Měla jste tam dvě!
Dále jsem se dočetla, že pacient není schopen dát komukoli na vědomí, že nespí a že cítí bolest. A ještě tam bylo, že podle výzkumu, který se dělal před pár lety v Británii, patřím k jednomu z osmnácti tisíc pacientů, na které narkóza nezabrala.
Stalo se to v únoru 1984 na operačním sále kolínské gynekologie. Půl roku předtím, v srpnu 1983 jsem tamtéž porodila dceru a věděla jsem, že tímto porodem "mám splněno". Bylo mi třicet tři, měli jsme osmiletého syna a právě jsem porodila vysněnou holčičku.
Po šestinedělí jsem začala brát stejnou antikoncepci, jakou jsem brala před tím, než jsme se rozhodli pro druhé dítě.
Když byly dceři tři měsíce, přestala se tato antikoncepce vyrábět a byla mi nabídnuta jiná. Začala jsem ji brát, dodrželi jsme vše, co jsme měli při změně antikoncepce dodržet a zdálo se, že je vše v pořádku. Ale...
V prosinci jsem skoro nemenstruovala a bolela mě prsa. Byla jsem třikrát (!) u gynekoložky, ke které chodila i moje maminka a babička, a ta dobrá žena mi pokaždé řekla, že to nic není. Že to je změnou antikoncepce. Že to nic není, tvrdila i v lednu 1984.
V únoru ve své ordinaci konečně nebyla, lékař, který ji zastupoval, u mě zjistil skoro tříměsíční těhotenství a protože jsem za tuto situaci nemohla já, ale mohla za ni změna antikoncepce, druhý den jsem šla na sál.
Neměla jsem o tomto svém rozhodnutí žádné pochybnosti. To, co se mi stalo, byl podraz barevných pilulek. Nic víc, nic míň. A já si nenechám podrazem měnit život. Nenechám.
Ráno jsem přišla do nemocnice, prošla příjmem a pak jsem čekala na pokoji, až pro mě přijedou. Těšila jsem se na narkózu a na to, jak se probudím ze zlého snu a vrátím se ke své půlroční holčičce.
Odvezli mě na sál, něco jsem vdechovala, počítala jsem do deseti, ale blahodárný spánek furt nepřicházel! Pořád jsem koukala kolem sebe, pořád jsem všechno slyšela.
Slyšela jsem i sestřičku, která se ke mně naklonila.
"Ona nám ještě nespí?!"
"Jak to? Já už začal dělat," ozval se mužský hlas někde zepředu.
"Paní Fuchsová, cítíte něco? Nebolí vás nic?"
Hlasy se mě ptaly ze všech stran a já jenom vrtěla hlavou, že ne, možná jsem i říkala, že ne, a pak na mě ten mužský hlas zepředu vítězně zahalekal.
"Měla jste tam dvě!"
A pak jsem uslyšela žbluň, žbluňk.
Za chvíli mě dvě sestřičky - žákyňky, odvezly na pokoj. Než odešly, chytila jsem jednu za ruku.
"Já tam měla dvě?!"
Obě na mě vytřeštily oči.
"Vy jste to slyšela?!"
"Všechno jsem slyšela. Narkóza mi nezabrala..."
Odešly a já dostala hysterický záchvat. Asi. První a poslední v mém životě. Takový tichý hysterický záchvat. Plakala jsem bez slz a na prsou jsem měla strašnou bolest, která mě dusila.
Ona nám ještě nespí! Jak to? Já už začal dělat! Paní Fuchsová, cítíte něco? Nebolí vás nic? Měla jste tam dvě! Ona nám ještě nespí! Jak to? Já už začal dělat! Paní Fuchsová, cítíte něco? Nebolí vás nic? Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě!
Žbluňk. Žbluňk.
Než mě odpoledne pustili, zavolal si mě primář k sobě. Bylo tam asi deset lidí. Prý mám právo si stěžovat na to, co se mi stalo. Řekla jsem, že si stěžovat nebudu. Že budu kolínskou nemocnici určitě ještě potřebovat.
Když jsem odcházela domů, šla se mnou po chodbě ke dveřím jedna ze žákyněk.
"Vy jste byla se mnou na sále," zeptala jsem se jí. Přikývla. "Kam se dává to... ten... kam se dává to, co mi vyndali?"
"U operačního stolu jsou kyble," odpověděla.
Žbluňk. Žbluňk. Měla jste tam dvě!
Bude mi šedesát devět. Už je to ve mně pětatřicet let. Není to se mnou pořád, ale vrací se to.
I dneska se to vrátilo.
Žbluňk. Žbluňk. Měla jste tam dvě!
P. S.
Po roce 1990 jsem se dozvěděla, že ti, co mají dětskou obrnu (což je můj případ), mohou mít problém s narkózou. Nemusí na ně zabrat. Když jsem šla v roce 1992 na operaci, lékařům jsem předem řekla o své zkušenosti v roce 1984 i o tom, že jsem po dětské obrně. A tentokrát jsem se spánku dočkala. :-)
Irena Fuchsová
Hluboký ponor
To kolínské ráno bylo hlasité. Pořád mě na něco upozorňovalo! Tahalo ze mě vzpomínky. Zvědavě a nedočkavě. Ale mně se nechtělo vzpomínat. Čekala jsem na autobus na nádraží a těšila se, až budu v Činoheráku a udělám si kafe.
Irena Fuchsová
Včera jste mě mohli asi desetkrát zranit nebo i zabít
Silnice přes starý kolínský most je plná aut, tak chápu, že cyklisté a koloběžkáři používají chodník, i když správně mají použít silnici, na které je i „jejich“ značka v obou směrech. Chápu je, ale proč NIKDY nepoužijí zvonek?
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů
Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...
VIDEO: Italští poslanci se porvali kvůli vlajce, napadeného museli vyvést
V italském parlamentu se ve středu strhla bitka. Desítky zákonodárců a parlamentních zřízenců se do...
Nový prezident Pellegrini jako první navštíví Česko, přijede 26. června
Příští slovenský prezident Peter Pellegrini navštíví Česko při své první zahraniční cestě 26....
Kuriozita u čínské památky. Stopky vám spočítají dobu na WC. Kvůli bezpečnosti
Čínské buddhistické jeskyně Jün-kang, které se pyšní 51 tisíci sochami vytesanými v 252 jeskyních,...
Lipavský s kolegy vyzval k rychlému omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu
Lipavský a dalších sedm ministrů zahraničí z EU vyzvalo v dopise šéfa unijní diplomacie k rychlému...
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...
- Počet článků 749
- Celková karma 29,25
- Průměrná čtenost 2342x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda