Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Proč je potřeba letět k Venuši

Jedna z našich nejbližších planet je v posledních desetiletích opuštěná. Mise, které ji navštívily, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Přitom by mohl být její výzkum velice užitečný. (délka blogu 8 min.) 

Let k Venuši vlastně není náročnější než let k Marsu. Dokonce i co se týká spojení s misemi u Venuše, čekají tu na vědce a techniky podobné potíže jako u marsovských misí. Planety obíhají kolem Slunce na různě vzdálených drahách a různými rychlostmi. Vzdálenější planety jsou pomalejší a bližší rychlejší. Proto oběhnou Slunce za různě dlouhou dobu. V praxi to pak znamená, že se občas planeta z pohledu Země “schová” za Slunce a s příslušnou misí se nedá komunikovat. 

To mimochodem znamená,

... že pokud vezmeme v úvahu průměrné vzdálenosti v průběhu roku, je naší nejbližší planetou ta, do které byste to nejspíš nikdy neřekli. Ale o tom až v dalším blogu… 

K navedení na příletovou dráhu sondy není potřeba více energie než pro Mars. Délka letu na Venuši je srovnatelná s letem na Mars. Proč tedy lidstvo Venuši opomíjí? 

Motivace 

Na Venuši nejspíše není život v takové podobě, jak ho známe na Zemi. Mise na tuto blízkou planetu by měla být tedy motivována něčím jiným než hledáním života. Nejlepší motivací bude nejspíše - pozemské klima. 

Je to právě Venuše se svou atmosférou, skládající se převážně z CO2, co vedlo některé odborníky k tezi, že se působením vyššího podílu CO2 naše atmosféra bude oteplovat. Má to ale jeden háček. Na lokální a celkovou teplotu zemského povrchu mají vliv nejen koncentrace CO2 a energie, kterou dostáváme ze Slunce ale také bioaktivita živé hmoty (rostliny, mořské mikroorganismy) a aktivita vody (moře a oceány, mraky). Jistě je tu ještě tisíc jiných faktorů, které ovšem jednoduchá vize o enormním vlivu stopového prvku CO2 … všechny ignoruje. 

Ať už člověk významnější roli CO2 pro naše klima odmítá nebo vyznává - jedno je jisté: je velice důležité zjistit, jak probíhal minulý vývoj planety, díky které CO2-teorie vznikla. 

Proč se Venuše vyvinula tak odlišně od Země?

Kdy dosáhla atmosféra Venuše svého současného stavu s vysokým tlakem a teplotami? 

Existovaly na Venuši kdysi oceány a kontinenty?

Jak moc jsou si Země a Venuše podobné svou evoluční historií?

Proč Venuše nemá magnetické pole - i když je podobně velká jako Země a měla by mít i podobné složení?

Mise s přistáním na Venuši

Přistání na planetě s tak hustou atmosférou, jakou má Venuše, je samo o sobě jednodušší než na Marsu. Tam potřebují sondy ablativní štíty, které shoří třením o atmosféru a zpomalí sondu z cestovní na přistávací rychlost. Poté musí dále zpomalovat pomocí padáků a nakonec ještě použít přistávací motory. 

Díky husté atmosféře na Venuši odpadá použití motorů. I bez nich přistane sonda podobnou rychlostí, s jakou  přistávají na Zemi kapsle z ISS. Vzhledem k jednoduššímu přistání tu také zatím žádná z misí nehavarovala. To se o Marsu říci nedá. Připomeňme si evropský přistávací modul Schiaparelli, Mars 6, Beagle 2 nebo třeba sondu Mars Polar Lander.

Sondy Veněra přistály rychlostí zhruba 30 km/h. To znamená, že jim poslední kilometr sestupu měl trvat přibližně 2 minuty. Za dvě minuty se toho dá vyfotografovat dost na to, abychom si mohli (navzdory špatné viditelnosti, která tu s největší pravděpodobností panuje) udělat dobrý obrázek o stavu povrchu planety. 

Od podobných fotografií samozřejmě nemůžeme očekávat, že budou stejně detailní jako při pořizování fotografií na Zemi. Ve výšce 1 km je horizont vzdálen přes 100 km. Dobrá viditelnost bude ale jen na kilometr. Proto také nejspíš nemá cenu fotografovat povrch z větší výšky (viz úvahy v minulém blogu). 

Bylo by jistě zajímavé, kdyby se podařilo na povrch Venuše umístit malý jednoduchý seismograf. Podobné zařízení donedávna pracovalo na Marsu a získalo cenné poznatky o struktuře nitra Rudé planety. Ještě lepší by bylo, kdyby se na povrch Venuše sneslo hned několik jednoduchých sond, které by zkoumaly seismické pohyby synchronizovaně. 

Ještě dříve, než dojde k podobným misím, by ale na orbitální dráze Venuše musela pracovat sonda, která bude schopna dlouhodobě přenášet signály z možných přistávacích modulů na Zemi. To by neměl být žádný složitý problém - vždyť podobná sonda už kolem Venuše kroužila. 

K výsadku malých a nepříliš komplikovaných landerů by mohlo docházet dokonce velice často - a jaksi mimochodem. Venuše je totiž jednou z planet, kterou využívají sondy, které míří do vzdálených částí Slunečního systému, k tzv. swing by manévrům. Při nich se díky gravitaci planety urychlí sonda při blízkém průletu na vyšší cestovní rychlost. Ve chvíli, kdy se k Venuši přibližuje, by mohla taková sonda vypustit malý lander, který pak samostatně přistane na planetárním povrchu a bude tu nějakou dobu zkoumat seismické pohyby nebo dokonce minerální složení hornin. 

