Tepláky patří do tělocvičny

Motto "Prostoduché zavraždí jejich odmítavost, hlupáky zahubí jejich netečnost." (Přísloví Šalomounova, První sbírka, Chvála moudrosti, 1.32)

Máme za sebou lockdown, který někteří lidé nezvládli. Podepsal se na nich psychicky, podepsal se na tom, jak se oblékají.

Každá náročná životní situace ukáže, jak silný je ten či onen. Překonali jsme lockdown, jenž dozajista příjemný nebyl, nicméně bychom měli mít na paměti, že v historii lidstva najdeme mnohem těžší doby. Lidé přežívali v nesrovnatelně obtížnějších podmínkách, než je současná pandemie.

Stalo se, že v období lockdownu někteří lidé naprosto rezignovali na svůj vzhled. Většinu času trávili doma v teplákách a nesvlékli je ani, když vyrazili ven. To, jak se oblékáme, jak pečujeme o svou vizáž, se nemírně podepisuje na naší psychice. Platí i o teplácích, které patří jen do tělocvičen. I doma bychom měli být oblečeni vkusně, protože když nám to sluší, cítíme se lépe. V teplácích to rozhodně není.

Dávám zcela za pravdu Werichově písni o tom, že šaty dělají člověka. Naprosto souhlasím s tím, když Werich ve své písni říká, že ten, kdo v hadrech čeká na štěstí, dočká se vší. Člověk, jemuž není lhostejné, jak se obléká, přitahuje k sobě lidi s dobrým společenským postavením i chováním. Nedbale oblečená žena či muž těžko naváže vztah se slušným člověkem. Platí zde rčení o vráně, která k vráně sedá. Mám již odpozorováno, že lidé, kteří upřednostňují ve svém oblečení hlavně tepláky, nemají daleko ke křupanskému vystupování. Zpravidla se chovají jako hulváti.

Když kolikrát vidím, jak jsou v naší zemi oblečeny ženy, říkám si, že je to hlavně jejich ostuda. Postrádají důstojnost, proto jejich vizáž tak vypadá. Převládají nevkusné kalhoty a k tomu stejně nevkusný vršek. O vlasech ani líčení nemluvím. Přitom naše životní úroveň není nezanedbatelná. V Itálii si lidé vydělávají méně, ale porovnáme-li jejich styl oblékání, nedá se s českou populací vůbec srovnat. Italové si zachovávají vkus a noblesu, což o mnohých Češích říci nelze.

Opravdu si všímám toho, jak se u nás oblékají ženy i muži. Najdeme mezi nimi spoustu lidí s nadváhou, lidí obézních, kteří ztratili chuť udělat pro sebe něco, aby vypadali lépe. Za tím vším se skrývá nezdravý životní styl, lenost, neochota udělat něco pro sebe. Tento týden jsem v pneu servise potkala starší manželský pár. Muž vypadal celkem dobře, ale jeho choť byla tak nesmírně silná, že pohled na ni vyvolával odpor. Seděla rozvalená v křesle, oděna do jakýchsi teplákových kalhot a přes to měla vestu. Ani podprsenku neměla, její obří poprsí se táhlo až někam ke kolenům. A přitom cesta k nápravě nemusí být bolestná. Stačí kontaktovat nutričního terapeuta, který dokáže pomoci. Sice to nějaké peníze stojí, ale výsledek to nese. Sníží se váha, uleví se tělu a dá se obléci do něčeho vkusnějšího.

Chce-li se člověk cítit dobře po psychické stránce, měl by především nosit hezké oblečení. I doma. I tady platí Werichovo, že šaty dělají člověka. Tepláky patří jen sportovcům do tělocvičny, jinak považuji za krajně nevhodné, když vidím našince v obchodech a jsou oblečeni do tepláků. Když už jednou žijeme, měli bychom udržovat v harmonii své tělo i svého ducha. Rozvíjet se, abychom neustrnuli a neskončili jen jako bezduchý teplákovec. O tom život není, nebo snad ano?