Jak se imunolog Hořejší mýlil a sype si popel na hlavu

Václav Hořejší patří snad k nejvíce protěžovaným „expertům“ na covid. Nyní vyšel jeho článek, kde se omlouvá za své tvrzení o „kolektivní imunitě“ a opět útočí na odmítače očkování. Je to taková omluva-neomluva.

Počátkem srpna mi v Lidových novinách vyšel článek s názvem „Na prahu zaslíbené kolektivní imunity“, ve kterém jsem vyjadřoval přesvědčení, že už máme epidemii nemoci covid-19 pravděpodobně za sebou. Nasvědčovala tomu velmi příznivá čísla počtu nových případů a hlavně velmi nízké počty hospitalizací a úmrtí, a to v situaci, kdy bylo v platnosti jen velmi málo omezujících opatření, která se navíc dodržovala dost ledabyle. Vysvětloval jsem si to tím, že česká populace je zřejmě již hodně „promořená“ – jednak dokončeným očkováním u téměř 60 procent dospělé populace, ale také tím, že nemoc pravděpodobně prodělalo (většinou nevědomky) až kolem 50 procent populace. Takto jsem viděl situaci ještě v září a ve svých veřejných vystoupeních jsem prorokoval, že už nás žádná další velká vlna epidemie nečeká. Nebyl jsem v takových předpovědích sám – skoro všichni odborníci byli podobného mínění. Naprosto jsme se ale mýlili a pravdu měl opět kolega Jaroslav Flegr, který varoval, že pokud se rychle nepřistoupí k účinným protiepidemickým opatřením, přijde velká podzimní a po ní ještě jarní vlna. Stal jsem se tak bohužel jedním ze „špatných rádců“, jež jsem sám tak kritizoval před rokem. Velice mě to mrzí a chtěl bych se za to čtenářům LN omluvit, právě tak, jak jsem se omlouval už v několika jiných médiích.

V dalším textu však pan „chytrý a neomylný“ – jak byl prezentován médii, která podporovala strašení a podporují toto strašení vlastně dodnes, opět tvrdí, jak je důležité se očkovat a kritizuje „nesmysly“ kolem očkování.

Rád bych připomněl právě ty nesmysly, na kterých se pan Hořejší velmi aktivně podílel.  Byl to právě on, který razil teorii o kolektivní imunitě i v dobách, kdy skuteční odborníci – jmenujme například profesora Jiřího Berana – tuto vizi kolektivní imunity kritizovali jako absolutní chiméru už na jaře 2021 a i později. Přibývaly totiž zprávy o tom, že přenašeči viru jsou i očkovaní a nyní to dopadá tak, že se boj s covidem vede tak, že očkovaný už nemá téměř žádné výhody oproti neočkovanému, což měl být hlavní motor ve prospěch očkování.

Omluva-neomluva Hořejšího přichází v době, kdy tak zvaný „vakcinační car“ ve Velké Británii tvrdí, že se má ukončit masové očkování. Velká Británie by měla přestat s masovým očkováním a začít žít s koronavirem jako běžnou chřipkou, prohlásil bývalý šéf vakcinačního týmu Clive Dix. Odborní vládní poradci zatím nevidí nutnost pro čtvrtou dávku vakcíny. Vláda naznačuje, že chystá Británii uvést do nové fáze života s covidem a přesunout ji z pandemie na endemii. Před očkovacími centry v Británii se tvoří fronty. Britský premiér Boris Johnson vyzval k očkování v reakci na šíření varianty omikron. „Musíme analyzovat, zda používáme současnou posilovací kampaň k zajištění ochrany ohrožených lidí,“ řekl Dix podle listu The Guardian. „Masové očkování populace ve Spojeném království musí skončit.“ Podle Dixe už přestala dávat masová očkovací kampaň smysl. „Je zbytečné se snažit zastavit šíření infekce, o čemž je celé masové očkování, protože to nedělá. Vidíme spoustu infekcí,“ uvedl Dix.

Dix se za své dřívější názory neomlouvá, pouze konstatuje, že masové očkování už dnes nedává smysl.

Ve světle těchto názorů je zásadní odpovědět si na tyto dvě otázky:

1. Má masové a navíc povinné očkování proti covidu smysl? 

Odpověď: Nemá a k tomu lze dodat i to, že nikdy nemělo. Navíc jsem si přečetl názor ředitele FN Motol Miloslava Ludvíka, který si nebere žádné servítky k chování farmakologických firem, které zneužívají situace a požadují vysoké ceny za své přípravky (jmenoval Pfizer a jeho pilulku proti covidu). Médii trvale dehonestovaný profesor Jiří Beran, který byl zatím vzat na milost na iDnes.cz, tyto názory prezentoval trvale, doporučoval chránit zejména rizikové skupiny seniorů a trval na léčení infikovaných, nikoli na „online léčení ibalginem“. Od léta doporučoval u rizikových skupin sledovat obsah bílých krvinek a srážlivost krve a včas podávat léky tak, aby se rizikoví pacienti nedostávali do nemocnic. To se měnilo jen velmi pozvolna, když se určitým pacientům začali podávat monoklonální látky. Ty už údajně u omikronu nemají účinek.

1. Je „pracovní karanténa“ za této situace řešením?

Odpověď: Pracovní karanténa má pouze udržovat válku s covidem a ve světle s výše uvedenými názory i omluvou Václava Hořejšího se jeví jako absolutní nesmysl. To samé platí pro masivní testování ve školách a v podnicích. Za omikronu je to zcela irelevantní postup, který jenom přináší náklady a nemá žádná pozitiva. Připouští se již, že pokud trasování s deltou bylo složité a trvalo až týden, u omikronu, kde je navíc kratší lhůta infekčnosti, to už absolutně postrádá smysl.

Vezme to současná vláda na vědomí nebo s námi bude dál hrát hru na válku s covidem? Obávám se, že stále platí ta válka.