František Kšír
- Počet článků 71
- Celková karma 8,32
- Průměrná čtenost 450x
Seznam rubrik
František Kšír
Zákaz mobilů ve školách? Pro stát možná Pyrrhovo vítězství
Vláda připravuje novelu školského zákona, která má zakázat používání mobilních telefonů žákům základních škol během vyučování i přestávek.
František Kšír
První kontakt
První kontakt lidstva s jiným druhem inteligence neproběhl ve vesmíru. Proběhl na Zemi. A místo války začal rozhovorem.
František Kšír
Jakou cestu si zvolíš, člověče?
Krátká úvaha o tom, zda budoucnost lidstva skončí v systému závislosti a centrální kontroly, nebo ve společnosti postavené na dobrovolnosti, vlastnictví a svobodě člověka.
František Kšír
O kontroverzní vítězce Wimbledonu aneb kam může vést nenávist ke všemu německému
Tentokrát jsem se role autora kontračlánku zhostil já. Ne proto, že bych chtěl srovnávat dnešní Rusko s nacistickým Německem v historickém rozsahu jejich zločinů, ale proto, že relativizace morálky funguje vždy stejně.
František Kšír
Teorie veřejné volby v praxi
V předchozích článcích jsme si vysvětlili základní princip Teorie veřejné volby. Tedy myšlenku, že politici, úředníci i voliči reagují na pobídky, které politika vytváří, stejně jako lidé na trhu.
František Kšír
Teorie veřejné volby
V minulém článku jsme si stručně vysvětlili, co je Teorie veřejné volby a proč vůbec vznikla. Její základní myšlenka byla překvapivě jednoduchá: politici, úředníci i voliči jsou pořád jen lidé.
František Kšír
Úvod do teorie veřejné volby
Každý člověk, který chodí k volbám, by měl znát teorii veřejné volby. Pomáhá totiž pochopit, proč politici, úředníci i zájmové skupiny často jednají jinak, než veřejně slibují.
František Kšír
Spojené státy evropské, nebo jen větší klec?
Se zájmem jsem si přečetl článek Bohumíra Šimka „Spojené státy evropské“. Protože autor pod článkem neumožnil diskuzi, rozhodl jsem se na jeho argumenty reagovat tímto protičlánkem.
František Kšír
Je ubývání lidí ve společnosti problém?
Tato úvaha stojí na předpokladu, že člověk má právo vlastnit svůj život, svou práci a výsledky svého jednání. Pokud tyto předpoklady opustíme, zbyla by jen debata o tom, kdo bude koho řídit a rozdělovat výsledky jeho práce.
František Kšír
Když se z udavače stane morální hrdina
Reakce na článek Petra Borovce, Proč jsou „udavači“ důležití pro fungující společnost a trh. Protože pan Borovec nedovoluje diskuzi pod svými články, nezbývá než reagovat samostatným textem.
František Kšír
Anarchokapitalismus, ne jako plán na zítřek, ale jako kompas pro dnešek
Ideologie anarchokapitalismus může být užitečný myšlenkový kompas, který člověku pomáhá rozpoznat donucení, falešnou solidaritu i špatné vládní návrhy dřív, než za ně draze zaplatí celá společnost.
František Kšír
Proč číst Rambouska a obstojí myšlenkově jeho Všežravý stát v současném světě?
Stát není všežravý proto, že by v něm seděli samí zlí lidé. Je všežravý proto, že mu tak velí jeho vnitřní pobídky. A právě proto má smysl číst Václava Rambouska i dnes.
František Kšír
Josef Šíma a Evropa, část III. Mezi svobodou a přežitím.
Tato recenze knihy Josefa Šímy je rozdělena do tří navazujících článků. Ve třetí části ukazuji, co autor podcenil ve světě, kde se Evropa znovu musí zabývat válkou, obranou a vlastním přežitím.
František Kšír
Josef Šíma a Evropa, část II. Fašismus, EU a hranice legitimní kritiky integrace
Tato recenze knihy Josefa Šímy je rozdělena do tří navazujících článků. Ve druhé části se zaměřuji na to, kde je jeho historická kritika Evropské unie podnětná a kde už sklouzává k příliš odvážným paralelám.
František Kšír
Josef Šíma a Evropa, část I. Proč je jeho kritika centralizace stále aktuální
Tato recenze knihy Josefa Šímy je rozdělena do tří navazujících článků. V první části ukazuji, proč jeho kritika evropské centralizace neztratila sílu ani v dnešním geopoliticky rozkolísaném světě.
František Kšír
Co dnes umí AI při hledání modelu pro Evropu. A kde už začíná hádat
Umělá inteligence umí porovnávat i velmi složité modely. Dokáže třídit kritéria, odhalovat skryté předpoklady a ukázat, kde končí fakta a začínají odhady. Sama o sobě ale pravdu nevyrábí. Rozhodující je kvalita zadání.
František Kšír
Stát nevzniká z trhu. Stát je monopol na donucení.
Tento článek je reakcí na text Petra Borovce, který nepovoluje diskuzi pod svými články. Shrnuje a kriticky rozebírá jeho argumenty o vzniku státu a fungování trhu.
František Kšír
Chceme sterilní jistotu, nebo prostor pro skutečný život?
Úvaha o dobrém životě, toleranci a mizející svobodě. O tom, jak se z přirozené snahy chránit před problémy může stát princip, který postupně omezuje prostor pro svobodné rozhodování.
František Kšír
Lze z existence jevu odvodit nutnost jeho použití?
V debatách o státu se často objevuje zdánlivě jednoduchý argument. Donucení mezi lidmi vždy existovalo, existuje a existovat bude, a proto musí existovat i instituce, která ho organizuje.
František Kšír
Silný stát potřebuje nepřítele. Maďarské volby ukazují, kam to vede
Podpora modelu moci, který stojí na kontrole, loajalitě a strachu, není v zájmu lidí, kteří chtějí žít svobodně a v míru. Maďarské volby jsou připomínkou, že tento směr není tak vzdálený, jak si rádi myslíme.
František Kšír
Znáte eikosanoidy a zónovou dietu?
Eikosanoidy jsou drobné signální molekuly vznikající z tuků v buněčných membránách. Řídí zánět, bolest i srážení krve. Myšlenka, že složení naší stravy může ovlivňovat tyto procesy, mne přivedla k napsání tohoto článku.
František Kšír
Zamyšlení nad jedním paradoxem. Část třetí - Petr Pavel a Helena Válková
Proč společnosti spějí k nějaké formě sebedestrukce i přesto, že jsou lidé jako jednotlivci velmi chytří. Příběh z reality.
František Kšír
Lékař, který vás zná celý život.
Nebude to tak dlouho trvat a každý z nás bude mít svého osobního AI doktora. Nepůjde přitom jen o technologickou hračku. Může to být jedna z největších změn v historii medicíny.
František Kšír
Ekonomka Markéta Šichtařová
Krátké zamyšlení nad libertariánskou ekonomkou a jejím (ne)selháním profesionální političky v parlamentu ČR.
František Kšír
Krátké zamyšlení nad jedním paradoxem. Část druhá - intelektuálové.
Proč společnosti spějí k nějaké formě sebedestrukce i přesto, že jsou lidé jako jednotlivci velmi chytří.
| předchozí | 1 2 3 | další |
