Fico žije, promluvil a odpustil.

Slovenský premiér Robert Fico po nevydařené vraždě utekl hrobníkovi z lopaty, promluvil k národu i zahraničí a odpustil útočníkovi.

Pokus o vraždu slovenského premiéra se definitivně nevydařil. Ať už za ním stojí kdokoli, fanatický jednotlivec, nebo komplot opozičních sil, je třeba, aby vše bylo vyšetřeno a slovenská i světová veřejnost byla otevřeně informována.

Fico ve svém dnešním projevu útočníkovi odpustil a řekl, že proti němu nebude podnikat žádné právní kroky a nebude žádat žádné kompenzace. Umíme-li jít sami ke svému srdci, přiznejme si: Dokázali bychom to také? Já osobně váhám. Dnes, když neležím v nemocnici těžce zraněný na pokraji života a smrti si říkám, že bych určitě odpustil. Udělal bych to však opravdu v takové situaci?

Fico ovšem není jen fyzická osoba, je formálně i prakticky nejvyšším představitelem své země. A tady už Fico neodpouští a viní opozici za to, že vytvořila prostředí, které směřovalo k fyzické likvidaci nějakého politika. Můžeme tedy i po Ficovi – politikovi žádat, aby i v takové situaci odpustil nejen útočníkovi samotnému, nýbrž i té opozici? Jistě, že ano. Ale on to prostě ve svém projevu neudělal.

Posoudit okolnosti pokusu o vraždu premiéra Fica mohou pouze nezávislé orgány právního státu. Robert Fico a jeho vlády byly ovšem právem podezřívané z toho, že tyto orgány na Slovensku činí závislými na svých mocenských zájmech.

Vyšetřování většiny z těchto věcí uvázla na „mrtvém bodě“, což je ovšem pouze neupřímný výraz pro skutečnost, že vyšetřeny být mohly, ale na popud – či vyhrožování? – mocenských sil vyšetřeny nebyly.

Ficova opozice si ovšem nebrala servítky a činila se úplně stejně. Není o nic lepší nebo horší, než Ficovy vlády, jen svůj amatérismus překrývá podporou médií.

V České republice to máme bohužel stejně.

Kdyby média informovala nezávisle a objektivně, kdyby neinformovala výběrově a nenechávala novináře psát komentáře místo zpravodajství, třeba by se i ten zřejmý společenský názorový konflikt tak nevyhrotil. Média však nelze nijak omezovat, ani jim diktovat, co mohou a nemohou psát. Pochopitelně v rámci zákona to platí pro média i pro jednotlivce. Ne, média nemohou za to, že někdo střílel na Fica, nemohou za to, že na Slovensku i v Česku vládnou ti, kteří vládnou.

Plnoletí občané našich zemí za to mohou: Volili ty, kteří vládnou, anebo – když nebyli spokojeni s nikým z nich – nekandidovali.

Slovensku i Česku chybí demokracie nikoli oficiální, právní a úřední. Chybí nám demokracie žitá a praktikovaná. Zájem o věci veřejné, jak říkal Masaryk.

Pan Fico ve svém projevu opětovně zdůraznil, že neexistuje jediný správný názor. Přinejmenším pod tuto část jeho poselství se podepisuji.

Názory můžeme mít různé, ale snad se shodneme alespoň na tom, že budeme přát co nejdřívější zhotavení člověku, který se málem stal obětí úkladné vraždy.

Přejme i tomuto člověku, který byl demokraticky zvolen do své funkce, mnoho sil k tomu, aby ji znovu mohl zastávat – a snad poučen útokem na sebe samotného – i s větší moudrostí a pokorou.