Hlasovali Němci podle peněženky?

Alternativa pro Německo porazila v zemských volbách CDU. Německá kancléřka se zatím k výsledkům voleb ve své mateřské spolkové zemi nevyjádřila.

Úspěch Alternativy pro Německo AfD je důsledkem odklonu německých voličů od všech celostátně zavedených stran. Ztráty tak počítají nejen v CDU, ale i v dalších stranách. Straně CDU odčerpala 23 000 voličů. AfD obrala ale i další strany - sociální demokraty o 16 000, Levici o 18 000 a krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu (NPD) dokonce o 19 000 voličů.  Není to tak pouze „debakl Merkelové“, ale v zásadě je to vyjádření nedůvěry všem tradičním stranám, které doplácejí na politiku spolkové vlády a kancléřky zvláště.  Podle zpráv z „okolí“ kancléřky měla Merkelová radit svým stranickým kolegům, aby na otázky kolem migrace odpovídali tak, že se loňská migrační vlna nebude opakovat a že ve Spolkové republice Německo získají azyl pouze lidé prchající před válkou. Na uzavřeném jednání s poslanci CDU a její menší sestry CSU však o dalším řešení migrační krize mluvila otevřeněji a rázněji. „V nejbližších měsících je nejdůležitější vracet, vracet a zase vracet,“ citoval ji jeden z účastníků schůze. Mimochodem, to je poněkud zvláštní postoj od ženy, která je leckterými považována za „hlavního viníka“ imigrační vlny z loňského roku.

Problém AfD je podobně jako v případě českých antiislamistů, že jim politický úspěch zaručila politika jiných.  Program AfD je však mnohem propracovanější a neomezuje se jen na postoj k imigraci.

 AfD odmítá společnou evropskou měnu jako „chybný koncept“, požaduje návrat kompetence národním bankám evropských států sdružených v eurozóně. Požaduje návrat kompetencí z úrovně EU, je proti další evropské integraci na bázi evropského státu.

V oblasti vnitřní politiky požaduje AfD návrat k režimu ostrahy hranic Spolkové republiky Německo. Ochranu vnějších hranic tak zvaného Schengenského prostoru považuje za nedosažitelnou a požaduje návrat ostrahy hraničních přechodů na vnějších hranicích Spolkové republiky Německo. V otázce minimální mzdy chce AfD její výši zachovat. Místo přijímání uprchlíků chce AfD   podpořit pro populační opatření tak, aby se Německu rodilo více dětí.

 Je proti ideji multikulturalismu a zasazuje se o to, aby se německá kultura stala vůdčí.  Islám podle AfD do Německa nepatří. Chce zákaz výstavby a provozu mešit. Chce zrušit financování výstavby a provozu mešit z islámských států i zahraničních dárců. AfD požaduje, aby se každý příchozí zavázal k integraci do německé společnosti, a pokud tak neučiní, mohl by přijít o právo pobytu.

AfD požaduje, aby Německo mělo právo prozkoumat všechny zákony na ochranu klimatu s tím, že „ se klima měnilo a mění odjakživa“. V otázce atomových elektráren je AfD pro to, aby stávající jaderné elektrárny mohly ještě zůstat v provozu.

AfD tak mohla získat voliče nejen tím, že je proti imigraci do Německa, ale tím, že imigrantům nechce automaticky zaručit stejné sociální výhody, jako mají ostatní. Řada bývalých voličů tradičních stran tak právě kvůli tomuto požadavku mohla v letošních volbách AfD podpořit.  V každém případě se AfD stává velmi důležitým hráčem na německé politické scéně. Angela Merkelová má zřejmě velký domácí problém. Uvidíme, jestli ho „zvládne“.