Přál jsem si, aby ve fotbale postoupili Rusové, ne Chorvatsko

Fotbal mě moc nebere, ale musím se koukat na zápasy Belgie, protože tady ulice řve, když hrajou Belgičani. Překvapivě proto, že bydlím v Belgii. Tak jsem vlastně donucen se na mistrovství světa koukat.

Koukal jsem na zápas Belgie - Brazílie, a přesto, že jsem spíše cyklistický fanda (Belgie je snad ještě víc cyklistická než fotbalová), musím říci, že to byl úchvatný zápas z obou stran. Prostě krása.

Nějak ze setrvačnosti jsem pak koukal i na zápas Rusko - Chorvatsko. To teda bylo o třídu horší, takže jsem půlku neviděl. A výsledek jsem se vlastně dověděl až druhý den. Ale když jsem tam sledoval ten mač, říkal jsem si pro sebe, že si přeju, aby Rusové vyhráli..... i když jim to nepřeju.

Co je to za divné prohlášení? No, z psychologie je známo, že úspěch (nejen) dětí posiluje to jejich chování, které vedlo k úspěchu. A tak jsem naivně trochu doufal, že kdyby třeba Rusové vyhráli mistrovství světa ve fotbale, soustředili by se pak více na fotbal a méně na obsazování cizích území, jako je Krym, a na války jako na Ukrajině, v Čečensku, Sýrii, Osetiji apod.

A aby nebylo mýlky. Nedělám si iluze např. o chování Američanů. Ti jen nejsou tak blízko, jsme v jejich sféře vlivu, a tak na nás potřebují útočit podstatně méně než Rusové, kteří už to ostatně dělají a to kvůli své vojenské slabosti tzv. hybridní válkou.

Já vím, Rusové spíš sportovními akcemi zakrývají své budoucí agrese. Krym obsadili tuším měsíc po OH v Soči, ne? Tak snad zas něco po fotbalovém mistrovství nevyvedou. :-(

No, mé přání, aby je bavil spíše fotbal než války, je dost naivní. Je to jen takové zbožné přání, tedy přání, které nemůže být vyslyšeno. Víc asi moc dělat nemůžu :-(