Válka v srdci islámu

V postfaktické současnosti má odkaz na odborný pohled jen malý význam. Přesto, pro čisté svědomí, že se člověk pokouší promluvit k člověku v každém z nás, neodpustím si poukaz na tuto obdivuhodnou knihu.

Knih k problematice islámu je mnoho. V málokteré však najdete velmi zasvěcený a komplexní pohled na většinu aspektů soudobého konfliktu mezi západem a islamismem. Bezhlaví odpůrci celého islámu, pokud by četli, mohli by v knize najít mnohé argumenty, které jim v přehršli primitivních útoků schází. Nestrannější čtenáři by prostřednictvím této knihy mohli pochopit širší souvislosti konfliktu a jeho příčiny.

Originální verze vyšla francouzsky a anglicky na Západě již v roce 2004 (Galimard)

Zajímavá je kniha celá, neboť přináší souhrnné informace v naší provenienci jen málo známé. Autor není novinář, ale vědec - sociolog a zabývá se problémy do hloubky. Dokáže glosovat nejen názory osobností na západě, ale i v islámském světě, kde dokáže srozumitelným způsobem poukázat na osobnosti islamismu, umírněného islámu i vládnoucích elit blízkovýchodního regionu.

Přesto zde kladu zvláštní důraz na šestou kapitolu BITVA O EVROPU. Obsahem kapitoly je popis institucionálního vývoje muslimské přítomnosti ve Francii a v Británii. Nelze zde pospat všechny aspekty problému, snad jen citace z doslovu prof. Kropáčka.

Kepel v rozhovoru pro český tisk (na podzim 2005) rozlišil v postojích muslimů v Evropě tři odlišné tendence: islamizovat Evropu, budovat paralelní společnost a evropeizovat islám. Kevropeizační tendenci se podle jeho poznatků hlásí většina muslimů. Tuto tendenci bychom měli podpořit.

Jak se ale ve skutečnosti chováme? Ve společnosti nejsme schopni utlumit pudové sklouzávání k pohledům na muslimy prostřednictvím kolektivní viny. Každý muslim na Blízkém východě by si klidně mohl stejným způsobem myslet, že západní imperialismus vedoucí k mnohaletým závislostem a kolonizacím je i postojem celého soudobého západu.

Co si dnes o nás mohou myslet muslimové, kteří se chtějí integrovat, integrují se a musí potom poslouchat celospolečenské výhrůžky, které přirovnávají islám k fašismu?

Na pozadí českého veřejného mínění, kdy se mainstream v čele se současnou vládní garniturou shodl na tom, že islám v Česku nechceme, rozpoutává dokola kampaň jednotlivých nenávistných poukazů ke kriminálním excesům muslimů v Evropě. Na druhé straně zoufale schází podpora evropeizačním snahám islámské komunity. U nás k tomu ještě snad můžeme nalézt relativní argumenty. Západ ovšem nemůže jednoduše říci, že muslimy v Evropě nechce. Zavlekl si je na své území důsledky kolonizačních výbojů. 

V důsledku poslední špinavé kampaně Marie Le Pen, kdy zveřejňováním zvěrstev ISIS vědomě rozpoutává pudovou nenávist k muslimům. Zde nejde o žádnou odbornou dokumentaci zločinů ISIS, o kterých nikdo nepochybuje. Koneckonců v kolektivním vyznění i u nás všichni dobře chápou, že je celá kampaň součástí heslaislám tady nechceme.

Islám v Evropě je zastoupen státy západního Balkánu: Albánie, Kosovo, Bosna a Hercegovina a zčásti i Makedonie. To, jak se k problému stavíme dnes nám vyrábí i budoucí problém ve vztazích s těmito zeměmi. To je myslím odlišný, ale zásadní problém střední a východní Evropy. Kéž bych se mýlil, když se obávám, že situaci vůbec nezvládáme a opíjíme se izolacionismem a narodničenstvím.