Krach česko-polského jednání o Turówu

Jednání mezi českou a polskou vládou o podmínkách pokračování těžby v polském uhelném dolu naplno ukázalo limity současné EU.

Těžba uhlí v dolu Turów v těsné blízkosti česko-polských hranic ukázala, že dnešní EU hraje naplno hru o záchranu klimatu. Jen tak je možné vysvětlit soudní zákaz těžby hnědého uhlí pro výrobu elektřiny a nyní, poté, co Polsko důl nezavřelo, rozhodnutí o pokutě.

Jednání mezi delegací Polska a Česka probíhalo za zavřenými dveřmi na Ministerstvu životního prostředí v Praze. ČT referovala o tomto jednání každý den v Událostech s tím, že je naděje na uzavření této smlouvy. V pátek 1.října ale jednání skončila bez dohody. V ČT dostal prostor polský vyjednavač, který obvinil českou delegaci z neustálého zvyšování požadavků.  Ministr Richard Brabec hovořil o tom, že se vyjednává „tvrdě“ z obou stran. Vyšlo najevo, že Polsko odmítá uzavřít dlouhodobou smlouvu, která by platila po celou dobu těžby v dole a je ochotno podepsat smlouvu na dva roky. Navíc si polská delegace stěžovala na to, že Česko požadovalo, aby byla smlouva nevypověditelná.

Nejprve bych zmínil skutečnost, která je naprosto pomíjena. Důl Turów leží v trojzemí Česka, Polska a Německa, ale zásadní výhrady má k němu Česko, a nikoliv Německo. Blíže než větší české město Hrádek nad Nisou, je dolu německá Žitava (Zittau) a důl již v současnosti kopíruje polsko-německou hranici-viz obrázek níže.Problém se spodní vodou tak musí mít i německá strana – ta si ale nestěžuje. Zřejmě už dávno mají všechny německé obce kolem Žitavy vodovod a spodní voda je netrápí. Vodovod už měl být dávno vybudován i na české straně a nyní se o něm hovoří v souvislosti s tím, že by Polsko uhradilo jeho výstavbu. Český boj za záchranu spodní vody u dolu Turów je samozřejmě odsouzen k nezdaru, protože se jedná o masivní zásah do krajiny.

Česká žaloba na Polsko a vydání předběžného rozhodnutí soudu o tom, že Polsko musí okamžitě zastavit těžbu, vedla v Polsku mimo jiné i k tomu, že již média píší o vzrůstající nenávisti Poláků vůči Čechům. Polsko by odstavením Turówa muselo zvýšit dovoz elektrické energie, a dnes, když díky nedostatku elektřiny po odstavení německých jaderných elektráren její cena vzrostla už na 130 EUR za MWh- tj. 3,2 Kč za kWh – by samozřejmě takový import Polsko významně zatížil. Ještě nedávno stála silová elektřina asi jednu korunu a lze proto očekávat, že nám vzroste cena kWh pro spotřebitele ze současných asi čtyř korun na šest.

V rozhodnutí evropského soudu ale vůbec nejde o ochranu spodní vody. Odpovídá současné politice EU, která chce zachraňovat klima a viníkem růstu teploty je podle klimatologů právě spalování fosilních paliv. Je to sice tvrzení naprosto bláznivé a nepravdivé, nicméně všeobecně na Západě přijímané a přizpůsobila se mu i vláda Číny, která slibuje uhlíkovou neutralitu také. Soudní příkaz k uzavření dolu Turów je tak gestem, které má ukázat rozhodný boj se změnami klimatu. Nejde tedy vůbec o ochranu spodních vod, ale cíl je mnohem vyšší – zachránit klima.

Krach česko-polských jednání není vůbec překvapivý. Český plán na smlouvu platnou desítky let samozřejmě musel u Polska narazit. Smlouva na dva roky, nabízená Polskem, by byla rovněž bezcenným kusem papíru, tentokrát pro Česko. Poláci v ČT navíc upozornili, že česko-polský spor o Turów poškozuje Visegrádskou čtyřku a vztahy polského premiéra k našemu. Polský premiér se nezúčastnil posledního jednání právě kvůli tomu, aby se nemusel setkat s naším.

Ještě si dovolím jednu poznámku k odklonu od fosilních paliv, zejména uhlí a ropy. Spalovat ropu i uhlí k výrobě elektřiny, tepla a pro výrobu motorových paliv sice klima zcela jistě neničí, ale zbavujeme se velmi cenné suroviny pro chemický průmysl.  Vysoká koncentrace aut s klasickým pohonem pak zatěžuje města hlukem a v městském ovzduší jsou prokazatelně škodlivé látky, které dýcháme. Proto považuji například elektromobilitu za krok správným směrem, pokud nepřeváží trend bateriových aut, ale pohon na vodík. Městské mikroklima by tak doznalo další výrazné změny k lepšímu po zavedení filtrů u aut se spalovacími motory. Uhlí a ropa by zůstaly důležitými surovinami pro výrobu umělých hmot a dalších chemických látek a nebyly by spalovány. Ale tento přístup není dnes IN, dnes se zachraňuje klima ať to stojí, co to stojí. A právě v tomto rámci chápu rozhodnutí soudu o uzavření dolu Turów, protože je v souladu s trendem dnešní pomatené postcovidové doby.