Díky za zajímavý příspěvek.

Dík Dani za krásné shrnutí problémů s výzkumy na Venuši i s nástinem možných řešení. Vždycky se na články od Vás těším. A zdravím

Jsem ráda, že se vám líbí, Dani. Děkuju, mějte krásný zbytek týdne, ať se hezky vydaří.

Opravdu to umíte moc pěkně podávat, Dano. Nemáme Technet, máme Vás. A co se týče soutěžní otázky, já si nedovedu představit, že by jiná planeta byla bližší Zemi než Venuše - ale v tom bude asi ten chyták, že je tomu jinak. Těším se na rozluštění a překvápko.

Děkuju, jste na mě moc hodný, Tomáši.

Je to tak, je tam malý chyták. Taky mě to překvapilo, ale je to všechno úplně logické. Blog o tom bude v pondělí.

Krásný den, ať se vám vydaří.

Zatím na Venuši, aspoň pokud se dobře pamatuju, žádná technika dlouho nevydržela.

Balónové sondy v atmosféře Venuše fungovaly zhruba dva dny, sondy na povrchu nanejvýš dvě hodiny.

Existují projekty sond, které by na Venuši mohly pracovat mnohem déle. Jenže oproti fotogenickému průzkumu Marsu by to bylo za mnohem více peněz mnohem méně fotografií.

Moje první seznámení se s vesmírem bylo právě díky knize Prázdniny na Venuši. To mě bylo asi 5 let a knihu mě četla matka. Od té doby jsem dodnes fanda sci-fi literatury a vášnivý sledovatel reálné kosmonautiky a astronomie.

Hezký článek. Věřím, že zájem o Venuši opět nastane.

U mě to byl pan Grygar, podobně jako asi u spousty ostatních.

Krásný den, Františku, mějte se moc hezky.

V článku se mluví o vysoké teplotě a tlaku na povrchu, ale zcela opomíjíte chemické složení atmosféry. To také není pro průzkum zrovna ideální.

Další věc, kterou by stálo za to prozkoumat.

Extrémní podmínky na Venuši nejspíš nějaký dlouhý pobyt na jejím povrchu nedovolují (teplota 470°C a tlak devadesátkrát vyšší, než na Zemi). Žádná z dosud vyslaných sond nepřežila na povrchu déle než dvě hodiny. Dnes sice technologie pokročily, ale asi to s tím umisťováním různých zařízení na Venuši nebude tak pohodlné, jako na Marsu.

Když ovšem začneme umísťovat sondy do atmosféry, budou to tam mít stejně pohodlné jako na Zemi. A ta atmosféra je krásná zásobárna uhlíku, který je všude a je okamžitě k dispozici. Třeba pro případ, že bychom z něho chtěli vyrábět uhlíková nanovlákna nebo různé jiné materiály.

Třeba budeme mít jednoho dne karoserie aut "z Venuše". (dobře, to asi přeháním)

Krásný den, Milane, mějte se moc hezky.

Petr to ví

Krásný den, Horste, ať se krásně vydaří.

Co se týče startu z povrchu: tam by přece šlo zkombinovat dva principy: dostat sondu pomocí balonu nebo letadla do výšky s menším tlakem a tam teprve použít raketový motor. Raketa pro let na oběžnou dráhu by navíc nemusela ani přistávat, když by čekala na přistávací sondu ve vzducholodi ve vyšší výšce.

Četla jsem o tom kdesi dlouhou a zajímavou diskuzi - lidi tam viděli problém v tom, že hustá atmosféra a tím pádem i ten nejslabší vítr by tomu balonu pro vztlak nedělal dobře. Prý by taková sonda měla nekontrolovatelně rotovat. Ale i kdyby tomu tak bylo, to se dá jistě vyřešit nějakou technologií, stabilizátory, apod. Každý problém má řešení.

Krásný den, Stanislave, ať se vám hezky vydaří.