasů“.  Lidovci už prý dokonce připravují „nová pravidla“, která by nepožadovala u koalic stran zvýšení kvora pro vstup do sněmovny. Tím by mohly strany obcházet současné volební kvorum, které je pro jednu stranu 5%.  Pro koalici dvou stran je pak nutné kvorum 10% atd. Kdyby tato podmínka padla, několik „pidistran“ by se mohlo spojit do koalice a i pro ně by platilo kvorum 5% a mohly by se tak zástupci těchto pidistran dostat do sněmovny. Stávající úprava naopak brání tomu, aby se volbou účelových koalic stávajících stran neobcházelo kvorum pro jednu volební stranu.

Co se „stejné síly“ hlasů týče, jedná se opět o zásadní manipulaci s fakty. Současný systém rozděluje hlasy pro strany, které nepřekročí kvorum, mezi ty strany, které toto kvorum překročily. V principu se tyto „propadlé hlasy“ rozdělují v poměru volebních výsledků jednotlivých stran.  Strana, která obdrží ve volbách 30% hlasů, získá de facto i 30% hlasů propadlých a strana, která získá sotva více než 5% hlasů obdrží právě a jenom 5% propadlých hlasů, což nemusí na zisk mandátu stačit. Voličské hlasy mají tudíž stejnou váhu a jejich síla se liší jenom tím, zda volená strana překročí nebo nepřekročí kvorum a o kolik toto kvorum překročí. Je to naprosto marginální zvýhodnění silných stran, neboť jsou známy i mnohem tvrdší systémy, například britský většinový systém, který preferuje vítěze voleb v daném volebním okrsku, a všichni poražení mají smůlu.

Co se „ultimáta“ premiérovi týče, k tomu lze jen konstatovat, že „milionářům“ sebral vítr z plachet státní zástupce, který rozhodl o zastavení stíhání Andreje Babiše. Nevidím jediný relevantní důvod, proč by se měl Babiš Agrofertu zbavovat. Speciálně kvůli němu vznikl zákon, který ho donutil předat Agrofert do svěřenského fondu. Pokud se to zdá „milionářům“ málo a za málo to považují i opoziční politici, byl v uplynulém volebním období schválen i jejich hlasy zákon, který oni nyní považují za „zmetek“. Velmi se situace Babiše podobá kritice levice v USA, která prezidenta Donalda Trumpa obviňuje ze zvýhodňování svých firem. Tam ovšem ještě nejsou ve stadiu, aby požadovali na Trumpovi prodej jeho firem.  Babiš už avizoval, že nic z požadavků „milionářů“ nesplní, takže tento spolek bude muset ve svém boji s Babišem dále pokračovat, protože, jak to představitelé spolku prezentují, nevzdají to. Domnívám se, že Babiš to nevzdá taky a vůbec nevylučuji, že mu to podobně jako Trumpovi v USA přihraje hlasy navíc v příštích volbách. Jde stále pouze o pokračování boje s Babišem, který se ukázal jako naprosto neúčinný v minulosti a bude takový i v budoucnosti.