Halík tvrdí : "Problém je ve voličích"

Při oslavách 17.listopadu promluvil i Tomáš Halík. Ten nevidí problém v politicích, ale ve voličích. Je konečně třeba vyměnit voliče nebo politiky?

Poté vystoupil katolický kněz a filozof Tomáš Halík. „Před třiceti na tomto místě jsme odzvonili totalitě,“ začal svůj proslov. Úvahy o minulosti mají podle něj smysl jen tehdy, když nám poskytují hlubší porozumění dneška a připravují nás na budoucnost. „V tomto roce jsme několikrát na tomto náměstí protestovali proti konkrétním politikům. Ale problém není v politicích, ale ve voličích, kteří jsou ochotní nechat se zmanipulovat populisty,“ řekl před tisícovkami posluchačů. 

Tomáš Halík tak využil projevu k tomu, aby označil jasného viníka současné situace. Je jím volič – a to „zmanipulovaný“. Tato „hluboká“ idea Tomáš Halíka stojí za podrobnější analýzu.

Začneme skutečně těsně po listopadu 1989. Máme prvního nekomunistického prezidenta po roce 1948 a blíží se první svobodné volby v roce 1990. Předpovědi volebních výsledků jsou tehdy ještě v plenkách, ale panuje ohromná důvěra ve změnu systému a k volbám přijde přes 90 % oprávněných voličů. Vítězí Občanské fórum (OF) a na druhém místě končí KSČ. Ta získá v českých zemích 13,4 % a na Slovensku dokonce 13,8 %. Pamatuji si, že to byla docela rána. Byly totiž předpovědi, že komunisté ani nepřekročí 5 %, což by je vyloučilo z účasti na činnosti tehdejšího Federálního shromáždění či na činnosti v České národní radě a Slovenské národní radě.  Komunisté přesto získali svým způsobem neuvěřitelnou bezmála sedminu hlasů. Většina členů a rodinných příslušníků komunistů hlasovala pro svou stranu. Dozajisté byl problém „ve voličích“. Tehdejší reprezentace OF na čele s Václavem Havlem odmítla zákaz komunistů a zcela jistě je chtěla porazit ve volbách. Komunisté byli poraženi, ale postupně se etablovali jako odpůrci změny společnosti v pluralitní demokracii a tržní ekonomiku – kapitalismus. Po třiceti letech jsou zatím jistě nejblíže výkonné moci tím, že tolerují menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD.

Po rozpadu OF se dominujícími politickými stranami staly v Česku ODS a ČSSD. Premiérem po volbách 1992  se stal Václav Klaus a byla zahájena transformace ekonomiky na tržní. Tvrdým odpůrcem Klause byl Miloš Zeman, který se stal předsedou ČSSD. Ten Klause kritizoval za „rozkradení republiky“ a vykládal s vážnou tváří o tom, že je v Česku „spálená země“. Po volbách 1998 se Zeman s Klausem dohodli na toleranci menšinové vlády ČSSD, což se dodnes vykládá jako tak zvaná „opoziční smlouva“.  Ještě jednou se podařilo ODS zvítězit ve volbách v roce 1996, když byl předsedou ODS Mirek Topolánek.  Vznikl ale tak zvaný „volební pat“ a Topolánkovu vládu potopil Jiří Paroubek, předseda ČSSD, s pomocí přeběhlíků podobně, jako si Topolánek zajistil schválení své vlády díky přeběhlíkům z ČSSD.

V roce 2010 sice volby vyhrála ČSSD, ale nebyla schopna vytvořit vládu a vládu vytvořila ODS na čele s Petrem Nečasem. Ten čelil jednak důsledkům světové finanční a ekonomické krize, a navíc se dostal do hledáčku ÚOOZ a po zásahu policie na Úřadu vlády v červnu 2013 rezignoval. Volby na podzim 2013 ještě vyhrála ČSSD, ale nové hnutí Andreje Babiše získalo téměř shodný počet hlasů a Babiš se stal místopředsedou vlády. Po vypuknutí aféry Čapí hnízdo, kterou ČSSD maximálním způsobem živila v domnění, že na tom získá ztracené pozice, hnutí ANO posílilo a volby 2017 drtivě vyhrálo.

Výhra hnutí ANO má jednoho společného jmenovatele. Tím je ztráta pozic bývalých dvou dominantních stran, ODS a ČSSD. ODS zlikvidovala kauza Petra Nečase a ČSSD zlikvidoval Bohuslav Sobotka sázkou na kauzu Čapí hnízdo. To jsou všechno fakta notoricky známá. Nicméně, problém tentokrát fakticky ve voličích není. V tom se Halík velmi plete. Babiš s hnutím ANO těžil a těží z politiky ODS a dalších tak zvaných „demokratických stran“. I po dvou letech od voleb v roce 2017 se pozice opozičních stran ODS a dalších příliš nemění, respektive stagnují. Občasný výkyv nahoru a dolů zaznamenávají Piráti. Čím že to Babiš „manipuluje“?  Každodenně na nás zejména veřejnoprávní média chrlila a chrlí negativní zprávy o Babišovi, v podstatě jako na běžícím pásu. Byl dle médií jasně vinen za kauzu Čapí hnízdo tak dlouho, až státní zástupce konstatoval, že Babiš a jeho rodina žádný trestný čin nespáchali. Uvidíme, co na to vrchní státní zástupce. Opoziční politici ho doslova navádějí, aby případ znovu otevřel. To se ovšem děje v zájmu „demokracie“ zatímco Babišovi jde jen o osobní výhody a státní zástupce „ovlivňuje“.

Tomáš Halík se tak hluboce mýlí – za bídné volební výsledky dnešní opozice si mohou politici těchto stran. Strefují se do Babiše jako zdroje všeho zlého a Babišovi voliči ho přesto podporují. Babiš samozřejmě má kliku v tom, že se české ekonomice v současnosti daří oproti situaci před deseti lety. Nemusí proto žádnou „manipulaci“ provozovat. Voliči ale nejsou, jak tvrdí Halík, „zmanipulováni“. Voliči jen mají své zkušenosti jak s ODS, tak s ČSSD, a žádný návrat k těmto stranám zatím neplánují. Zejména, když v jejich čele stojí stávající vůdci bez jediného nápadu, který by nekopnul právě a jenom zase do Babiše. Osobně se domnívám, že jedinou cestou k rehabilitaci tradičních stran je nové personální obsazení ve vedení, které místo kopání do Babiše vymyslí, jak voliče zaujmout. Zatím jen přesvědčují přesvědčené.