O tom, proč jsou Beatles, Galileo či Einstein všudypřítomní jako bůh

Když jsem svému synovi pěl chválu na skupinu Beatles, znechuceně odvětil, že je to hudební pravěk. No jasně, dnes jede něco úplně jiného. Dcera mě třeba uvrtala do K-popu (korejského popu), syn stále poslouchá nějaké Bla, bla...

Tím "bla, bla" myslím třeba písničku Rockstar od Post Malonea, viz níže. Když ji posloucháte, vypadá to, že tam bla, bla skutečně zpívá. Jo, vím, že ne. Celý tento hudební styl jsem si pro sebe označil jako bla, bla styl.

Ale k podstatě věci: Taky mi přijdou Beatles dnes už hodně nemoderní, snad je nemám ani ve svých oblíbených písničkách na YouTube. Ale racionálně si uvědomuju, že oni udělali takovou revoluci v muzice, jako nikdo v populární hudbě. Oni pop vlastně v dnešní podobě vytvořili. Oni udělali v hudbě minulého století největší změnu. Jde jen o to, že to, co udělali, bylo tak dávno (vznikli v roce 1960), že už je to zcela samozřejmé a téměř nudné. Ani si ale dnes už nedovedeme představit, jak vypadala muzika před Beatles a neumíme pocítit, jak objevní tenkrát byli. Jakým byli šokem. Dnes jsou už ale opravdu skoro nuda. Proč jsou ale dnes už v podstatě nezajímaví?

Stejný pocit nudy jsem měl, když jsem četl Einsteinovu a Infeldovu knížku Fyzika jako dobrodružství poznání. Fyziku jakž tak zvládám, tak jsem se těšil na to dobrodružství inzerované v názvu knihy, ale byla tam jen samá nuda. Proč? Protože Einstein přebudoval samotné základy fyziky a byla to tak zásadní změna, že bez její znalosti se dnes neobejde ani středoškolák, a možná se s nimi seznámí člověk už na základní škole. Je to elementární základ fyzikálního uvažování, který je ve fyzice všude. Einstein je v podstatě všudypřítomný. Prostě už je od určité minimální fyzikální úrovně tak samozřejmý až "neviditelný", jako naše dýchání, třeba.

Představme si fyziku v době, kdy začal publikovat, tedy v roce 1905. Nebyly teorie relativity, tedy černé díry nikdo nebral vážně, vlastně nikdo o něčem takovém prakticky ani neslyšel. Vesmír nebyl v našich očích větší než naše galaxie, nerozpínal se, nebyl žádný velký třesk. Nikdo neuvažovat o tom, že je čas pružný, či že čas snad ani neexistuje. Kvantová mechanika, kterou Einstein poprvé "prakticky" použil v podstatě neexistovala. Vše bylo zcela deterministické, žádné pochyby o reálnosti naší reality, žádné Schrödingerovy kočky. Do toho přišel Einstein s představou pružného času, který je "pro každého" jiný a "gumového" prostoru.

Einstein byl ve své době tak šokující, že dostal Nobelovu cenu až v roce 1921, tedy 16 let po publikování speciální teorie relativity, a to ještě ne za své největší objevy. Tak dlouho trvalo vědecké komunitě strávení Einsteinových myšlenek. A i v té době teoriím relativity moc nevěřili, i když byly již prokázané. Proto nedostal Einstein Nobelovku za ně. Stejně šokující byli také ve své době Beatles. Nebo Galileo, na kterého se vrhla inkvizice. Nebo heliocentrici Koperník a Kepler.

Abychom tuto revolučnost u heliocentriků pocítili, musíme si uvědomit, co říká naše každodenní intuice o naší Zemi. Vidíme přece, že stojí a že je plochá. A že Slunce obíhá kolem ní, stejně jako všechny hvězdy. Že je zeměkoule středem vesmíru. Z našeho každodenního vnímání nijak neplyne, že je Země "koule", že se točí a obíhá kolem Slunce. Jeden z tehdejších přesvědčivých argumentů byl, že kdyby se Země otáčela kolem vlastní osy, musel by neustále foukat vítr o rychlosti přes 1000 km/h na rovníku. To ale nepozorujeme. Nebo že by z rotující Země vše odstředivou silou odlétávalo do vesmír. Představa, že je vše jinak než pozorujeme, byla ve své době velmi zvláštní.

Heliocentrik Galileo také vlastně jako první začal zásadně používat experimenty k vytváření a ověřování svých fyzikálních představ, jako jeden z prvních významně používal pro fyziku matematiku. A jako první použil technologii (dalekohled) pro zkoumání vesmíru. Dnes je pro nás empirické ověřování, používání technologií a matematiky ve vědě zcela samozřejmé.

Prostě géniové jako Einstein, Newton, Galileo, Koperník, Beatles, Fleming (objev penicilínu) a mnoho dalších vytvořili samozřejmost našeho dnešního světa. Dnešní svět je tak zásadně jiný než byl dřív, a my si to běžně ani neuvědomujeme.

Nějaké další blogy by vás zajímaly?
Albert Einstein neznámýProč si Einstein myslel, že "je Země placatá"?Einstein udělal sem tam nějakou chybičku, tak ho musíme opravit (pokud jde o současnost)