Mrazí mě oživené vlastní podobné zkušenosti, Vám a poděkování za odvahu ke zveřejnění. Pozůstatky svých emočních bolestí jsem prožila vertikální odevzdaností. Chvíli to bolí, ale emočním prožitím a poznáním se záporné emoce navždy přemění na radost, soucit, smíření. Přeji Vám radost

Děkuju, Marie. Ano, byla to odvaha, ale napsání blogu mi pomohlo a věděla jsem, že blog pomůže i dalším. Děkuju.

Otřesný zážitek, který mi taky trochu oživil nehezké vzpomínky.

Vám

Jitko, a že těch nehezkých vzpomínek máme, co? Všichni. Zasunuté, zamknuté, zahrabané a přesto stačí jedno dvě slova a jsou v celé své "kráse" venku...

chápu vás-mám podobný otřesný zážitek-slyšela jsem hlasy cítila bolest a nebyla schopná se ozvat-nebyl to potrat takže ta emoční zátěž u toho nebyla-ten pocit bezmoci ale nikdy nezapomenu

Libuše, Tomáš Baldýnský přesně takový případ popisoval. Žena cítila bolest, ale nebyla schopná se ozvat. To musela být pro vás hrůza! Já bolest necítila, ale všechno kolem byl šok! Upnula jsem se před tím k tomu, že to zaspím, probudím se z narkózy a vymažu to z hlavy, jako by se to nestalo - a místo toho jsem to dostala doslova "z první ruky"...

Ty moje!