Čínská cesta do kosmu II

Čína zahájila svoji cestu do kosmu v padesátých letech minulého století. Stalo se tak v době, kdy Sovětský svaz a Spojené státy připravovaly své první umělé družice, a Čína měla ambice se oběma velmocem vyrovnat.

Záběr ze stavby čínského kosmodromu

Po vypuštění prvních umělých družic oznámilo v roce 1958 čínské vedení, že země zahajuje svůj vlastní vesmírný program. Čínský vesmírný program byl vyhlášen 17. května 1958 přímo Mao Ce-tungem na osmém sjezdu Komunistické strany Číny. Byl zpracován program, který dostal kódové označení "Projekt 581", jehož výsledkem mělo být vynesení čínské družice vlastní raketou. Cílem programu bylo vypustit čínský satelit koncem roku 1959 nebo počátkem roku 1960 a zařadit se tak mezi kosmické mocnosti. V té době se však začala zadrhávat spolupráce mezi Čínou a Sovětským svazem, jež nakonec v roce 1960 vedla k ukončení jakékoliv spolupráce. Čína tak ztratila zdroj technických informací, jež nebylo možné v nepříznivé ekonomické situaci jinak získat. Navíc uvnitř čínské vládnoucí strany docházelo k mocenským bojům a to byl další faktor vedoucí ke stále většímu zdržování Projektu 581.

Čínskou raketovou techniku významným způsobem povznesl Ťien Süe-šena (podle jiné transkripce Qian Xue-sen), který se v roce 1955 vrátil z USA do Číny. Ťien Süe-šen ve čtyřicátých letech spolupracoval s předními americkými raketovými specialisty, ale v roce 1950 byl obviněn ze sympatií ke komiunistům a byl od raketového výzkumu izolován. Když koncem roku 1949 žádal o nové povolení k účasti na raketových výzkumech byl odmítnut a prakticky až do září 1955, kdy se vrátil do Číny, strávil pět let v domácím vězení. Přesto dokázal v Číně své poznatky uplatnit a vysloužil si i titul "otec čínského raketového a kosmického programu".

V říjnu 1956 byla v Číně otevřena Dělostřelecká akademie, která se stala první čínskou organizací, která se věnovala vývoji a výzkumu raketových střel. Do čela akademie byl jmenován právě Ťien Süe-šen. V následujícím roce navštívili vysocí čínští vojenští představitelé Moskvu, aby jednali o sovětské pomoci při vývoji raketových střel a jaderné zbraně. Návštěva proběhla v září a už v říjnu se obě země dohodly na společných akcích, které mj. zahrnovaly vývoz sovětských raketových technologií do Číny a pomoc při zahájení výroby sovětských balistických raket v Číně. A už v prosinci 1957 přivezl železniční transport do Pekingu dvě balistické rakety R-2 (v označení NATO SS-2 Sibling). Součástí dodávky bylo i pozemní vybavení pro přípravu střely a její vypuštění. Rakety s příslušenstvím byly předány čínské armádě a sovětští vojácí cvičili čínské v obsluze a raket a vypouštěcích zařízení. Další rakety tohoto typu se už pro armádu vyráběly v Číně.

V lednu 1958 začal tým vedený generálem Chen Xi-lianem za asistence sovětských poradců hledat nejvhodnější místo pro výstavbu raketové základny. Výsledkem jejich průzkumu bylo nalezení místa v poušti Gobi v severozápadní Číně v provincii Kan-su, které splňovalo požadavky na raketovou střelnici. Předseda Mao Ce-Tung byl s výběrem seznámen 25. února 1958 a poté čínská ústřední vojenská komise místo oficiálně schválila svým rozhodnutím ze 3. března 1958. Už v dubnu výstavba základny začala. Na stavbu bylo přesunuto přes sto tisíc vojáků a civilistů, kteří v průběhu dvou let při absenci těžké techniky vybudovali potřebnou infrastrukturu a veškerá zařízení pro provoz základny. V prvních fázích stavitelé spolupracovali se sovětskými specialisty a Sovětský svaz byl také dodavetelem některých zařízení - telemetrických zařízení, sledovacích stanic a výpočetní techniky.

12. července 1958 byl ministerstvem obrany jmenován první náčelník základny - Chen Shi-Ju, který byl podřízen prvnímu tajemníkovi komunistické strany Huang Wenming Liovi a společně s ním byl odpovědný za  výstavbu střelnice a kooordinaci stavebních prací. Chen zdárně dovedl do oblasti základny železnici, silnici a přes drsné klimatické podmínky dokončil stavbu základny podle původních termínů.

20. října 1958 byla oficiálně (i když v utajení) otevřena Severozápadní raketová testovací základna (na Západě je známa jako Jiuquan Satellite Launch Center; v originále 西北 综合 导弹 试验 基地), v čínském vojenském kódu "Základna 20", která měla být zodpovědná za veškerý další vývoj čínských řízených raket a raketové techniky.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] K. Pacner: Kolumbové vesmíru, Mladá fronta, Praha 1976
[2] http://www.astronautix.com/articles/chiities.htm[3] http://military.people.com.cn/GB/8221/71065/71129/71202/4823494.html