Co je láska?
V hormonech rozdováděném mozku i mysli jsem tudíž měla naprosté jasno v tom, že láska je, když tě kluk vezme za ruku, natrhá kytku kopretin, k narozeninám ti koupí roztomilého plyšáka a a se zaujetím a pochopením ti vždy naslouchá. Na rozdíl od starých a nemoderních rodičů navíc téměř vždy souhlasí s mým viděním světa, zejména co se týče současné hudební produkce a stylem oblékání.
Děkuji Bohu, že jsem tyto pubertální názory mohla opustit (i když si někdy zasněně říkám, že by bylo hezké, kdyby to takhle fungovalo), k čemuž mi celkem rychle dopomohl i oddací list datovaný do podzimu roku 2004. „Láska je slepá, ale manželství otvírá oči,“ říká vtipné, ale velice výstižné anglické příšloví, a to, co byly před svatbou roztomilé zlozvyky, popisují po pár letech vztahu kriminalisté a právníci jako motivy vraždy. Nechápejte mě špatně, já jsem velkým zastáncem manželství, a to navzdory tomu, že mě má drahá polovička za víc než sedmnáct let svazku vytočila tolikrát, že se to snad nedá spočítat ani všemi vlasy na hlavě (mimochodem já jeho taky). Málokdo nás totiž dokáže naštvat tolik jako naši nejbližší, to jest děti a životní partner, ale je dobré si čas od času připomenout, že v každém vztahu je něco a nikde to není neustále zalité sluncem a přívaly kopretin, plyšáků a romantických vyznání lásky. A pokud má někdo pocit, že tráva je u sousedů zelenější, měl by začít zalévat vlastní trávník, a nebo se aspoň ujistit, že ten úžasný pažit u sousedů je prachsprostá umělotina (byť z dálky dobře vypadající).
Nedávno jsme měli s manželem covid. Já to přitáhla ze školy a manžel měl dvě čárky na testu o tři dny později. Zcela sobecky jsem měla zlost, že taky odpadnul, protože mi bylo blbě a těšila jsem se, že po víkendu konečně odkráčí do práce a já budu mít doma ticho a samotu na klidné stonání. Zlost jsem na něj měla proto, že zatímco já doma ležela v horečce s potvrzeným coviďákem a kašlala tak, že se otřásaly základy naší bytovky, manžel antibakteriálním ubrouskem dezinfikoval balíčky z Amazonu a nosil v prázdné ulici roušku. „Někdo tam mohl zakašlat a visí to ve vzduchu,“ tvrdil, zatímco mi dával pusu na přivítanou. Odstěhovat se do obýváku na gauč a nebo aspoň nosit tu roušku doma ho ale překvapivě taky nenapadlo.
Jak šly dny, bylo mu čím dál hůř, a protože u mě se o lehoučkém průběhu mluvit taky nedalo, neměla jsem chuť ani sílu s ním nějak soucítit. Spíš jsem na něj byla ještě víc naštvaná – kdyby se ode mě hned izoloval a nebo si nechal dát stejně jako já posilovací dávku, nemusel na tom třeba teď být tak zle, že. Když z něj pak vypadlo, že navzdory přetrvávajícím teplotám nebere ani ten blbý paracetamol („měl jsem jeden, ale vůbec mi nepomohl“), viděla jsem už rudě úplně. A ano, bez mučení se přiznám, že když pak potřeboval něco podat a já kvůli tomu musela sama vylézt z postele, barvitě jsem si představovala, jak ho pomaloučku, polehoučku rdousím polštářem (a pak to svedu na covid). A bylo mi při té představě velice, velice blaze! Samozřejmě jsem to ale neudělala, protože jednak nejsem sprostý vrah, a jednak mi taky bylo líto nových, drahých polštářů. (Zvlášť když jejich obal manžel tak pěkně vydezinfikoval.)
V té době jsem také nově pochopila, do jaké hloubky míří manželský slib „v dobrém i ve zlém, ve zdraví i v nemoci.“ A to jsem ještě ani tehdy netušila, že pár dnů na to se choť zhorší natolik, že ho odveze sanitka do nemocnice, takže se o něj ještě budu muset bát. „Dokud nás smrt nerozdělí“ totiž najednou nebylo na rozdíl od nedávné představy dušení zánovním polštářem lákavé ani trochu. Naštvaná jsem ale zároveň byla pořád - kdyby se býval očkoval, kdyby se býval izoloval, kdyby býval bral ty léky, co jsem do něj cpala, tak by teď třeba nemusel ležet v nemocnici. Uprostřed té první noci se pak ve mně tak praly a prolínaly emoce strachu a vzteku, že jsem se v jednu chvíli přistihla u myšlenky, že jestli to nepřežije, vystrojím mu za trest hnusný pohřeb!
