Kozí blábol

Musím se přiznat, podlehl jsem reklamě. Narazil jsem na upoutávku na nový 3D-animovaný film, jejichž jsem jinak celkem fanouškem. Zvláštní na něm bylo, že šlo o film český. Těšil jsem se tedy, že se spojí kvalitní animace s nápaditostí českých mozků, a výsledkem bude rodinná podívaná typu Shrek, ovšem z českého prostředí a s českou přívětivostí.

Bohužel, nedal jsem na varování paní Spáčilové, která zde na iDNESu dávala najevo své překvapení nad profesionalitou animací, a zároveň nad slaboduchostí scénáře. Musím této dámě složit poklonu za její diplomatičnost. Při odchodu z kina mi slovo slaboduchý přišlo jako velký eufemismus. Poprvé po dlouhé době jsem měl chuť odejít z kina před skončením filmu, a to jsem nedávno shlédnul a vydržel i superblábol jménem Tropická bouře. Já vím, já vím, dobře mi tak, když chodím na takové evidentní propadáky.

Nicméně jsem si říkal, že je spousta filmů, které kritika zepsula, a přitom se mi následně líbily. Bohužel, Kozí příběh do této kategorie nepatří. Opravdu, animace byly velmi pěkné. Na můj vkus až příliš vyumělkované – rádoby pohádkový výraz Staroměstského náměstí byl vytvořen tak, že byly všechny budovy nakloněny á la věž v Pise. Ale i to bych přežil, je jen věcí osobního vkusu, jaké umělecké ztvárnění mi sedne nebo nesedne. Absolutní absenci scénáře však odpustit nemohu. To, co se ve filmu odehrávalo hodinu a půl, bych sepsal na jednu A4. 

Evidentně to cítil i zbytek poloprázdného kina, který za celou dobu filmu vydal snad dvě tři vyprsknutí smíchu, a to ještě jen od přítomných dětí. Ve filmu totiž chybí, kromě jiných věcí, i humor. Satira o zkorumpovanosti pražských konšelů je dost prvoplánová (byť pravdivá a historicky přetrvávající), náznaky pražských strašidel dost nečitelné, a pokusy o erotickou vyzývavost bych popsal směsicí slov „směšné“ a „trapné“. A přitom obsazení známých hlasů nabízelo pro pobavení publika velký potenciál.

Děsil jsem se okamžiku, kdy dojde (podle mých znalostí dějin) k násilnému oslepení mistra Hanuše. Naštěstí měli scénáristé dost rozumu, aby tuto naturalistickou scénu přešli jen výkřikem, a detailem na vadnoucí Hanušovu ruku. I tak tím ale film pozbyl vhodnost pro všechny zbytky případné dětské klientely.

Paradoxem tak zůstává, že zatímco Shrek, Nemo a ostatní plody Hollywoodu, který bývá tak často napadán pro necitlivost a nevhodnost, propagují vlídnost a zlo je potrestáno, zatímco z Kozího příběhu si divák odnese morální ponaučení, že chudý zůstane chudým, boháč boháčem, a jediné řešení je útěk. Nejsem příznivcem červených knihoven, a moc dobře vím, že v životě to takhle většinou funguje. Ale o animovaném filmu mám opravdu jinou představu. A obávám se, že toto (jinak technicky velmi zdařilé) dílko prokázalo české škole animovaného filmu do budoucna službu spíše medvědí.