Brückner Light

Tímto se omlouvám autorovi tohoto označení, účastníku nejmenovaného diskusního fóra s nickem „MichalS“, za plagiátorství. Nicméně toto slovní spojení vystihuje naprosto přesně současného trenéra naší fotbalové reprezentace. Abych nevytrhoval z kontextu – celý výrok zněl „Proč máme v repre Brücknera light, když jsme mohli mít opravdovýho?“. Nedovedu si představit smutnější, ale zároveň trefnější glosu.

Karel Brückner odešel z funkce reprezentačního trenéra poté, co po mnoha nesporných úspěších usnul na vavřínech, a nedokázal posunout tým o další krok dále. I tak by mu mělo patřit místo v pomyslné síni slávy české kopané. Nicméně toto místo mohlo být ještě nespornější, kdyby konec jeho angažmá nebyl poznamenán hned několika vlastnostmi, které rozlítily fotbalovou veřejnost. Taktika nakopávaných míčů stylem „všechno na Kollera“ byla svého času velmi účinná. Nicméně se díky ní tým odnaučil všem ostatním, takže ve chvíli, kdy byl Jan Koller (budiž mu Rusko lehké) z formy, nebo dokonce nenastoupil, tým stále hrál na nakopávané míče, jako by nic jiného ani neznal. Jelikož tento herní styl není zas tak těžké přečíst a přizpůsobit mu protitaktiku, zápasy se staly sbírkou vzdušných soubojů Koller vs. nejvyšší bek soupeře, a pokud se Velkému Honzovi podařilo míč sklepnout a přihrát, byla z toho šance. Atraktivitu takového fotbalu ponechávám na ctěném čtenáři.

Tím největším vroubkem však byla samotná nominace k zápasům. Vzhledem k výše uvedenému by ti škodolibější z nás mohli namítnout, že stačí mít obránce, co dokáže dát dlouhý balón, a on to už Koller nějak zařídil. Zbytek sestavy by mohlo tvořit osm statistů. Ale ona podle toho ta nominace opravdu vypadala. Hlavně nesměl chybět aspoň jeden hráč (spíše více), jehož nominace zaváněla vlivem nejmenovaného blonďáka z vedení českého fotbalu.

Že je účast v reprezentaci dobrým nástrojem ke zvýšení tržní ceny mladých hráčů, to se ví už dlouho. Tímto pomyslným výtahem odjeli z ligy mnozí hráči. Někteří do něj nastoupili díky svým reálným schopnostem, některým bylo takto pomoženo. Nemá cenu sepisovat všechna ta jména, která se po přestupu do nejmenovaného klubu vzápětí objevila i v repre. Že na nich dotyčný klub těžce vydělal, je samozřejmé. Na některých dokonce několikrát, to když se v zahraničí neosvědčili, vrátili, a celý repre kolotoč se zopakoval.

Když Brückner odstoupil, bylo jasné, že nepřijde žádná změna kurzu, natož výrazné jméno. Po fraškách s Toppmöllerem, nebo dokonce aféra Houllier, kdy si vedení ČMFS ve svém nebetyčném amatérismu myslí, že se takoví lidé nabízejí jen tak sami od sebe faxem, bylo evidentní, že všechno směřuje nejen k novému Brücknerovi, ale nějakému ještě více tvárnému. Takže zbyly varianty Chovanec a Rada. Rada, jehož jmenování by znamenalo pokračování v nastoleném směru, včetně taktiky a nominace, a Chovanec, který už jednou vyhořel, a který by v přestupové pomoci pokračoval i bez potřeby tlaku shora, veden jen svým rudým srdcem.

Žádné „C je správně“ nenastalo, a tak máme u reprezentace Brücknera Light. Nezměnila se taktika, a nezměnila se ani klubová nominace. Kadlec s Pospěchem se už dobře prodali, takže je na řadě Kladrubský a Slepička. Pořád to nějak nevychází, protože jejich klub jaksi pokulhává. Ale tím spíš je potřeba mu pomoci, a zvýraznit jeho hráče aspoň takto, aby se zacelila díra v příjmech z pohárů, které zase nebudou. A když je necháme hrát dostatečně dlouho, ono z toho nějaké to Turecko za šedesát mega bude, že…

A ono je to výhodné dvojnásob – kromě okamžitého zisku pro Spartu je to i jednoznačná zpráva hráčům. Cesta do repre zkrátka vede přes zahraničí, nebo Spartu, a nikudy jinudy. Takže si, hoši, dobře zvažte, kam v lize přestoupíte.

Pan Rada se diví, že v Evropě klesá věhlas našeho fotbalu. To je tak slepý, nebo je vážně taková poslušná ovce? Jak si může myslet, že nikdo nevidí, jakým mafiánským způsobem je český fotbal řízen? Že to nevidí hráčští agenti, kteří na tom vydělávají, nebo naopak prodělávají? Vážně si myslí, že si to takoví lidé v tak konkurenčním prostředí nechají pro sebe?

Vrcholem arogance a sebestřednosti je pak nejnovější argumentace, že nejlepší střelec ligy je na reprezentaci ještě příliš nezkušený. Celá ta léta posloucháme žvásty o tom, že jsou mladí sparťané v repre proto, protože je potřeba dávat mladým hráčům šanci v těžkých zápasech, že je to budoucnost. A hopla, najednou je mládí na závadu, najednou je sedm gólů v osmi zápasech jen krátkodobá forma, atd atd atd. A případ Necid je samozřejmě jen špička ledovce – kdy naposledy se (až na příliš křiklavé výjimky typu Svěrkoš nebo nedávno Rajnoch) dostal hráč z jiného ligového klubu do reprezentace? Vyhrává snad Sparta ligu „o parník“, aby se mohlo říci, že jinde kvalitní hráči nejsou? Samozřejmě, že jsou, ale v repre se objeví až ve chvíli, kdy jsou prodáni do zahraničí. A samozřejmě za nižší částky, než by tomu bylo s vizitkou „reprezentant“. Tak tomu bylo s Ulichem, Horváthem, a mnoha a mnoha dalšími, naposledy s Feninem. Ale to už se nahlas neříká, protože se to Vlastíkovi nehodí do krámu…

Takže pokud se klubu poštěstí vychovat hráče typu Fenin nebo Necid, musí je prodat už ve dvaceti a méně letech, na základě úspěchů mládežnických výběrů. Hned v okamžiku většího úspěchu, dokud se o nich mluví, protože jakmile by k tomu nedošlo hned v tom přestupovém okně, tak budou odsouzeni k mediálnímu zapadnutí v lize, a jejich cena zase klesne, zatímco se do A-repre dostane nositel toho správného dresu. Naopak, když takto „včas“ přestoupí, má šanci i na repre. Když ne, smůla, hochu. Naprosto ukázkovým příkladem je třeba Marek Suchý. Slavia ho před rokem zavčas neprodala, přestože nabídky určitě byly. I přes svůj mladý věk je jedním z nejlepších defenzivních hráčů v lize, s několika sezónami v lize i pohárech na kontě. Kde byli všichni ti Kladrubští a Slepičkové, když byl Suchý zvolen do All-star týmu MS-20?? Když byl Necid nejlepším střelcem mládežnických mistrovství dokonce dvakrát po sobě?? Odpověď je jednoduchá - byli a jsou ve Spartě! A to je přece důležitější, než nějaká umrněná Mistrovství světa nebo Evropy…