Co je nového na Marsu?

Co je nového na rudé planetě? Vozítka se snaží rozluštit minulost Marsu - a ani orbitální stanice nezahálejí. (délka blogu 5 min.)

Mars není zdaleka tak neobydlený, jak by se zdálo. Za poslední desetiletí ho navštívily pozemské sondy hned z několika různých zemí. Aktuálně na něm pracují vozítka americká a jedno čínské, na oběžné dráze se nacházejí orbitální sondy z USA, Číny, Indie, Evropy a Saudské Arábie. 

Takto vypadá mapa přistání na Marsu. 

Rover Curiosity, Sol 3185

Přistání v Galeově kráteru se konalo 6. srpna 2012. Dnes tedy zažívá rover na povrchu Marsu svůj 3185. marsovský den (nazývaný Sol). 

S hmotností 900 kg a velikostí kompaktního malého automobilu byla Curiosity nejtěžším člověkem vytvořeným objektem na povrchu Marsu až do přistání Perseverance v únoru 2021. Překonala dokonce staré sondy Viking, které vážily skoro 600 kg.

V poslední době nás potěšila Curiosity například snímkem vrstvené horniny. Tu vyfotografovala svou kamerou Mastcam. Jedná se o typické sedimenty, nacházející se na dně bývalého jezera, kde se rover nachází. Jsou no naplaveniny, které se nacházejí nedaleko místa, kde se do prehistorického jezera kdysi vlévala marsovská řeka. 

Curiosity si také “vyfotila selfie” s horou Mont Mercou. Nejde samozřejmě o skutečné selfie, je to složená fotografie, se kterou si pohrála obsluha v pozemském řídícím středisku. Toto panoráma je tvořeno 60 snímky z kamery MAHLI na robotickém rameni roveru spolu s 11 snímky z mastcam na stožáru neboli „hlavě“ roveru.

A jak bude vypadat budoucnost Curiosity? Na dalším snímku je znázorněna cesta, kterou by měl rover podniknout. 

Možná se vám zdá, že je poněkud chaotická a klikatá. Celou věc vysvětlí další obrázek: je na něm různými barvami znázorněn druh minerálů, které převážně pokrývají danou oblast. Rover má zkrátka “očichat” pokud možno co nejvíce co nejzajímavějších míst. A tak ho vědci navedou například do oblasti s jílovými minerály nebo sulfáty. 

Perseverance, Sol 150

Poměrně nový rover Perseverance je na Marsu právě 150 marsovských dnů. Přistál v bývalém kráteru Jezero. Dříve tu skutečně bylo prehistorické jezero, které je dnes už samozřejmě vyschlé. 

Vědce zajímá, z čeho se skládá povrch vyschlého jezera. Rover má různé přístroje, které mu dovolí detailně zkoumat tamní minerály a prach. Data by mohla objasnit, jaké podmínky na Marsu panovaly v době, kdy se na něm nacházela tekutá voda - a také to, jestli za těchto podmínek mohl vznikat život. 

Perseverance nás potěšila snímkem skalnatého podloží. Nasnímala ho pomocí své kamery Watson, která se nachází na konci robotického ramene. 

Insight, Sol 943

Sonda Insight, na které se podílela EU, je na Marsu dnes právě 943 Sol. 

Věnuje se teď převážně výzkumu marsovských zemětřesení. 

Vědci se snaží porozumět vnitřní stavbě Marsu. Planeta nemá tektonické desky jako Země, má ale vulkanicky aktivní oblasti, které mohou způsobit různé otřesy. Podle získaných dat to vypadá, že jejich centrem je oblast Cerberus Fossae.

Nedávno zachytily přístroje této sondy hned dvě nová marsotřesení. Nejlépe se dají takové události zachytit během tamního marsovského léta - v zimě totiž vanou poměrně silné větry, které způsobují šum, který přístrojům vadí. 

