Zdravotnictví volá o pomoc

Česká lékařská komora vyzývá Vládu ČR, aby připravila plán na záchranu českého zdravotnictví. Na přípravě a prosazování tohoto plánu je komora připravena se spolupodílet.  

Česká lékařská komora navrhuje a požaduje:

1) Pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce, která by postupně měla dosáhnout výše jedné poloviny odvodu za zaměstnance s průměrnou mzdou. Dosud stát platí jen zlomek toho, co platí naši pracující občané. A právě tito pojištěnci, za které platí stát, spotřebovávají 80% veškeré zdravotní péče.

Dále požadujeme spravedlnost v platbách pojištění tak, aby každý občan platil pojistné odpovídající jeho příjmům. Aby tím mohla být naplněna reálná solidarita bohatých s chudými.

Navíc je požadováno zavedení zdravotní daně na tabák a na alkohol tak, aby na zdravotnictví více přispívali ti, kdo si své zdraví dobrovolně ničí.
2) ČLK požaduje právo pacienta na svobodnou, zdravotními pojišťovnami neomezovanou, volbu lékaře a poskytovatele zdravotních služeb. Pacient, který si zvolí lékaře stojícího mimo současný systém, je podle našich současných zákonů nucen zdravotní péči platit dvakrát. Musí si nadále platit zdravotní pseudopojištění, ze kterého na svoji zdravotní péči nemůže čerpat ani korunu.

ČLK požaduje spravedlnost v úhradách zdravotních služeb. Zdravotní pojišťovny musí platit za stejné výkony všem poskytovatelům zdravotních služeb stejně. Není možné, jak je tomu nyní (a marně se proti tomu ohrazujeme již přes deset let!), aby jedna nemocnice byla za stejnou práci přeplácena a druhé nemocnici (určené k utajené likvidaci) nebyla tato péče plně hrazena.

ČLK požaduje převést Seznam zdravotních výkonů uvedený v bodech (za účelem utajení, jak si nevážíme práce lékaře), v reálný ceník výkonů s postupnou valorizací ceny lidské práce o 10% každoročně, neboť je to předpoklad stabilizace našeho zdravotnictví podfinancovaného řádově v desítkách miliard korun.
3) ČLK požaduje zvyšování platů lékařů a ostatních zdravotníků minimálně o 10 % každý rok a zároveň cestou novely zákoníku práce sjednocení způsobu odměňování zaměstnanců všech nemocnic a léčeben, které mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, podle státních tarifních tabulek, případně s vytvořením speciální platové tabulky pro zdravotníky. Není dále možné, aby některé nemocnice neměli na řádné odměňování svých zaměstnanců, jak je tomu nyní.
4) ČLK požaduje zjednodušení specializačního vzdělávání lékařů a sester se zvýšením jeho intenzity a kvality. Nezbytným předpokladem je snížení počtu specializačních oborů, zkrácení délky specializační přípravy a její realizovatelnost i v regionálních nemocnicích. Vzdělání lékařů musí zůstat kompatibilní s požadavky EU, avšak nemá smysl klást na mladé lékaře požadavky, které jsou nesplnitelné bez podvodů. Upozorňujeme, že bez zásadního zvýšení finanční podpory ze strany státu reforma vzdělávání lékařů svůj cíl nemůže splnit a mladí lékaři budou dále odcházet.
5) ČLK požaduje novelu zákona o zdravotních službách, která by lékařské komoře dala
právo kontrolovat personální zajištění lékařských zdravotních služeb a umožnila komoře ukládat poskytovatelům zdravotních služeb závazná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Toto posílení kompetencí profesní lékařské samosprávy považujeme za základní podmínku zajištění kvality zdravotních služeb a tím i bezpečnosti pacientů. V současnosti ČLK nemůže být garantem ani kvality ani bezpečnosti zdravotní péče.

                                                                     *

Pokud těchto pět bodů, vyjmutých z 13 bodů Memoranda, z podepsaného slibu Leoše Hegera lékařům, ke kterým se zavázal ve vládě Petra Nečase, nebude vbrzku splněno, mám obavu, že skutečně dojde k černému scénáři, o kterém se mluví postupně již dvacet let. Jen politici se smějí, že k tomuto černému scénáři dojít nemůže. Já naopak mám strach, že už je pozdě. Jediné pozitivum to může přinést: Opět si budeme vážit kvalitních lékařů. A to také není málo.