Na orbitální sondě  by mohl být také umístěn infračervený spektrometr a magnetometr, který by zkoumal magnetické pole planety.  Radar s vysokým rozlišením by mohl znovu kartografovat povrch planety - tentokrát už velice přesně. 

Levitující mise

Přistávací sonda by mohla nést na palubě také malý balón, který bude po vypuštění levitovat v atmosféře Venuše. Nachází se tu oblast, ve které je teplota a tlak srovnatelný s hodnotami na Zemi. Ve výšce kolem 50 km dosahuje teplota přibližně 60 °C. Balóny, které se dokážou vznášet v pozemských podmínkách, by tu unesly dokonce více nákladu než na Zemi, atmosféra Venuše se totiž skládá převážně z CO2, který je těžší než vzduch. Vztlak takového balónu je na Venuši v této výšce přibližně dvakrát větší než na naší planetě při povrchu. 

Pokud by byl povrch zařízení chráněn proti změnám teploty a UV záření, mohly by takové levitující mise fungovat delší dobu - a zkoumat jevy v atmosféře Venuše. 

Pilotovaná mise

Mise s účastí živých lidí by byla největším problémem. Nejen kvůli celkově nezdravým podmínkám na povrchu planety. Na povrchu Venuše se totiž dobře přistává - ale o to hůře se odtud vzlétá. 

Důvodem je konstrukce našich spalovacích motorů. Pokud je vnější tlak stejně vysoký jako tlak ve spalovací komoře motoru - pak raketový pohon logicky přestane fungovat. 

Dnes existují sice také motory s tlakem ve spalovací komoře výrazně vyšším než 92 barů, které panují na povrchu Venuše. Zatím ale není možné udržet jejich palivo v kapalném stavu při teplotách, kterým by bylo vystaveno na povrchu planety.  

Vzlet z povrchu Venuše by se tedy musel konat díky jadernému pohonu. 

Jednodušší by bylo samozřejmě zanechat přistávání a koncentrovat se na mise, které budou zůstávat v atmosféře planety. Je ovšem otázkou, nakolik je potřeba při průzkumech atmosféry riskovat lidské životy - a jestli stejnou práci neodvedou automatické sondy lépe než lidé. Automaty nepotřebují kyslíkovou atmosféru ani zásoby jídla a pití. Kromě toho pracují nepřetržitě ve dne i v noci. Ale to už je něco, co rozhodnou šéfové misí, které proběhnou v (doufejme) nedaleké budoucnosti. 

 

Příště: Nejbližší planeta - uhodnete, která to je?

 

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 2.2.2023 8:00 | karma článku: 23,08 | přečteno: 399x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Jak funguje lidová medicína?

Jsou cibulové, tvarohové a octové zábaly spíš jen pro uklidnění nervů - nebo mají skutečný léčebný vliv? Dá se vysvětlit působení lidové medicíny vědeckými metodami?

20.6.2024 v 8:00 | Karma: 25,44 | Přečteno: 471x | Diskuse| Ostatní

Dana Tenzler

Proč se po alkoholu tloustne?

Alkohol (přesněji řečeno etylalkohol) je opravdu zajímavá chemická látka. Mohl by nás jednoduše otrávit, kdyby evoluce nezařídila, že nám může být svým (dnes kontraproduktivním) způsobem prospě ̈

17.6.2024 v 8:00 | Karma: 25,90 | Přečteno: 659x | Diskuse| Ostatní

Dana Tenzler

Modrý pigment - ftalocyanin mědi - PB 15

Ftalocyanin mědi je komplex mědi a ftalocyaninu. Je to nejvýznamnější moderní modrý pigment, který známe už asi 100 roků. (délka blogu 4 min.)

13.6.2024 v 8:00 | Karma: 14,24 | Přečteno: 160x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Mayská modř - PB 8

Dalším zajímavou malířskou barvou, se kterou se stojí za to seznámit, je starodávná, blankytně modrá, mayská modř. Možná ji znáte pod zkratkou PB 8 (pigment blue 8).

10.6.2024 v 8:00 | Karma: 17,23 | Přečteno: 229x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Proč rozkrojené jablko na řezu hnědne

Rozkrojené jablko ale také třeba hruška hnědnou v místě řezu. Na vině je, a vy to tušíte, chemie. Jak se dá tomuto jevu předejít? (délka blogu 3 min.)

6.6.2024 v 8:00 | Karma: 18,51 | Přečteno: 288x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Policie lže. Přehrát kamery na fakultě před střelbou mohla, ale nepožádala

22. června 2024

Premium Masový vrah David Kozák, který na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabil v prosinci čtrnáct...

O fotbalové kariéře v Evropě tady sní každý kluk. Jak se loví talenty v Africe

22. června 2024

Premium Od spolupracovníka MF DNES v Africe Sedím se svým kamarádem na tribuně nevelkého fotbalového hřiště v Abuji, hlavním městě Nigérie,...

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Novým ukrajinským velvyslancem v Česku bude Vasyl Zvaryč, přesune se z Polska

21. června 2024  22:31,  aktualizováno  22:44

Novým velvyslancem Ukrajiny v České republice se stane Vasyl Zvaryč. Ten dosud působil v čele...

Jan Kempa: Správný muž se nestydí své ženě projevovat lásku
Jan Kempa: Správný muž se nestydí své ženě projevovat lásku

Profesionální trenér sportovců-profesionálů i hobbíků, vytrvalec a závodník, Jan Kempa, je mužem činu. Svůj život obrátil v patnácti doslova...

  • Počet článků 986
  • Celková karma 18,52
  • Průměrná čtenost 1283x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.