Co je nového na Marsu?

Co se v minulých měsících událo na naší sousední planetě? Jak přímo na jejím povrchu tak na její oběžné dráze pracuje několik automatických sond. (délka blogu 3 min.)

Jednou z nejnapínavějších záhad Sluneční soustavy je minulost Marsu. Vědci nyní provedli další výzkumy, které by mohly vyjasnit, jestli na Marsu v dávné minulosti existoval život.

Ten se mohl na naší sousední planetě vyvinout během prvních miliard její existence, dřív, než Mars ztratil většinu své atmosféry a stal se dnešní vyschlou a chladnou pouští.

O tom, že se na Marsu nacházely kdysi zásoby tekuté vody, donedávna nebylo pochyb. Když vědci analyzovali jeho povrchové materiály, ukázalo se, že se na Zemi podobný typ horniny tvoří tam, kde je přítomno větší množství vody.

Nedávno byly ale nalezeny takové vzorky, které naši představu o starověkém klimatu Marsu změnily. Klima tu mohlo být v minulosti daleko chladnější než se dříve myslelo. Možná byl dřívější Mars dokonce podobný arktickým oblastem Země. Další poznatky se budou vědci snažit vyvodit ze vzorků, které dnes sbírá jeden z roverů. Časem by je měla jiná mise vyzvednout a dovézt na Zemi.

Obrázek: Zdroj D. Tenzler

Rover Perseverance

Automatický rover Perseverance pracuje pro americkou vesmírnou agenturu NASA. Jeho mise s názvem Mars Sample Return má za úkol shromažďování hornin a regolitu. Vědci doufají, že tak naleznou zbytky starověkého mikrobiálního života. Ukázalo se ale, že vzorky mají ještě jinou výpovědní hodnotu.

Rover odebírá vzorky, které následně zapečetí do speciálních pouzder. Ta tedy obsahují nejen horninu, ale také atmosféru, která byla v daný moment přítomna ve zkoumané oblasti.

Vzorky atmosféry z Marsu budou jednoho dne (až se dostanou na Zemi) vypovídat nejen o současném klimatu a atmosféře, ale budu moci vyjasnit, jak se marsovské klima postupem času změnilo. Možná nám to pomůže pochopit, proč se Mars vyvíjel jinak, než Země.

Vědci se zajímají hlavně o tzv. inertní plyny, jako je neon, argon a xenon. Podobné průzkumy někdejší atmosféry provedli mimochodem také na vzorcích lunární atmosféry, které kdysi přivezly na zem posádky misí Apollo.

Amorfní materiál z povrchu Marsu

Jiný rover, Curiosity, který se pohybuje v kráteru Gale, nalezl na povrchu Marsu zajímavý amorfní materiál. Amorfní složka horniny postrádá krystalickou strukturu. Aby pochopili mechanismus, kterým mohl takový materiál vzniknout, zkoumali vědci podmínky, v jakých se podobné materiály tvoří na Zemi. Jako modelové situace použili klima, které panuje na Newfoundlandu, v Severní Karolíně a západní Nevadě.

Ukázalo se, že nejpodobnější materiály se formují v subarktických podmínkách Newfoundlandu. V teplejším podnebí se struktura, kterou nalezl rover na Marsu, netvoří.

To znamená, že marsovský materiál vznikl v chladném, téměř mrazivém klimatu. Vyžadoval téměř mrazivé průměrné roční teploty.

To znamená, že budeme možná nuceni přehodnotit naši představu o možnosti dávného života na Marsu. Pořád ještě je jasné, že se kdysi na Marsu nacházela tekutá voda. Pokud tu ale panovaly daleko chladnější podmínky než na Zemi, znamenalo by to, že se život mohl vyvíjet jen velice pomalu - pokud by vůbec mohl v takovém klimatu přežít.

Situace tedy zůstává i nadále napínavá. Víme, že život je velice vynalézavý. Na naší vlastní planetě jsou osídleny všechny klimatické oblasti. Mohly ale v mrazivých podmínkách probíhat i ony první kroky, které dělí neživou hmotu od živé? Odpověď zatím neznáme. Můžeme se jen těšit na další výzkum a na další nové poznatky, které nám přinese budoucí průzkum Marsu.