GPS idioti

Tak jsme si taky koupili "džípíesku", tedy hlavně pro klid rodiny. Vlastně se s ženou skoro nikdy nehádáme, ale jakmile vyrazíme na nějaký výlet a začnou potíže s orientací, je oheň na střeše. Jsou tací, kteří řídí a koukají do mapy současně, ale já jsem asi slabší kousek, a taky ta bezpečnost. Tak navigaci nechávám na ženě. A my víme, pánové, jak jsou na tom ženy s mapami, že?

www.gps_navigace_mapy.cz

Moje žena je ten případ, který by asi nemohl pracovat v Kartografickém ústavu, resp. kdyby ona kreslila mapy, byly by to spíše nepřehledné chuchvalce čar. A protože nechávám orientaci při mém řízení na ní, mění se naše výlety občas v peklo. Já prostě nechápu, jak se nemůže za 5 minut zorientovat v mapě a říci mi na další křižovatce, kam máme odbočit! Vždyť je to tak snadné, ne? A vůbec mi to na druhé straně nekoresponduje s faktem, že když já hledám doma nějakou SVOU věc, ona je mi vždy schopna říci kde ji najdu. Chápete to? Já ne!

Ale zpět k GPS a jedinému závažnému problému našeho manželství…. (tedy jedinému, který lze zveřejnit). Přímo bych jej nazval "orientačními hádkami". Musím si ještě kopnout do své ženy a sdělit vám, že moje orientace bez mapy je asi na stejné úrovni, jako její s mapou. Zbraně naštěstí na dovolenou nevozíme, ale i tak naše šestiletá dcera je v podobných chvílích připravována na život na Sicílii. Naštěstí v hotýlcích a jiných zařízeních, ve kterých přes dovolenou bydlíme, nemají formuláře žádosti o rozvod, takže naše manželství přetrvává…. 

Trvalost našeho svazku jsem tedy pojistili koupí GPS, a překonali jsem i hrozící problém v podobě nutnosti rozhodnout, jestli GPS na nás bude mluvit mužským nebo ženským hlasem. A tak nás čekají už jen světlé zítřky, neboť vyřešení "orientačního problému" považuji za významností rovna ukončení druhé světové války (tedy alespoň pro naši rodinu). 

Pak jsem si ale vzpomněl na jednu sci-fi, která popisovala sladký život v budoucnosti a také… degenerovanost lidí v této budoucnosti. No, nesmím pomlouvat své hostitele, ale Čech se po pár měsících v Bruselu neztratí a ví lépe než místní, kterou úzkou uličku zvolit, aby byl v cíli dříve než kdokoliv jiný. Že oni všichni ostatní už v Bruselu mají GPSky a ty je navádějí jen hlavními silnicemi?! 

Své degenerační podezření jsem si potvrdil včera, kdy jsem měl odvézt hlídačku naší malé dcery domů a nevzal si ten krám! Na můj dotaz, kde bydlí, řekla že pojedeme kolem NATO, protože tam ji vede její GPS, když jezdí ze školy. Snažil jsem se naznačit, že ta škola je na druhém straně Bruselu, než místo, odkud vyrážíme, ale neuspěl jsem. Nedověděl jsem se ani čtvrt, ve které ona au-pairka bydlí (tu prý GPS nepotřebuje), jen ulici a číslo. A znát každou ulici v Bruselu, to po mně fakt nechtějte! 

A tak jsme po velkém oblouku Bruselem zamířili zase poněkud zpět k našemu bytu. Když jsem milou dotyčnou vysadil, vzal jsem to domů dle mého odhadu a byl jsem zpět podezřele rychle. I rozevřel jsem mapu a měřil (odpichovátkem): cesta od nás tam 7,3 km; cesta zpět 3,2  km. 

No jistě, měl jsem si ten úžasný přístroj vzít a naťukat tam tu proklatou ulici. Příště tedy na věčné časy s GPS a nikdy jinak! A budu šťastný! Hledím vstříc lepším zítřkům. Tedy dokud nedojdou baterky! (Vy víte, jak to myslím.) Pak budu GPS idiot, jako všichni.