Vyznání hříchů a jejich odpuštění

Zcela vyjímečně dnes prosím o diskusi věřící katolíky, kteří chodí pravidelně ke svátosti smíření, chcete-li ke zpovědi.

Mám vážný problém. Povinností katolíka je jít alespoň jednou za rok ke zpovědi a k přijímání Těla Kristova. Předpokladem odpuštění hříchů je upřímná lítost nad tím, čím jsem pochybil. Ale já této lítosti nejsem schopen. A nejspíš nejsem sám.

První, co se nabízí pozorovateli zvenčí, je podezření, že jsem pokrytec. Chodím mezí věřícími jako věřící, ale víru neberu tak vážně. Ježíš Kristus farizeje moc rád neměl. Ani mně by se to nelíbilo.

Pak je druhá možnost. Evangelista svatý Jan jednoznačně říká: „Bůh je Láska“! Já se nejspíš příliš spoléhám na Boží Lásku. Chybí mi strach ze starozákonního Hospodina. Ale to neznamená, že bázeň Boží je mi cizí, že mi chybí úcta k Bohu. Bůh Ježíše Krista má rád člověka, který má být obrazem Božím a pokračovatelem Jeho díla. Jakkoliv je nám to nepochopitelné, Ježíš Kristus zemřel pro člověka tou nejpotupnější smrtí. Dobrovolně se za člověka obětoval. Jsem vůbec schopen pochopit hloubku Boží Lásky k člověku? Já bych té oběti nebyl schopen.

Máš podobný problém se svátostí smíření?