Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Amíci nás zajali a předali Tomíkům

Můj stav se lepšil tak, že jsem se odhodlal o berlích vyrazit k autobusu a podívat se domů, což byly pouhé čtyři kilometry. Bylo to hezké posezení mezi svými. Čtyřletý capart Horst se nedůvěřivě díval na mé berle. Když se mi rány

 zahojily, ale noha zůstala bezmála ztuhlá, přeložili mě na ortopedické oddělení do Jáchymova. Tam mi denně za pomocí elektrických přístrojů koleno o něco více ohýbali.

Jednoho dne se objevila komise. Jednotlivě nás prohlédli, a kdo mohl aspoň trochu pajdat, byl uschopněn.

Jeden takový šéflékař, který zřejmě chtěl být povýšen, zjistil, že mi je teprve devatenáct, zařval: „A to se ještě potloukáte doma?“

Musel jsem si lehnout na pryčnu, zvedl mi nohu jednou rukou do výše, druhou ruku použil jako páku v podkolení jamce a trhl plnou silou nohou dozadu. Podle bolesti jsem myslel, že mi noha v koleni praskla. A také to tak bylo. Naštěstí mi praskla pouze již skoro zahojená čtyřiadvaceti centimetrová rána. Ten machr se poté jen blbě díval.

Do začátku dubna 1944 si mě nechali v Jáchymově. Když se vše zase zahojilo, byl jsem poslán k jednotce pluku horských myslivců, do Reichenhallu.

Jednoho dne bylo oznámeno, všichni do společenské místnosti k povyšování a vyznamenání. Nešel jsem, měl jsem po krk tuhle zatracenou válku a nespravedlnost, kterou jsem viděl.

Nárok na odznak kvůli zranění předpokládal, že káplo aspoň deset kapek krve. Při třech takových zraněních byl nárok na stříbrný odznak a při pěti na zlatý. Bylo dost vejtahů, kteří se škrábli sami, aby mohli oslňovat stříbrem nebo zlatem.

Má dvě těžká zranění se počítala jako jedno, stala se ve stejný den. Málem jsem byl bez kapky krve v těle, do dneška se opírám o hůl.

Po čase v Reichenhallu nevěděli, co si počít s námi, mrzáky. Poslali nás k pluku pro obranu státu. Byl jsem voják s holí. Posílali nás od jedné posádky k druhé. Všude kroutili hlavami a nevěděli co s námi. Tu měl Baldůr von Schirach úžasný nápad, že bychom v poslední minutě válku přece jen mohli ještě vyhrát, neboť Amíci a Tomíci stáli již u Aachenu před německou hranici.

Narychlo nám dali čtvrt litru vína a deset cigaret. Krátce nato už jsme byli v Porýní u Geilenkirchenu na frontě a viděli, co nepřítel tak vlastní.

Leželi jsme v poli s řepou a jejich lehká bojová letadélka se spouštěla tak nízko, že nám málem čistili zadky. Při tom nás zasypávali střelami z palubních zbraní. My měli jen karabiny, jak směšné, a německé dělostřelectvo v nedohlednu. Uvědomili jsme si, že nás poslali, abychom byli zastřeleni. Kdyby Američané byli takoví bojovníci jako Rusové, zašlapali by nás tu, ale tito pánové šli pouze krytí čtyřiceti tanky. Když pak čtyřicet hlavní z tanků ten samý počet těžkých kulometů na nás mířilo a my stáli s rukama nahoru v řepném poli, teprve vylezli. Pak nás kopali do zadků a sebrali nám cennější věci. Jako zvěř nás hnali do další vesnice a neustále za nás stříleli do země ze samopalů.

Sto mužů nacpali na náklaďáky a týden vozili po Francii, v každém městě nás filmovali. Ve dne v noci jsme stáli na těch náklaďákách, noha bolela, upadnout nešlo, jak jsme byli na sebe nalisovaní. K jídlu nic nebylo, za deště vichru a zimy podzimu jsme stáli až do Cherbourgu, tam nás předali Angličanům. Ti nás dali na trajekt a po té dlouhé době jsme dostali konečně aspoň sladký čaj.

V Anglii nás vyložili, museli jsme běžet úzkou uličkou, po levé a pravé straně stálo po pěti židovských emigrantech a plnou silou do nás bušili obušky. Já dostal nejvíc, noha mi nedovolovala běžet rychle jako ostatním.

