Vepřová panna

Vaření může být nudná každodennost, ale můžete si je užít i jako zábavného koníčka. Sama fandím exotickým jídlům, běžně si vozím kuchařské knihy z cest nebo hledám recepty na Internetu. Historie to zařídila tak, že řada vzácných ingrediencí se v našich končinách objevuje po dobu kratší, než je stáří většiny slovníků, což příliš nepřeje kuchařům ani překladatelům. Jiné potraviny sice autoři slovníků uvádějí, ale nejspíš nejsou gurmáni a určitě ani kuchaři, a tak se jídla řadí k těm novotám, na jejichž poli to může překladatel pěkně zvorat. Ještě na fakultě nám pan Jindra vyprávěl humornou historku, kdy si zkušená překladatelka spletla tehdy u nás zcela neznámý joint (taky se konzumuje) s kýtou, což je regulérní slovníkový překlad. Ze spokojeně hulících beatniků udělala jedlíky pochutnávající si na masíčku. To by se dnes asi nemohlo stát, ale mimo zakázaných látek tu máme jiné chuťovky, v nichž aby se koza vyznala.

Už jste někdy vařili s kmínem? Asi hloupá otázka. A vařili jste s kmínem nějaký orientální pokrm? Tady už byste měli zbystřit. Náš oblíbený kmín (carum carvi), používaný nejčastěji na brambory, je koření označované anglicky caraway. V anglických slovnících najdete i výraz cumin, nezřídka převáděný do naší mateřštiny také jako kmín. Botanický název této rostliny, jíž se daří hlavně ve středomořském klimatu, je cuminum cyminum, česky římský kmín. Je to koření velmi odlišné vůně a chuti. Pokud vás překládaný recept exotického jídla vyzývá, ať tam nasypete kmín, buďte velmi podezřívaví. Českým kmínem si tu fantastickou pochoutku nejspíš pokazíte.

Další pochoutkou jsou překlady českých receptů a jídelníčků do angličtiny. Zvláště jídelníčky se jen hemží chybami, které směle čelí mým oblíbeným kouskům sebraným v Indii. Indické fenomenální „4 Peace James Slices“ (4 mírové plátky Jamese) vyžadují nějakou tu zkušenost, ale v kontextu se nakonec dovtípíte, že se jedná o 4 toasty s džemem. Ovšem u českých názvů opředených tajemstvím i pro domorodce, řekněme živáňská jehla, si lze těžko představit, co si cizinec z překladu „Zivan Needle“ vezme. Pokud jídelníček navíc nezmiňuje ingredience, jedlík si nejspíš raději vybere něco transparentnějšího. Úplná katastrofa jsou cukrářské výrobky, protože většinou prostě nemají obdobu. Každý stát má svoje, s výjimkou sachru, na němž si pochutnáme my i Rakušáci, a to nejspíš jen proto, že jsme kdysi měli společný stát. Když však pokročíme třeba k maratonkám, pro Čecha to jsou celkem srozumitelné zákusky (byť je dokážu definovat jen kvádrovým tvarem), ale jak sdělit cizinci, o co v tomhle případě přichází? Těžko radit, co s tím, snad jen nedělat chyby a v případě nějakého vlastního jména třeba doprovodit nějakým vysvětlujícím opisem. „Maratonka Cake“ není zrovna informační zázrak, ale aspoň nějakou informaci obsahuje. „Jakási česká sladkost,“ řekne si asi zúčastněný turista.

Už jsem zmiňovala, že slovníky nebývají v těchto otázkách příliš nápomocné, jako by jezení bylo na cestách neobvyklou činností. V horším případě uvádějí i chybné údaje. Vlastním kapesní Francouzsko-český a česko-francouzský slovník, který neobsahuje překlad slova „švestka“, ale „šiml“ tam nechybí. Jak praktické! Pokud jde o potraviny, vázne navíc i běžná uživatelská znalost v mateřštině. Budu mluvit za sebe: například v oblasti porcování masa mám značné mezery a vždycky se musím vrátit k nějaké chytré knize s nakresleným rozporcovaným prasátkem či jehňátkem, abych se v tom vyznala a komparativní analýzou s podobným obrázkem popsaným v cizím jazyce vyšetřila, co mám vlastně hodit na pekáč. Tak seznám, že v češtině mám chtít třeba krkovičku. Hledat něco takového i v rozsáhlých slovnících je totiž marnost sama. Jenže ani s češtinou nemám kolikrát vyhráno - řezníci skoro vymřeli a nahradily je supermarkety, kde jsou všechny kusy masa pro jistotu označené jako steak, řízek nebo kýta (ach ti Francouzi, co u jehňat rozmařile rozlišují zadní kýtu a přední ramínko). Proto se ani nedivím, když jsem v anglické verzi jídelníčku velmi dobré vinohradské restaurace našla "pork virgin". Jak se z panenky stala panna, je zjevné. A co si o tom myslí strávníci? Třebas cizokrajní návštěvníci zatouží po panně nedotčené, ještě k tomu za tu cenu a na švestkové omáčce, ale VEPŘOVOU?