Mimo jiné se také ukázalo, že měření škodí také “hluk”, způsobený tepelným smršťováním a roztahováním přívodového kabelu seismometru. Ten vzdoruje kolísání teploty mezi -100 °C a 0 °C. Vědci se tedy pokusili kabel zasypat marsovským regolitem, což by ho mělo trochu izolovat. 

Nedávno způsobily Insight problémy také zaprášené solární panely. Sonda je odkázaná na elektrickou energii, kterou vyrábějí. Pokud jsou panely zaprášené, klesá logicky jejich výkon. Ten už i tak není moc vysoký, protože se Mars na své oběžné dráze nachází právě na svém (od Slunce) nejvzdálenějším bodě. 

Situace by se měla trochu zlepšit až v srpnu - to se Mars začne ke Slunci znovu přibližovat. Pomohla prý také netradiční očistná akce, při které použili vědci lopatku přístroje. Ta cíleně nabrala regolit a pomalu ho vysypala. Ten byl následně unášen větrem. Větší zrnka, která dopadala na solární panely pak měla s sebou strhnout i malé částečky prachu, který ho předtím pokrýval. Zdá se, že to pomohlo.

Velká pauza

Kolem 7. října je také naplánována další velká pauza u všech marsovských sond. Mars se bude nacházet v konjunkci - bude na opačné straně Slunce. Sluneční plasma v takové konstelaci planet znemožňuje, aby Zemi dostihly zprávy z Marsu nebo Mars povely ze Země. Sondy budou sice i nadále částečně provádět své vědecké programy, nebudou ale dostávat žádné nové povely. Velká pauza by měla trvat do konce října. 

Orbitální stanice 

Mars Odyssey

Kosmická sonda NASA Mars Odyssey byla vypuštěna před 20 lety, 7. dubna 2001. Dnes je nejstarší sondou, která pracuje v blízkosti Marsu. Je součástí sítě Mars Realy Network, která přenáší povely ze Země povrchovým sondám - a naopak vysílá na Zemi vědecká data, která sondy získávají. 

Síť dnes tvoří Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), Mars Atmospheric and Volatile EvolutioN (MAVEN), Mars Odyssey, Mars Express a Trace Gas Orbiter (TGO). Jsou vidět na následujícím obrázku.

Al Amal - Hope

Snímek polární záře na Marsu

https://www.emiratesmarsmission.ae/gallery/images-of-hope-probe/1

Sonda Spojených arabských emirátů je již několik měsíců na oběžné dráze rudé planety. Zachytila mimo jiné snímky polární záře. Jedná se o emise v UV části spektra. Dochází k nim ve chvíli, kdy  sluneční vítr zasáhne magnetická pole Marsu. 

Planeta nemá spojité a silné magnetické pole, jaké má například Země. Zato se tu vyskytují lokální diskrétní (nekontinuální) magnetická pole, která se pak podílejí na polární záři spolu s atomy kyslíku, které se nacházejí ve vrchní části marsovské atmosféry. Polární záře tu ovšem není vidět pouhým okem, tak jak je tomu na Zemi, ale jen pomocí speciálních přístrojů. 

O tom, jak se krajina na Marsu podobá krajině v arabské poušti, vtipkuje následující obrázek.

Zhurong

Nezahálí ani čínská sonda Zhurong a její orbitální družka Tianwen-1.

Čínský národní kosmický úřad (CNSA) zveřejnil snímky Marsu ve vysokém rozlišení pořízené družicí Tianwen-1. Barevný snímek pořídila kamera s vysokým rozlišením ve výšce 330 až 350 kilometrů. Má rozlišením asi 0,7 metru. V zobrazovací oblasti jsou jasně viditelné malé prstencové krátery, hřebeny, písečné duny a další reliéfy na povrchu Marsu. Průměr největšího kráteru je asi 620 metrů. Shlédnou ho můžete zde:

Na dalším videu jsou vidět snímky ze sondy Zhurong. Zveřejnil je čínský národní kosmický úřad 11. června 2021.  Je na nich mimo jiné také přistávací modul sondy Tianwen-1, tak jak ho vidí rover Zhurong ze vzdálenosti zhruba 6 metrů.