Ekonom Švejnar se mýlí

Podle Jana Švejnara nemají Češi takové platy jako v Německu kvůli politikům. Doporučuje, aby rostly mzdy určované státem s tím, že se "privátní sféra přizpůsobí". Že by začátek prezidentské kampaně?

Ekonom Jan Švejnar si z ekonomie těžce utahuje, když svádí nižší platy v Česku na politiky. „Zažili jsme dvě recese, které se vyskytly jen u nás, nikoliv v sousedních zemích. Kdyby k nim nedošlo, mohla být naše životní úroveň o 20 či 25 procent vyšší,“ řekl v diskusním pořadu iDNES.tv Rozstřel.

A kromě této „metateze“ Švejnar tvrdil i toto:

Před druhou světovou válkou byla česká ekonomika - na rozdíl třeba od Polska či Slovenska - velmi rozvinutá. A i po ní byla naše životní úroveň vyšší než v Německu či Rakousku. Německo i Rakousko ale začaly rychle dohánět Spojené státy, což se Česku nepodařilo.

 Ani slůvkem se náš věhlasný ekonom nezmínil, z jakého důvodu se to Česku nepodařilo. Především je zapotřebí zmínit socialismus a plánovanou ekonomiku napojenou na „výživu“ Sovětského svazu. Protože se východoevropské ekonomiky pod diktátem z Moskvy odstřihly, či lépe řečeno byly bolševikem „odstřiženy“ od vyspělého světa, sice jsme podle plánu stále „rostly“, ale svět rostl rychleji. Na konci bolševické éry se naše HDP propadlo vůči HDP Rakouska téměř na polovinu!

Graf končí v roce 2010 a je v něm zachycen propad HDP po roce 1989, kdy se kompletně změnil charakter české ekonomiky z ekonomiky dojené SSSR na tržní. Další pokles HDP se vyskytuje v letech 2009 a 2010 jak v Česku, tak v Rakousku díky světové finanční a později hospodářské krizi. Tvrzení Švejnara, že by naše životní úroveň mohla být o 20 až 25 % vyšší, kdyby nedošlo  „ke dvěma recesím“ pouze u nás, je tvrzení nehodné tak „slavného“ ekonoma. Pokles z počátku devadesátých let byl zřejmě zcela nezbytným doprovodem transformace a i HDP Rakouska v té době více méně stagnovalo. Další, sekundární krize z let 2012/13 také nebyla výhradně pouze a jenom u nás, tak zvané „dvojité véčko“, kterým jsme po roce 2008 prošli, jsem popsal zde.

"Vina" tehdejší vlády je asi stejně velká jako „vina“ nynější vlády za současný ekonomický růst. Vůbec, důraz, který Švejnar dává roli vlády v Česku na vývoj ekonomiky, je pozoruhodný. Česká ekonomika je natolik provázaná s ekonomikou zejména velkých zemí EU, že zásahy vlády nehrají až tak velkou roli.

Švejnarův popis situace je tak spíše politickým programem než kvalitním ekonomickým rozborem. Možná, že Jan Švejnar ještě zcela nezapudil myšlenku na prezidentskou kandidaturu. Měl by.