Skončí Krym a Donbas jako Golanské výšiny?

Strategická plošina na pomezí Sýrie a Izraele je věhlasnými státy a organizaceni považována za území okupované Izraelem. Nikdo (mimo Palestinců a možná Syřanů) ovšem nemluví o Izraeli jako o světovém ďáblu v čele s Hitlerem.

Sýrie  je pravým příkladem okopávané země s několika plíživými okupacemi.  Golanské výšiny  na jihu, povstalecko – turecké enklávy na severu u hranice s Tureckem. Světu je nějaká Sýrie ukradená. V rámci nynějšího tragického zemětřesení se Sýrie potýká navíc se sankcemi ze strany „kulturních, vyspělých a civilizovaných zemí“.

Tribunál pro zločiny v Sýrii, padni, komu padni, raději nikdo na západě ani vážně nenavrhnul, natož aby se vynášení četných lží, mlžení a pomluv vyšetřilo a uvedlo vědecky a racionálně na pravou míru. Svět má prostě krátkou paměť. Syřanů je dvakrát více než Čechů. Ovšem mnohonárodní složení je problémem pro Sýrii i okolní země. V Sýrii žijí četní Kurdové, podobně jako v Turecku a Iráku. Národ bez vlastní země. Kurdů je čtyřikrát více než Čechů.

Vedení Sýrie není žádný sbor andělů. Přesto lze analogicky požadovat ochranu územní celistvosti Sýrie, stejně jako Ukrajiny. Nebo proč ne? Jaký je rozdíl v podstatě okupačního konání na území Sýrie a Ukrajiny? Džihádistické povstalecké skupiny, které se rozhodly Turecko a západ z obranné iniciativy NATO podporovat se proměnily v nikým nechtěný Islámský stát. Odpovědnost dnes nikdo na svá bedra nevezme. Evropanům dodnes navíc vadí syrští imigranti.

Současná masážní kampaň proti Rusku by měla být i proti Izraeli, což bych sám těžce nesl, neboť mám židovskou linii v rodu a k Izraeli cítím mnohé kulturní sympatie. Nicméně vnímavý neslepý člověk si dokáže alespoň sám pro sebe zpochybnit snadné a jasné pravdy. Proto potřebuje Fialová vláda boj proti dezinformacím. Boj proti dezinformacím vyprojektuje prý pravdu vládním usnesením. Mnozí dnes „argumentují“, že pravdu přináší většinový společenský názor. Pak by pravdivý byl i nacismus. Proboha, otevřete už oči dokořán a položte si různé další rozumné otázky. Staňte se znovu člověkem ve smyslu Descartovského: Pochybuji tedy jsem.

Doba postfaktická zavírá oči před fakty a předstírá lidové pravdy veřejného mínění a selského rozumu a přirozenosti, tedy všeho, co bylo vědou pracně vyvráceno. I věda půjde zanedlouho do kopru, pokud se smýšlení lidí nezpevní směrem k postmoderní občanské autonomii. Zbytečné oběti na všech stranách soudobých válek, zjevných či skrytých, jdou na vrub „velmocenské“ politiky, kterou musíme dokázat znovu občansky kontrolovat. Nezaujatému člověku již musí být nápadné, že nestačí pravdu obnažovat a vydiskutovávat, ale s represemi ji vládně stanovovat a upevňovat. Nebo ne? Příznaky totality se nad námi hrozivě vznáší, a kdo by čekal, že totalita přijde ze západu..