Milý blog. Děkuji za výlet. Jako bych tam s vámi také byla.

Výroba pizzy byla určitě super zážitek pro dětičky. Mám jen připomínku k výuce jízdy na eskalátoru. Nedávno jsem viděla dokument o opravách eskalátorů v nějakém metru. Všichni technici si stěžovali na to, proč někdo vymyslel tu blbost, že se má stát jen na jedné straně a druhá je pro ty co spěchají po schodech. Tím pádem dochází k většímu zatížení na jedné straně a eskalátor má větší tendenci se porouchat , ev. je na jedné straně víc opotřebený, takže dochází k častější výměně součástek. Takže návod k použití - stát klidně kdekoliv, hlavně aby bylo zatížení přibližně stejné.

Z pohledu techniku to dava smysl!

Zásadně si všude dávám jen Margheritu. Někdy se mi lidi smějou, že to mám takhle chudý, když tam není nic jinýho. Já ji ale takhle dostával, když jsem makal v Neapoli. A byla výborná. V Česku jsem na takovou ještě nenarazil. Zřejmě trochu jiná chuť protlaku, sýru a těsta. Samotnou pecí to taky nebude, protože jsem zkoušel v Česku i z kamenné a nebylo to dobrý.

Vzdycky me fascinuje, jak dokazi mistni ingredience ovlivnit chut pokrmu, i kdyz se dodrzuji stejne postupy.