Další pokus o přistání na Měsíci - japonská sonda SLIM

Nedávno přistála na jižním pólu Měsíce Indie - a nyní se o podobný úkon opět snaží Japonsko. Japonská sonda bude ovšem na cestě k Měsíci daleko delší dobu.  (délka blogu 5 min.)

Nová japonská sonda, která startuje k Měsíci, má jméno SLIM. Má to být mise tak trochu jiného charakteru, než na jaké jsme zvyklí. Cesta k cíli bude trvat hned několik měsíců (ne dnů, jak jsme zvyklí z misí NASA s lidskou posádkou - nebo týdnů, jak ukázala indická mise). Zato přistání má být precizní a přesné - cílová oblast má být asi jen 100 metrů široká. Pro srovnání: běžné vesmírné mise počítají s přistáním v cílových oblastech, dlouhých a širokých několik kilometrů. 

Přesné přistání bude ale v budoucnu velice žádané. Když bude na Měsíci vybudována základna, jistě nebudou chtít astronauti své obydlí nejprve dlouze hledat a muset k němu podnikat celodenní pochod. 

Řečeno slovy autorů projektu - v budoucnosti budou lidé chtít přistávat tam, kde se nacházejí zajímavé objekty a ne tam, kde je to jednoduché. Nový typ přistávací technologie bude jistě použitelný i na jiných vesmírných objektech (nejen na Měsíci). 

Neúspěšná mise Hakuto-R

Možná si vzpomenete na letošní duben a blog o jiné japonské misi. Hakuto-R byl sice japonský, přitom ale soukromý počin. Bohužel se mělo ukázat, že přistání na Měsíci není snadná záležitost a mise havarovala. 

SLIM 

Sonda s příhodným jménem SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) – měla původně startovat 28. srpna 2023. Start ale musel být odložen kvůli nepříznivým meteorologickým podmínkám. 

Sonda má tvar kvádru s nepravidelným profilem a rozměry 2,4 x 2,7 x 1,7 metrů. Svou velikostí by se tedy dala srovnat s menším autem. Celková hmotnost je 590 kg, je tedy poměrně lehká. Je to nejspíš způsobeno tím, že sonda se svými přístroji doslova objímá palivovou nádrž, která se tak stala součástí konstrukce. 

Start mise je mimochodem zajímavý také tím, že v nosné raketě nebude měsíční sonda sama. Raketa bude zároveň vynášet na oběžnou dráhu Země také vesmírný teleskop XRISM. Ten se bude později nacházet na geocentrické dráze ve výšce zhruba 550 km nad povrchem naší planety. 

Měsíční modul se místo toho vydá na svou dlouhou cestu. Vzhledem k tomu, že je přistávací modul poměrně lehký, je logické, že bude šetřit palivem a jeho cesta tedy bude trvat déle, než jsme zvyklí. 

Podobně jako nedávno startující indická sonda bude nejprve obíhat kolem Země a nabírat stále výstřednější dráhu. Po korekci pomocí motorů pak opustí sféru gravitačního vlivu planety. Po příletu k Měsíci využije jeho gravitační pole, ale na rozdíl od indické sondy u něj nezakotví hned, ale provede tzv. swing-by manévr (poměrně blízký průlet kolem Měsíce) a opíše v prostoru křivku, která sondu později navede k dalšímu setkání s Měsícem. Při něm už bude vzájemná rychlost obou těles menší než při prvním setkání, sonda tedy ušetří palivo na brzdění. 

Jakmile sonda dosáhne výšky zhruba 15 km, začne brzdit a přistávat. Ve výšce 3,5 kilometru bude zahájeno vertikální klesání. Rozpoznávání překážek v cílové oblasti je naplánováno na výšku zhruba 300 metrů nad měsíčním povrchem. Sonda se bude moci přemístit i horizontálně, aby se vyhnula terénu s velkým množstvím kamenů. 

Ve výšce tří metrů se vypne hlavní motor a sonda pak prakticky dopadne na povrch volným pádem. 

Novinkou jsou speciální přistávací “nohy” sondy - byly vyvinuty tak, aby při dopadu absorbovaly většinu pohybové energie. Mají tvar polokoule podobné klobouku houby. Jsou vyrobeny 3D tiskem z kovu. Náraz je má rozdrtit v takové míře, jak to bude vyžadovat struktura povrchu, na kterém bude sonda přistávat. 

Přistání by se mělo uskutečnit v kráteru Shioli. To je malý měsíční impaktní kráter, který se nachází v mnohem větším kráteru Cyrillus. Jeho průměr je asi jen 270 metrů. Tento relativně mladý kráter se nachází v Mare Nectaris (na 13. stupni jižní šířky a 25. stupni východní délky) na přilehlé straně Měsíce. 

Oblast je zajímavá tím, že se tu může na povrchu nacházet materiál, který je jinak skrytý uvnitř Měsíce - měsíční olivín, který se dostal na povrch dopadem meteoritu. 

Typicky japonské vozítko

Na palubě přistávacího modulu je kromě jiných přístrojů také malý rover. Vozítko s názvem Sora-Q bylo vyvinuto ve spolupráci s výrobcem hraček Takara Tomy (součást Sony Group) a Doshisha University. 

Je vybaven dvěma kamerami a koly. Jeho model bude minimálně v Japonsku ve volném prodeji - coby hračka pro děti…

Zdroje: NASA, JAXA