Radek Banga a úloha vědomí v kvantové mechanice

Radek Banga je známý zpěvák, takže se asi divíte, co by měl mít společného s kvantovou mechanikou. Stačí si ale otevřít jeho knihu (Ne)pošli to dál, kde překvapivě komentuje nejen své esoterické sklony, ale i kvantovou mechaniku.

Nechme ale promluvit samotného Bangu: "Po nějakém čase jsem se setkal s mladým studentem fyziky a musím říci, že to bylo velmi důležité setkání. Dali jsme se ihned o řeči a vášnivě debatovali o vědě. Já, jakožto zástupce spíše ezoterických věcí, jsem argumentoval, jak jsem jen mohl. On, jakožto 100% vědátor, oponoval výzkumy, studiemi, apod. Bylo zvláštní, že jsme se dohadovali, avšak velmi přátelsky. ... Nakonec jsem po mnoha hodinách musel uznat, že on má v něčem pravdu. Často jsem měl pocit, že on je ezoterik a já jsem student fyziky. Překvapilo mě, jak moc moderní fyzika počítá s vědomím jakožto reálnou proměnnou. V podstatě jsem si díky tomu uvědomil, že mé vědomí musí nejprve vstoupit do nějaké skutečnosti, aby ji následně začalo formovat. Nebylo to šílenství, ale kvantová fyzika. Zvláštní, že? Žádné tarotové karty nebo křišťálová koule, stačí urychlovač částic nebo jeden dobrý dokument v televizi a jste záhy větší čaroděj než kdokoliv jiný." (Radek Banga: (Ne)pošli to dál, Nakladatelství XYZ, 2021, str. 145-146)

Přiznám se, že mám Bangu rád, a to jak pro jeho hudbu, která je originální zejména v textech a hudebně kombinuje, syntetizuje různé vlivy. Jeho knížka, soudě z úryvků, které mi byly prezentovány, taky ve mně vzbuzuje pozitivní emoce. Možná i proto, že popisuje svůj nelehký život a já několika lidem v podobné situaci dost pomohl.

Přes veškeré sympatie je ale třeba upozornit, že vědomí nehraje v kvantové mechanice vlastně žádnou roli. Zpočátku vývoje kvantové mechaniky sice mnozí fyzici měli za to, že vědomí v ní hraje roli zásadní. Například když se rozhodneme pozorovat, kterou štěrbinou projde částice v tzv. dvojštěrbinovém experimentu, kvantové efekty z tohoto experimentu vymizí. Jakoby naše vědomí kvantovou mechaniku likvidovalo nebo alespoň zásadně ovlivňovalo. Někdy od devadesátých let ale fyzika tuto možnost nebere vážně prostě proto, že toto vymizení vlivem pozorovacích fotonů se děje úplně stejně, i když jde o fotony náhodné, nikoliv vyslané pozorovatelem. Role vědomí tu tedy není žádná.

(Jestli vás tato ne-role vědomí zajímá více, zkuste text Nevědecké pohádky moderní vědy III - "náboženství" Schrödingerovy kočky nebo video skvělého Radka Žemličky Nenávistný komentář k tématu: Kvantová fyzika a ezoterika či podrobnější Role vědomí ve výkladu kvantové mechaniky; von Neumannova-Wignerova interpretace.)

Role vědomí v kvantové mechanice je asi taková, jako je jeho role při pozorování rovné tyče vložené do sklenice s vodou. Tyč se jeví pozorovateli jako lomená, ale nemá to nic společného s pozorovatelem. Paprsky světla jsou indexem lomu skutečně ohnuty tak, aby vytvořily obraz lomené tyče, a to i když ji nikdo nepozoruje. Tento jev je objektivní, nezávislý na jakémkoliv vědomí či pozorovateli.

Je tedy zřejmé, že to, co je esoterické v kvantové mechanice, je jen její špatné pochopení, chybná interpretace úlohy vědomí. Bangovi se zřejmě nezdálo, že je kvantová mechanika, tedy její chybné pochopení esoterické. Chybné výklady této fyzikální disciplíny jsou skutečně silným zdrojem esoteriky. Skutečnost je ale taková, že "moderní fyzika nepočítá s vědomím jako s reálnou proměnnou", jak se Radek domnívá.. Takže Bangova diskuse se studentem byla spíše diskuse mezi dvěma esoteriky s různými koncepcemi. :-) Bangovi to nelze vyčítat, není vědec, ale ten student fyziky by měl přemýšlet "trochu" více vědecky a ne (ne)uvažovat esotericky..