Připravený vlak nás dopravil do Hamtonparku, kde se nalézala průchozí stanice pro všechny zajatce. Tady nás řádně odvšivili pudrem na vši a konečně slušně nakrmili. Neustále nás strkali do jiných zajateckých táborů. Chefled, Doncaster, Liverpool, Belfast, severní Irsko, Air, Skotsko a opět nazpět do Anglie-Penkridge a Bromyard. Nebyla to příjemná doba.

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Horst Anton Haslbauer | sobota 13.5.2023 7:46 | karma článku: 22,58 | přečteno: 533x
  • Další články autora

Horst Anton Haslbauer

Kuchař, a proč?

Ráno, na chodbě roty, oznámuje kapitán Hurvínek, že jsme rozesláni na různé kurzy k jiným útvarům po celé republice. "Budoucí velitelé tanků jedou do poddůstojnické školy na osm měsíců do Vyškova, ostatní kurzy potrvají dva až

25.5.2024 v 7:48 | Karma: 19,91 | Přečteno: 372x | Diskuse| Ostatní

Horst Anton Haslbauer

Zrychlený přesun na padesát kilometrů

Většina měla hrůzu z tohoto přesunu s plnou polní na zádech. Obávaný den nastal. Zůčastňuje se celý náš motostřelecký pluk v síle mnoha (voj. taj.) mužů. Nevíme, kdo to vede vpředu, ale tempo nasadil slušné. Vzadu uzavírají naši

17.5.2024 v 17:55 | Karma: 17,13 | Přečteno: 426x | Diskuse| Ostatní

Horst Anton Haslbauer

Hydrovosk a maďarský děs

Mám první službu na hlavní bráně. Vycházková uniforma, pistole v pouzdře a zjišťuji nedostatek, naše vycházkové polobotky mají být hnědé. Já, lakomec jsem si doma nové nekoupil a bral na vojnu své kanárkově žluté. Teď je průšvih,

10.5.2024 v 15:29 | Karma: 16,89 | Přečteno: 417x | Diskuse| Ostatní

Horst Anton Haslbauer

Muničák Purkrábka a erotika

Největší drsňáci roty, a těžké případy z bažantů, byli poprvé nasazeni do nejnebezpečnější služby. Samozřejmě nesměl chybět náš trojlístek. Celá stráž stojí na buzerplacu s bojovou malou polní výbavou. Velitel stráže svobodník

4.5.2024 v 9:23 | Karma: 19,21 | Přečteno: 404x | Diskuse| Ostatní

Horst Anton Haslbauer

Tankopark, kapitán Smítko a Patricie

Poprvé naše rota bažantů pochoduje přes Znojmo na jeho druhý konec města, kde se nalézá náš tankopark.Ti, kteří ještě neměli vycházku, šíleli při pohledu na holky, které se objevovaly. Ony se procházely po chodníku, my šlapali po

28.4.2024 v 10:04 | Karma: 16,57 | Přečteno: 287x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

V Dillí naměřili rekordních 49,9 stupně. Šetřete vodou, nabádají úřady občany

29. května 2024  11:04

Meteorologové v indickém hlavním městě Dillí v úterý naměřili rekordní teplotu 49,9 stupně....

Před volbami v Mexiku zabili už 22 kandidátů. Favoritkou na prezidentku je žena

29. května 2024  11:01

Necelý týden před prezidentskými, parlamentními a komunálními volbami v Mexiku byl zastřelen další...

Středočeští policisté pátrají po uprchlém vězni. Může být nebezpečný, varují

29. května 2024  10:55

Policisté pátrají po jednatřicetiletém vězni, který v úterý večer odešel z nestřeženého pracoviště...

KOMENTÁŘ: Ústavní soud hájí hlavně svoje platy. Zdá se, že sobě pomůže vždycky

29. května 2024  10:54

Ústavní soud zrušil snížení platů představitelů státu od roku 2024. Zatímco však pro soudce toto...

  • Počet článků 625
  • Celková karma 17,90
  • Průměrná čtenost 763x
Nejstarší z pěti sourozenců. Máma byla jak ředitelkou, tak klaunem tohoto cirkusu. Knihy o tom jsou v knihkupectvích a jako E-knihy (www.palmknihy.cz/transfuze-antona-horsta.html + www.palmknihy.cz/ruksak.html). V obou knihách se střídá VESELÉ se SMUTNÝM. LEGRACE nebývá NONSTOP!  

Seznam rubrik