Proč jsou letos velikonoce v dubnu a ne v březnu?

Říká se mu velikonoční paradoxon. Je to jev, který přesouvá velikonoční svátky v některých letech na úplně jiný den, než by vycházely podle pravidel. (délka blogu 5 min.)

Proměnné datum Velikonoc

Za to, že slavíme Velikonoce pokaždé jindy, může rozhodnutí - staré zhruba 1700 let. V roce 325 se rozhodli biskupové na koncilu v městě Nicäe (dnes turecký Yznik), že se velikonoce budou slavit

• v neděli
• po prvním úplňku
• po začátku jara (dnu jarní rovnodennosti)

Situace je sice složitá ale pořád ještě je docela přehledná. Počkáte, až začne jaro (den bude stejně dlouhý jako noc), počkáte, až se objeví první úplněk a počkáte si na první neděli po úplňku. Pak můžete slavit Velikonoce.

Proč se slaví v neděli, je jasné. Neděli si duchovní vybrali proto, že se vzkříšení Krista váže v evangeliích  na “první den týdne”, kterým byla tehdy neděle a ne pondělí.

Dále záleží termín na měsíčním kalendáři a je vázán na úplněk. To se prý orientuje na židovský svátek pesach.

Další podmínkou je - začátek jara. Někdy se může stát, že úplněk připadne právě na tento den - a Velikonoce jsou pak nezvykle brzy. To se stalo například v roce 2008.

Celá věc má jeden háček

Letos připadá velikonoční svátek na 21. dubna, i když jaro začalo už 20. března (22:58) a první úplněk po jeho začátku se konal hned 21. března (ve 2:43). Velikonoce měly tedy podle známé poučky být už 24. března.

Přesto jsou až teď - v dubnu. Jak je to možné? Je to vlastně jednoduché - spočívá to v tom, že dnes umíme daleko přesněji určit začátek jara.

Datum, na které připadá stejně dlouhý den a stejně dlouhá noc může nastat mezi 19. 3. a 21. 3. To je způsobeno tím, že Země neobíhá kolem Slunce absolutně stejnoměrně. A právě různé odchylky se dnes dají díky znalostem o nebeské mechanice dobře spočítat. V minulosti to tak jednoduché nebylo. Také doba úplňku se dá dnes vypočítat velice přesně. Pokud dnes něco vnáší do určování “správného” data Velikonoc chaos - je to spíše zeměpis.

Vztahují se výpočty úplňku a počátku jara na nultý poledník v Greenwichi? Nebo spíše na Jeruzalém - který by se hodil z náboženských důvodů daleko lépe? Různá relevantní místa, na která by se mohly tyto výpočty aplikovat, dávají díky různým časovým zónám, ve kterých se nacházejí, výsledky - které se mohou lišit až o tři hodiny. To je opravdu velice nepraktické.

Problémem se zabývali už odborníci v minulosti. Ti definovali začátek jara bez ohledu na astronomickou realitu na poledne 21. března.

Letošní časný úplněk (připomeňme si, že se konal sice 21. března ale už ve 2:43 časně ráno) se pak počítá jako zimní, ačkoliv je vlastně jarní. Velikonoce se tak posouvají a připadají na neděli po dalším úplňku, tedy až 21. dubna.

Zdroj: C. Gauss, Monatliche Correspondenz zur Beförderung der Erd- und Himmelskunde, 2, 1800, S. 121–130.