Je z vesmíru vidět Velká Čínská zeď a ze Země základny Apollo na Měsíci?

Každý, kdo se zabývá myšlenkami o vesmíru, se už jistě ptal, kolik z naší civilizace je vlastně vidět z oběžné dráhy kolem Země. Když by nás navštívili mimozemšťané, viděli by na první pohled, že je naše planeta obydlená?

Co všechno lze na Zemi vidět z oběžné dráhy? Dají se ze Země pozorovat měsíční základny misí Apollo? Čím se na naší planetě prozradí civilizace?

Pokud tedy bereme v úvahu mimozemské civilizace, měli bychom si nejprve ujasnit, jestli vůbec mají oči. V případě, že oči mají – jsou stejně citlivé a vyvinuté jako naše?

Naše oči pracují na stejném principu jako teleskopy. Sbírají fotony, částice, které nesou určitou energii a informaci. Ta se pak přenáší do řídicího střediska, mozku.

 Oči, ať už jsou lidské nebo mimozemské, jsou limitovány svou velikostí a hustotou sítnice. Na malé ploše se zachytí jen malé množství informace. Je logické, že trochu větší oči zachytí informací více. Pokud by tedy měli mít mimozemšťané větší a citlivější oči než my, mohli by vidět z oběžné dráhy dokonce i Velkou čínskou zeď. My lidé – to nezvládneme.

Úhlové rozlišení našich očí

Měsíc zabírá na obloze půl obloukového stupně. Celá pomyslná kružnice nebeské sféry  měří 360°. Měsíc by se (vyrovnaný do jedné řady) vešel do této kružnice 720x.

Úhlové stupně se dále dělí do menších útvarů, úhlových minut a úhlových vteřin. Minuta jako úhlová jednotka je jedna šedesátina stupně. Sama se dělí na 60 vteřin.

 Pouhým okem jsme schopni na nebi rozlišit zhruba jednu úhlovou minutu v případě, že je naše pupila otevřená na velikost dvou milimetrů. V praxi to znamená, že jsme schopni vidět Měsíc a dokonce určité detaily na jeho povrchu. Měsíc totiž zabírá půl obloukového stupně, což odpovídá třiceti obloukovým minutám.

Naše oko umí pupilu rozevírat a zase stahovat – podle osvětlení. Silnější světlo vyvolá v našem nervovém systému reakci, která pupilu stáhne, aby se naše citlivé detektory světla nepoškodily. Tmavé okolí vyvolá roztažení pupily, takže oko zachycuje více světla – více detailů. Na stejném principu pracují i vesmírné teleskopy. Na rozdíl od dalekohledů nezvětšují pomocí čočky sledovaný objekt, ale tím, že  sbírají informace na větší ploše, umí objevit i objekty, které jsou pouhým okem neviditelné.

Proč nejsou ze Země vidět přistávací základny na Měsíci

Jedna úhlová minuta odpovídá při vzdálenosti Měsíce (370 000 kilometrů) 125 kilometrům. Pouhým okem jsme tedy schopni rozlišit detaily větší než 125 kilometrů. Zjevně tedy nemůžeme na vlastní oči vidět ani vlajku na Měsíci ani zbytky amerických základen.

Jak je to v případě teleskopů?

Na to, aby se dala zřetelně rozeznat vlajka na Měsíci, by teleskop musel mít průměr zrcadla 250 metrů, vyplývá z příslušných matematických vzorců.

Naše teleskopy jsou dnes desetkrát menší. Ani žádným pozemským teleskopem tedy americkou vlajku na Měsíci neuvidíte. To samozřejmě neznamená, že tam není (… jak rádi tvrdí popírači přistání lidí na Měsíci).

Dokonce ani velice výkonný teleskop Hubble, který se nachází na oběžné dráze, nemůže vlaku na Měsíci zachytit – jeho zrcadlo má daleko menší průměr, než jaký by k tomu potřeboval. Zdánlivě paradoxní se přitom může zdát, že Hubble pro změnu může „dohlédnout“ až téměř k samému počátku vesmíru a sleduje první galaxie, které kdy ve vesmíru vznikaly.

 Měsíční základny přesto můžeme vidět - z oběžné dráhy Měsíce. V roce 2009 a 2011 je fotografovala sonda LRO – Lunar Reconnaissance Orbiter. Na jejích snímcích se dají dokonce rozeznat i stopy astronautů, které zanechali v  měsíčním prachu.

Co všechno je „z vesmíru“ vidět na Zemi?

Traduje se historka, že jediným objektem, který jsme schopni vidět z oběžné dráhy, je Velká Čínská zeď. Jako první o tom spekuloval v 18. století britský astronom William Stukeley. Dokonce se domníval, že by Velká zeď by měla být vidět i z Měsíce.

Na základě předchozí úvahy o tom, co všechno je vidět ze Země na Měsíci, je logické, že Velká Zeď z Měsíce vidět být nemůže. Její šířka by musela činit minimálně 125 km. To v žádném případě neodpovídá realitě, zeď je široká jen několik metrů.

Oběžná dráha kolem Země je daleko blíže, kolem 400 km. Je z ní vidět Velká Čínská zedˇ?

Pouhým okem je z oběžné dráhy vidět útvar, který je velký minimálně 134 metrů. Ani z oběžné dráhy tedy zeď vidět nelze.

Astronautům se ji ovšem podařilo fotografovat. Fotoaparát, který svou čočkou umí zvětšit objekty natolik, že se dají rozlišit, umí Velkou Čínskou zeď skutečně zachytit. Je ovšem špatně rozlišitelná proto, že má v podstatě stejnou barvu  jako její blízké okolí. Ani  kontrastem se od něj moc neliší.

Co je tedy všechno vidět z oběžné dráhy?

Pouhým okem se dají rozeznat velká města. Ještě lépe se dají pozorovat obydlené oblasti v místě, kde právě panuje noc. Naši civilizaci prozrazuje hlavně světlo, kterým moc nešetříme. Nejen velká, ale i relativně malá města ukazují, kde všude se na naší planetě člověk cítí doma.