Jsou příznivci Zemana a Drahoše nesmiřitelní? A proč možná nevyhraje Drahoš.

Kde je ten zakopaný pes, proč si jdou příznivci Zemana a Drahoše po krku? Problém se dá vyjádřit českým úslovím, že sytý hladovému nevěří. Nechybí vcítění se do situace jiných a pochopení zdrojů jejich názorů?

Naše elita, zejména ta nejvyšší, na normální lidi poněkud pozapomněla. Intelektuálové, které Zeman posměšně označuje jako pražskou kavárnu, žijí často ve vlastním světě, ve vlastní bublině. Mnoho lidí si představuje, že si tito "inťoši" žijou zcela bez problémů, zajímají se o vlastní kariéru, auta, ženský, baráky a mají dost času a peněz nejen na každodenní kávičku, ale i na mnohem dražší pití a každodenní drahý oběd v restauraci. Ne, nebudu nikoho přesvědčovat, že si žijou jinak, protože o to nejde.

Jde hlavně o to, že spousta lidí dnes žije z ruky do huby, v Evropě máme nejvyšší procento tzv. pracující chudiny, to jest lidí, kteří normálně pracují, ale stále mají přitom problém se základními potřebami, jídlem, bydlením, oblečením, a když se jim porouchá lednička, nemají na novou. Ti žijí opravdu v jiném druhu stresu než tzv. střední třída, která nemá se základními potřebami celkem problém. Je něco jiného soutěžit o umístění ve středu či na čele "fotbalové" tabulky a je něco jiného bojovat o záchranu v lize, řečeno příměrem. Je něco jiného mít málo peněz na okamžitou koupi bytu a je něco jiného mít na krku tři exekuce a být třeba dlouhodobě nemocný a přemýšlet, můžu-li si koupit svetr. A když nemám na svetr je iritující vidět například, že někteří "šikovní" dostávají sociální dávky a vedle toho pracují na černo, takže si žijí celkem v pohodě, exekuce na ně nemůžou, protože využívají nefér způsoby.

Dokud nebudou mít ti více bohem či rodiči obdaření větší pochopení, větší vcítění do starostí těch méně šťastných, nebudou znát a chápat jejich problémy, potud je nebudou umět oslovit, komunikovat s nimi, a to třeba i v předvolební kampani. Že je takové oslovení přitom poměrně snadné a stačí i jen simulovat starost, ukazuje jak premiér Babiš, který rozdává koblihy a před kamerou si dává smažák (který si já třeba dávám pokaždé, když přijedu do Česka). Nejsem politik, takže nemám důvod, jako Babiš, ostatním nalhávat, že miluju smažák, nebo to alespoň předvádět.

Zemanovi je asi sice ve skutečnosti jedno, jestli budou v Česku imigranti nebo ne, a že u nás existují chudí, ale i jen tím, že si hraje na zájem o tyto věci, dává alespoň najevo, že registruje obavy běžných lidí z tohoto nebezpečí, byť třeba iluzorního a že vnímá těžkých život mnoha lidí. Drahošovi sice více věřím, že by uměl v realitě zaujmout efektivní postoj k zvládnutí potenciální imigrační vlny, nicméně jako by tu věc řešil jako technický problém spíše než pochopení obav lidí. President musí umět obojí: navrhovat efektivní řešení problémů, ale také chápat obavy a zájmy všech lidí v Česku. Ono když chodil Masaryk do hospod, a to nejen v Praze, mělo to svůj smysl. Vypadá to, že to Drahoš také začal chápat.

Když někdy přijedu do své rodné Ostravy, nejenže si připomenu svou práci třetího taviče vysoké pece, kterou jsem vykonával po vysoké škole a kde jsem společně s cikány házel lopatou "bláto" do ucpávacího stroje, ale těší mě ta atmosféra prostého života. Možná bych měl platit svým vzděláním a zaměstnáním za těžkou "pražskou kavárnu", ale oběd v restauraci 3. či 4. cenové skupiny na Ostravsku mi přijde zajímavý a má své kouzlo, stejně jako ostravská mluva místních dělníků. Kéž by to takhle opravdu cítil i náš budoucí president, ať už to bude kdokoliv, a nelhal by u toho. U mě se můžete spolehnout na to, že říkám pravdu a že takové lidi a jejich starosti vnímám, protože já opravdu nikdy nikam kandidovat nebudu. :-)