Teď už jsme ale oba zdraví a zpátky v pracovním procesu, a zase se můžeme smát, povídat si a vytáčet se jak blbostmi (zas nechal hrneček ve dřezu!), tak zásadním rozdílem názorů na některé klíčové otázky. Láska totiž není záplava květin, medvídků, srdíček a romantických vyznání, ať už o Valentýnu nebo kdykoli jindy v roce. K lásce ale patří silné emoce, zpravidla pozitivní, ale čas od času i ty negativní; kdybych ho totiž neměla ráda, tak necítím vůbec nic a je mi naprosto lhostejný. Čas od času se ta podivná chemie lásky může proto projevit například v touze vyjet si s milovanou polovičkou na romantickou plavbu po přehradě, a najednou mít po hádce o výchově dětí chuť ho v nejhlubším místě shodit do vody s těžkým kamenem u nohy – ale neudělat to. Láska totiž nejsou jen emoce, ale hlavně rozhodnutí dál toho druhého milovat v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví, v chudobě i bohatství, a hlavně v radosti i v naštvání!
Alena Damijo
Den D aneb Noc ve válečném muzeu
Naši žáci před covidem pravidelně trávívali noc na bývalé válečné lodi HMS Belfast, a po letech opatření a následných úprav lodi letos konečně přišel příhodný čas tuto tradici zábavného zájezdu do dějin obnovit.
Alena Damijo
Anglický výlet za italskou pizzou
Kolegyně mě požádala, zda bych nejela s její první třídou na výlet do pizzerie v londýnské O2 aréně. Rozhodování bylo nelehké – strávit výživný půl den přípravami na audit bezpečnosti práce, nebo jet zdarma vyrábět výživnou pizzu?
Alena Damijo
Tulipánové radovánky
Miluju jarní květy, a když dcera navrhla, že bychom mohli zajet na tulipánové pole na jihu Anglie, nadšeně jsem souhlasila. Už léta toužím navštívit Holandsko a procházet se tam mezi nekonečnými lány
Alena Damijo
Jak jsem potkala anglického krále
„Příští středu teda děláme ty pohovory na novou školní účetní, platí to?“ ptám se ředitelky, zatímco listuju diářem. „Jo vidíš, to musíme přesunout, protože jsme byli pozvaní na setkání s vysokým královským hodnostářem."
Alena Damijo
Půl života za Malou louží
Nedávno jsem oslavila své dvacáté přivandrovalečtiny do Anglie. Z tehdejší vyjukané aupairky se stala úča na základce, místo (nuzného) kapesného beru (nuznou) výplatu a stav svobodná, bezdětná se léty proměnil ve vdaná, sdětná.
Další články autora |
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Policie zabavila 300 milionů na nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu
Premium Česká policie v tichosti řeší třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní obchody...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Zelenskému se hroutí mírový summit. Spojenectví s USA dostává trhliny
Nedorazí ani Číňané, ani Saúdové. Z očekávaného mírového summitu ve Švýcarsku se omluvilo několik...
Manuál pro tápajícího eurovoliče: o čem se nejvíc mluví a z koho lze vybírat
Většina lidí se zřejmě u voleb bude rozhodovat podle toho, jestli jsou spokojení se současnou...
Nejzajímavější volební příběhy radosti a zklamání. O co teď která strana hraje
Premium Už dnes se otevírají volební místnosti, do kterých zamíří nejspíš viditelně menší část oprávněných...
A co kdyby invaze selhala? V Normandii to mohlo dopadnout i špatně
Premium S odstupem 80 let, desítek filmů, štosů knih a hodin dějepisu už je vylodění v Normandii jen...
Lokomotivy se podařilo odtrhnout, provoz na trati bude omezen i v pátek
Správa železnic odstraňuje následky po tragické noční srážce vlaků na nově vybudované zastávce...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 113
- Celková karma 12,87
- Průměrná čtenost 1961x
KNIŽNÍ VÝPLODY:
* Anglické listí
* Mé anglické sezony
* Angličan v Česku aneb Czech Me Out
* Češka v Anglii aneb T(r)ipy za všechny prachy
* Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle
PŘIPRAVUJE SE:
Srdečné pozdravy z Řecka (Ikar, 07/24)
DETAILY KNIH:
https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html
KONTAKT:
damijoa@gmail.com