Vědecký důkaz, že čápi nosí kluky

Kdysi dávno, když jsem učil na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, se ke mně donesl od biologů a geologů jeden opravdu překvapivý případ souvislosti množství čápů s větším podílem kluků mezi nově narozenými dětmi. A prokázaný!

Když se zkoumaly lidské populace, zjistilo se, že v jistém regionu se rodí více chlapců než děvčat. To by nebylo až tak divné, mohlo by jít o náhodnou odchylku, ale zároveň se zjistilo, že se v této oblasti objevuje více čápů. To bylo hodně překvapivé, a tak si vědci řekli, že statistika vše vysvětlí a zpracovali exaktní výzkum závislosti počtu chlapců na počtu čápů v dané oblasti. Zjistili ale ke svému zděšení, že tyto dvě veličiny na sobě statisticky významně závisí, tedy, kde je více čápů, tam se rodí o něco více kluků.

K vysvětlení této závislosti použili faktorovou analýzu, to jest metodu analyzující faktory typu pozadí, tedy strukturu objeveného kauzálního vztahu. Tímto způsobem zjistili následující skutečnosti: Daná oblast byla vápencová, a to způsobovalo pochopitelně zásaditost povrchových i spodních vod. To velmi prospívalo žábám, kterým takové prostředí vyhovuje. A proto tam bylo mnoho čápů, kteří se živí také žábami. To byla jedna příčinná větev. Druhá též vycházela ze zásaditosti vod, která ovlivňovala nějaké enzymy v těle tam žijících obyvatel. A ty nakonec, zejména v tělech žen způsobovaly, že se rodilo méně holčiček. Kauzální vztahy tedy vypadaly následovně: 

Omlouvám se za svůj kreslířský výkon. Jednou, když jsem ještě na oné universitě učil, se omylem můj výkres dostal mezi výkresy dětí ze základní školky a paní učitelka, která je zkoumala, prohlásila: "Hm, tohle dítě je velmi vyspělé, to bude mít alespoň tak sedm nebo osm."

A jaké je poučení z analýzy uvedené statistické závislosti? Jestli spolu dva faktory (třeba čápi a kluci) kauzálně souvisejí, není tím nijak blíže určena struktura kauzálního vztahu. V našem případě by to čistě statisticky mohlo být i obráceně, že kluci nějak přitahují čápy, nejen že čápi nosí kluky. Tedy směr kauzálního působení není statisticky významnou souvislostí určen. Nebo může být v pozadí skrytý jeden faktor (zásaditost vody), který ovlivňuje dva faktory v popředí (kluci a čápi). A nebo může být pozadí několik faktorů či dokonce složitější struktura několika faktorů, či se do vlivu faktorů v pozadí může přimíchat přímý vliv faktorů v popředí. Prostě korelace (vzájemný vztah mezi veličinami) může skrývat jakoukoliv strukturu vztahů několika veličin. Tedy kromě formálního statistického zkoumání musí následovat obsahová analýza dalších věd (zde biologie a geologie), abychom pochopili, co se tam děje. Mimochodem, zmíněný případ byl použit k analýze zážitků prahu smrti v textu Technologie výroby boha v roce 1991.

(Jestliže některému odborníkovi bude připadat konkrétní biologický obsah uvedeného příkladu pochybný a bude se jej snažit napadnout, ať zbytečně neplýtvá municí. Vůbec tady nejde o biologické závislosti, ale jen a jen o kauzální analýzu, co se týče směru a sériovosti či paralelnosti kauzálních vztahů, a ta je invariantní vůči konkrétnímu obsahu kauzálních vztahů, tj. nezávislá na něm. Česky řečeno, i kdyby byl celý příklad biologicky špatně, plynou z něj stejné kauzální důsledky a jde jen o pedagogický výklad. Berte jej klidně jako "cimrmanovsko-einsteinovský" myšlenkový experiment, který se nikdy neuskutečnil a přesto lze na něm stavět. Je docela možné, že si autor pamatuje uvedený případ zkresleně nebo k němu něco neúmyslně kvůli své špatné paměti přidal.)