Bojovat na cizím území lze jenom ve sportu

Nedá se sedět na dvou židlích současně. Válčí-li tedy Rusové na Ukrajině, nemohou bojovat na sportovních kolbištích, aktuálně na ledových plochách, na nichž probíhají zápasy MS hráčů do 20 let.

To se Rusům ale nelíbí… všeobecně (cituji z včerejšího článku Jana Škvora Rusové ostře pálí do MS dvacítek a Čechů: Ostuda! Kdybychom hráli my, už dávno jsou doma:) „těžce koušou, že kvůli rozpoutání války na Ukrajině byli Mezinárodní hokejovou federací (stejně jako Bělorusové) vyřazeni z mezinárodní scény.“

O tom píše ruský žurnalista Pavel Panyšev, který slzí nad tím faktem že, úroveň světového - ať tentokrát jakkoli mládežnického – hokeje bez účasti ruské reprezentace bezprecedentně trpí.

Samozřejmě. Ale to je ruská soutěž, to je jejich boj. Je mi líto, že na světě neexistují podobné organizace, jako je IIHF, která ruské (a běloruské) reprezentaci zapověděla se na světovém fóru prezentovat.

Kdyby byly, na Ukrajině by se možná neválčilo.

Vůbec Panyševovi přitom nevadí, že díky bohulibým ruským snahám na západ od jejich území životní úroveň lidí sympaticky klesá. Je sportovním komentátorem, ruská agrese je v souvislosti s ruskými sportsmany nevýznamná.

Já říkám TAKOVÝDLE LOBOGO!  

P.S.:

Díval jsem se na poslední zápasy naší reprezentace na šampionátu. Tvrzení ruského komentátora Panyševa, že hrát tady Rusové, pak jsme (česká reprezentace…) dávno doma, je z mého pohledu veselé. Naši mládežníci hrají skvostně a jestliže by tím způsobem, kterým šampionátem doteď prošli, hráli i proti Rusku, pak se o výsledek nebojím.